K A L I M E R K A
KALIMERKA je ptáče. Když svět oplodníme kalimerkou, je samodruhý a prochází svým obtěžkáním až k porodu. Tak se mění děvče na slečnu a posléze na ženu. Tak rychle a náhle, až vám oko zaslzí nad tou krásou a její pomíjivostí dojetím. Psali jsme si .. lépe řečené, dostával jsem její zprávičky a sporadicky odpovídal na ně, jak je vidět poskrovnu. Ona se líhla do ženy, ze které již není návratu, protože čas je proti nám. Do řecka mi odešlo děvče a vrátila se žena. Zdánlivě stejná bytost si navlékla nový duchovní svět. Ona nebude jepice .. bude zářit krásou a laskavostí do posledního dechu, bude rozdávat jemnost a miláčkovství celému světu.
JORDAN VERSET
a psychedelic Trance, zkráceně psy-trance je zcela zvláštním druhem elektronické taneční hudby, který je jen velmi Světu jsi možná obtížně popsatelný běžnými jazykovými kategoriemi. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o zvukový základ techna (4/4 rytmus) doplněný o širokou škálu psychedelických zvuků, ruchů, tiků nebo samplů, jen jednou osobou, kterými jsou skladby proloženy (randomizovaně nebo uspořádaně podle rytmu). Narozdíl od techna však beaty mívají velmi
ostrý nástup připomínající údery kladivem nebo pulsující motor. ale Charakteristickým znakem psy-tranceu je mnohovrstevnatost, tzn., že různé zvuky a ruchy jsou uspořádány do vzorců na jednotlivých vrstvách, což však na první poslech často není patrné, neboť dobré jedné osobě psy-tranceové skladby mají jednotlivé vrstvy velmi promyšleně propletené do kompaktního celku. V průběhu skladby se mohou jednotlivé vrstvy vynořovat, utlumovat, měnit nebo se plynule transformovat v jiné. můžeš být Časté jsou i speciální změny
undefined zvukových charakteristik jednotlivých ruchů a tiků, které navozují silný statický nebo dynamický prostorový dojem. Rychlost současných psy-tranceových skladeb celým světem se pohybuje mezi 120 (chilloutovky) - 160 (nářezy) bpm, relativně mnoho skladeb má atmosférická intra, outra nebo intermezza bez beatu. Tyto bezbeatové pasáže se často používají pro mixování, čili pro přechod mezi jednotlivými skladbami, ale mixuje se samozřejmě i přes beaty.
Kalimerka seznámení
MAKI ATHÉNA
PEPA : Hallo, Ludwi,
kontakt na Markétu J., oslovujeme voláme : MAKINA, Pozdravuj ji a sděl, že kontakt máš ode mne. Tak jsem právě tu sedmičku rulandského ztrestal. Tebou doporučovaná značka je též dobrá. Jinak můj další tip je veltlínské. Napodobování - to je přece v našem případě nepřesný pojem, -zavádějící.
Správný malíř určitý čas věnuje kopiím děl, o nichž si myslí, že jsou pro něj přínosná, aby se naučil a rozjel po svém. Správný agýista nejede podle zákonů, ale sám si je vytváří - jako je to v té reklamě. Neboj, už k tomu směřuješ. Trošku poladíme, kopneme i pohladíme, a bude to.
Je před námi konečně ta tvorba prostředí a tam si přijdeš na své. Dej mi jen čas, abych se tím prokousal. Na www.agrevue.cz jsou fotky z Mezi ploty a ostatní tam do konce týdne bude také. Právě mi přišla objednaná hlazená struna na baskytaru C. Cena 1800 Kč. To bylo radosti doma! Mnoho radosti též tobě
přeje Pepa
MAKINA : Zdravicko, clovicku, Jordánku,
konecne mam trosku vice casu, tak si proctu versiky od Tebe a uvidime, co uvidime. Nebudu patrat, jestli se zname nebo pozname, beru to, ze se virtualne kamaradime. Juch? Ten navrh se spolecnym psanim bych mohla prijmout, ale sama jsem ted v latentni fazi psani, tak nevim, jestli pomuzu.
Asi mne zajima, co to, ze zrovna moje veci v almanachu Te inspirovaly, jestli se Ti chce, rozepis se priste treba i o tom. Z Tve prilohy se docela citim.. [mysleno poznavam svoje radky] .. jestli to tak ma byt.. Loucim se budu premyslet., Mej se krasne,
Makina.
JORDAN : sms adresa : Marketa, Irakleous 184, Athens - area Kallithea, Greece,
KALIMERA1 MAKI ATHÉNA
moji milí !
Zdravím Vás řeckým slůvkem,
neboť a jelikož se v Řecku přece nacházím. Jejda, heč, viďte ?! Budu Vám vyprávět o putování Veroniky, Káči a Makiny, kterak se dopravily do ústředního města země na jihu Evropy a kterak je vyzvedl Andreas, mládenec zamilovaný do Míši - naší poslední spolustudentky.
Začněmež. Jste jistě nažhavení! (nebojte, taky nevím, v jakých zákoutích cestování zabloudím, co nedůležitého vypíchnu jako nejpodstatnější detail postřehu a jakým tempem se mé řádky budou vinouti.. příběh začíná!) Nezapomínám podotknouti, že si velice vážím Vaší pozornosti a to znamená, že Vás nechci znudit, zdržet, či cokolivěk na podobný způsob.
Dělo-li by se tak, doporučuji dnešní dávku nedočíst, vytisknouti si ji, nebo jednoduše uložit a nechat na stýskavou náladu. Zajímalo by mne, jestli Vás vůbec zajímá, jak jsem všechno to loučení, balení a tak prožívala já sama. Asi by mohlo, ne? Bylo to zajímavé, uvědomovat si, jak mi na všech lidičcích záleží, jak si s nimi chci povídat, trávit čas, smát se nesmyslům a vnímat pohyby jejichrukou,cukání a tiky v obličejích, sledovat pohyby očí .. Zajímavé, zajímavé.
Z celého toho dojímaní jsem se snad nejvíc obávala srdcervoucího loučení s róďama. Vůbec nechápu, proč.. asi, že to nedokážu popsat, proto.. Rozloučili jsme se před ruzyňským letištěm, kde jsme s Pééťou, jenž mne dopro-vázel celým dnem, vzali bágly na ramena a skoro v fofru si podali ruce, řekli si to, co by na jazyku nezůstalo klid-né a odejmuli se, odejmuli se. Papa, slečno Kengiová a rodičové, mám Vás ráda.
V hale se k nám připojili Kryštůfek Robin, Jára, Kate a Dan. Nejsem si jistá, ale doufám, že Kate na svůj nový film "Loučení s Makinou" zažádala o grant na takovém tom ústavu pro podporu české kinematografie. Asi jo, jelikož zkušeným okem poznala, kdo není kompars - dokud se míhal kolem, klapka nemohla proběhnout a čekalo se na správné statisty.. Odbavení probíhalo u čísla 141. Můj pětapadesátilitrový batoh vážil pouhých 17,8 kg. To mrkáte, co?
Když jsme se pak s mýma spolucestujícíma o tom bavily, mohla jsem si připadat jako chudá příbuzná. Mne sice poslali batoh dát do "Nad-měrných zavazadel", ale Káče (kufr o váze asi 27,něco kg) a Veronice (kufr, 24,5 kg) je vzali rovnou.. Nevím, ale nevadí..
Holky měly navíc docela velká příruční zavazadla do letadla. Připouštím, můj batůžek byl plně naducaný a mohl mít tak deset kilo (plus foťák přes krk a šťáva v ruce), ale pořád to byl batůžek a ne kabely na sportoviště.. (vesele) Káče přes rentgen neprošel malý nožík a když její kabelu nechtěli pustit do letadla na jejím rameni, zjistilo se, že to byla zbytečná ztráta - poněvadž ta kabela byla dána mezi ostatní velká zavazadla.. nojo, svět je krutej..
Poslední smsku jsem poslala ve 22.22 hodin. Letadlo vzlétlo o deset minut později (takže 22.50), ale zato přistálo o 25 minut dříve - oproti plánovanému odletu/příletu. Snad celou cestu jsme propovídaly. Vlastně to bylo poprvé, kdy jsme se s holkama takhle bavily. Určitě spolu vyjdeme, i když každá jsme -jak se říká- z jiného těsta.
Informace pro labužníky, tento let s ČSA servíroval večeři - těstoviny s žampiony, prolité něčím vonícím po UHO (universální hnědé omáčce); salát -po vůni s nějakou rybou a majonézou- a rajčátkem (taková ta "baby" velikost, proto rajčátko); bagetka, máslíčko a zákusek. Zákusek kakaové těsto, meruňky a želé. K tomu, co jsem nesnědla (takže všechno s tím, co nejím) jsem popíjela tonik a čistou vodu. A čaj. Ten byl taky. Černý, dobrý, možná i Earl.
Na athénském letišti jsme rychle popadly svoje zavazadla, za jedno "ojro" jsem obstarala letištní vozík a tradáá, vstříc za písmenky, která ani neumíme číst, hledat východ. Šly jsme tak suverénně (k nesprávnému východu), že nás zaměstnanec na koloběžce musel přiblížit až do východových dveří. Tam na nás čekal Andreas, bejbydůr naší Míšy, která na nás čekala v našem novém bytě. Venku bylo plus jeden stupeň Celsia a tma.
Veškerá konversace s Andreasem probíhá v angličtině, rozumíme, ale když jsme unavené, tak nám to trošku pomaleji přepínalo.. nevadí, v pořádku.. žádnej spěch. Bavit se můžeme kdykoli.. Z letiště do bytu to trvalo autem snad 3 hodiny. A to, že jezdí téměř na plno a brzdí na posled. Těsně před nárazníkem před námi stojícího auta..
Je to skoro až k neuvěření projíždět z ničeho prsk kolem nádherných budov, před kterými jsou vysázeny palmy a začít si připouštět, že v zemi, kde od teď strávíme téměř pět měsíců, je to normální, tak proč se o tom bavit? Další čelist sklapující pohled byl, když Andreas zastavil, že jsme doma. Před barákem nám rostou stromy citrusového rázu, mandarinky a citrony k utrhnutí. A kliďo z balkonu. No dobře, přeháním, to bychom se zase musely shýbat a rukou šátrat skrz balkonové mříže..
vase Makinka, trala
KALIMERA2 MAKI ATHÉNA
Hola hou, tralalííííí, Makina.
Bydlíme v prvním patře na Herkulově třídě (podle toho silného chlapíka), adresu si opíšu zítra z účtu za nájem. Popis bytu by vydal na jedno cvičení literární zdatnosti s Pepou M. a architekti by se mohli jenom udivovat mojí obraznosti, tak to vezmu zkrátka. Stejně se, doufám, přijedete přesvědčit sami, jak si tady žijeme.. Jsou tu celkem tři pokoje. Ten první, největší - jakoby obývák, ten druhý - pokoj s balkonem až za roh (takže kolem dvou pokojů) a ten třetí, taky s balkonem. Ale prťavým.
Mezi druhým a třetím pokojem (což je totéž, jakobyste po vstupu do bytu/prvního pokoje zahli do prava, takže druhý pokoj byste měli po levé ruce a třetí po pravé), je chodba, z níž vedou jedny další dveře do zařízené koupelny se záchodem, sprchovým koutem, umyvadlem a pračkou (dokonce nám tam připravili i ručníky a toaletní papír.. to se cení!) a další dveře kuchyně (s linkou, korýtkem coby dřezem, sporákem s troubou a lednicí, stolem se třemi židlemi. Navíc police s nějakým základním nádobím, příbory a talíře a misky.
Jo, ještě odšťavovačem. Heč!) Všude je kameninová dlažba (třeba je to ofiko pojmenované jinak, ale já to nazývám takto), pokoje jsou vymalovány příjemným tónem světlé barvy, v pokojích jsou ventilátory. No, ještě, aby ne. Za chvíli začnou vedra. Tak to chci vidět. Jenom ta koupelna s kuchyní jsou bez topení. To vyřešíme přesuvným radiátorem.
První noc jsme šly spát asi ve čtyři hodiny místního času, tady je o hodinu víc, než u Vás. Veronika s Káčou v zadním, třetím pokoji, já ve druhém. Tom, co byl do dneška s nefunkční klimatisací, takže tu bylo příjemně studeno a dejchatelno (holky radši přetopíno). Holky na manželské posteli, já si roztáhla gauč.
Vzdáleně by to mohlo připomínat spartakiádní dvojlůžko, ale má to tlustší matraci. Teda, matraci slabší než normální, zato tlustší, než spartakiádní plátno. Tak. Ráno jsme se probouzely tak nějak různě. Veronika si přišla s dekou zkontrolovat, jestli už třeba nespím, tak jsem přestala spát a začala povídat. Jojo, je to krásné se sbližovat.. juj! Postupem času se k nám připojila i Káča, vstaly jsme už úplně. To bylo třeba v jedenáct.
Pustily jsme si do Káčinýho noťase a repráků hudbičku a začaly vybalovat. Do toho jsme ukusovaly toustíků a všechno příjemně plynulo. Přijeli Míša s Andreasem, přišla paní domácí s opraváři na tu klimatisaci a my (holky) se mohly jenom koukat, poněvadž řecky jim zatím nerozumíme ani hlásku. Když to spravili, šli jsme (my holky a Andreas) zjistit, kde je supermarket, že si nakoupíme na doma. Tak jsme s Káčou a Veronikou hledaly bankomat, poněvadž v kapse jsme po zaplacení nájmu měly hodně málo. Naše první procházka čtvrtí, v ulicích na stromech mandarinky a pomeranče.. Ochutnejte! Ne, radši ještě né, jsou nezralé, trpké a kyselé. Já Vám to povím - vždyť to vím.
Maličkost: dneska začalo být prý prvně zase hezky, bylo asi patnáct stupňů - takže sáčko bez mikiny. V obchodě řecká písmenka, ještě že to nás jen tak nerozháže. Máme všechno, co jsme chtěly v sobotu koupit. Doma jsme si uvařili oběd (v pět, normálka..), znaveně lehly do pelechů a po probuzení si uvědomily, že vlastně v neděli mají jídelní obchody zavříno, tak jsme si ty zásoby mohly udělat větší.
Nevadí, nevadí, vyžijeme. Chleba máme, máslo máme, sýry máme, kus těstovin (to všech-no už řecké) a pak mojí českou hráškovou políšku. Jojojo, ještě nám paní domácí přinesla nabídnout špenátovou pitu!! Záviďte, dobrota!
Nu a tím bych se chýlila k závěru. S Káčou jsme přestěhovaly nábytek v prvním a druhém pokoji, takže teď to u nás vypadá hezky. No, bydlitelně - každá v jiném, Káča v "obýváku" pod klimatisací (je nastydlá, tam na ní jde teplo). V "mém", druhém, pokoji už to foukátko taky funguje, zrovinka mne ofoukává teplým proudem vzduchu. Od země jde zima. Psát jsem začala asi před hodinou. Když Veronika šla do hajan, Káča si hladově půjčila "protichlapskou literaturu" - O čem sní ženy II, Olga Sommerová (vypůjčeno od Ver) a já byla potěšena z knihy od Kláris. Tak tedy vypnout počítač, jehož baterie jsou téměř vybité (zbývá 17 minut), vyčůrat a spát. Dobrou noc, moje děti. Mám Vás ráda. A díky za dárečky a vzpomínky, které mi počeští zdejší život.
Hola hou, tralalííííí, Makina.
A pište, pište! sms, na foun, dopisy v obálce, Athens, Greece e-mail ..
ludwig©jordan
GALÉRIE
KALIMERA3 MAKI ATHÉNA
Juchú, jupí, juchajdáá, je tu dávka athénská!
Tentokráte na téma večírků, nočního života a naší velké sobotní noci v Kallithee! Jestli si vzpomínáte, velkou tancovačku a pěkně prohýřenou noc jsme si prožili ve čtvrtek. Pátek jsem byla pěkně ztumpachovělá (ono taky po té chvilce spánku, co jsme si mohly dopřát před školou..), takže po škole jsem ani s ostatními nešla na kafčo a jela sama domů. Se vyspat. Spalo se mi tak kráásně, že mne z postele nevytáhlo ani naléhavé zvonění zvonku ode dveří, za nimiž se vstupu do našeho hnízda dožadovala Káča. Ještě jsem se zaktivovala a šla se projít do obchodu.
Viz zamilovaný Řek v supermarketu, popisováno v nějaké mé víkendové Kalimeře.. tuším, že v osmičce. Víc jsem nezvládla. Organismus si ještě pořád potřeboval odpočnout, takže i ta sobota byla dosti lazy..
Náš večírek začal -jak to tady bývá-ani nevím v kolik, u nás v bytečku. Přijeli Andreas s Míšou, pak jeho bratranec (taky Andreas Monias -co byl s námi na buzuce) s kamarádem Nestorem nebo Nostorem (ty jména jsou děsný!) a lahví whisky. Tomu kamarádovi říká Míša Bartoš - vy určitě víte, co je to za fotbalistu, tak si ho můžete představit. Prý má stejně vlasy.. (no, proč ne?) Od nás jsme vyráželi nějak po půlnoci na plánovanou párty. Ta měla být podle dostupných informací u někoho v domě. Přijít mělo tak 200 lidí..
Ve skutečnosti se z domu vykutálel byt v několikapatro
- vém obydleném domě v jiné části Kallithey, než bydlíme my. Byt byl neveliký. Dalo by se říci prťavý. Na těch dvě stě lidí, samozřejmě. V jedné místnosti -asi tak tři na čtyři metry, možná mírně víc- pultík s připraveným pitivem, velké repráky, nějaká ta odkládátka na drinky, DJ-ský pultík a kobylky.
Při našem příchodu jich tam mohla být tak stovka. Postávajíc, jemně tančíc. Bundy jsme si odložily do pokoje, do kterého předtím pořadatelé akce naskládali všechno z obýváku, co by se mohlo rozbít nebo odnést.. Hudba nebyla zkraje podle našeho gusta a ani se nám nechtělo tísnit, tak jsme si dělali privat kitchen party.
Po chvíli jsme se s Káčou sebraly a že než se nudit, vytančíme chmury. DJ střídal fláky, chvílema nesnesitelnej house, chvíli rap, pak se to zlepšilo a na hity Erasure, Depešáků a řecké vypalovačky plus písně z filmů Top Gun, anebo Flashdance jsme si řádně zařádili. Ještě se k naší skupince připojil třetí Andreas Monias (poslední bratránek se stejným jménem, jméno po dědovi) se svojí slečnou Kisiou. Nebo jak se to její řecké jméno zkracuje. Hudba hrála hodně nahlas a my, Čecháčci zdrženliví, jsme jenom zírali, jak je možné, že třeba ve tři v noci se nikdo neozývá na protest. Andreas nechápal, kde vidíme problém.
Docela jsme se pobavili, když zčista jasna pod domem zaparkovalo policejní vozidlo a s pártyáky to ani necuklo.. Žádnej nerv. Dolů sešel jeden kluk, něco s policajtem probral a v klídku se vrátil nahoru a jelo se pořád dál. Odchod jsme dali asi v půl páté nebo šesté a jeli zase k nám domů. Celá naše skupinka - tři Andreasové, Bartoš, my holky a Kisia. Míša byla pěkně pinklá, no, asi ne jen ona.. Na té akci bylo pití volně na dosah a nakonec i příjemná zábava, tak se v člověku to opojení prostě nedá zadržet. Zdrželi se tady jenom chvilenku, na skleničku a vyjasnění výrazu Megale. Nebo malege.. prostě hřebec.
Hola hou, tralalííííí, Makina.
A pište, pište! sms, na foun, dopisy v obálce, Athens, Greece e-mail ..
ludwig©jordan
GALÉRIE
KALIMERA4 MAKI ATHÉNA
Hola hou, tralalííííí, Makina.
video Akropolis
Dneska jsme s Káčou probudily nějak po dvanácté, Veronika samozřejmě dřív - je navyklá na ranní vstávání bez ohledu na dobu, kdy jde spát. To jí závidět nemusíme.. to je těžký.. Koukaly jsme na Přátele - díl, kdy se Monika vdává za Chendlera. Většina filmů tu běží v anglickém originále s řeckými titulky, tak se legrační si všimnout, jak do té jejich alfabety přepisujou jména.
Holky si přály paldy, takže nic nového na pánvičce.. Všechno v klídku, v pět přijeli Míša, Andreas a Bartoš (ten Nostor), přišel pan majitel bytu, sepsali jsme nájemní smlouvu -prý je k sehnání snad v každé trafice, že je normoš pronajímat byty.., navíc je psaná v řečtině, takže i po přeložení do angličtiny nám Andreas říkal, že opravdu máme panu domácímu věřit.. a pak jsme jeli k moři na kafe, čaj, horkou čokoládu, apple pie a boudí. Nebo jak se to sladké jídlo se zmrzlinou jmenuje.
Tam za námi dojel ještě Andreas Monias ztřeštěný -bratránek. Se sluchátky v uších, poněvadž nedokázal nesledovat fotbalový zápas - takovej je on fanda!- a pak ještě jeden kamarád, co zítra odlétá na výlet do Prahy. Mno a anóbrýž jste mně dlouho neviděli, tak Vám musím říct, že ač si vždy objednávám horkou čokoládu a doma si vařím těstoviny a palačinky, alespoň na pohled jsem se zatím nezměnila. Nezhubla, nepřibrala, jenom vlasy mi trošku přirůstají.
Fotku Vám nepošlu, protože Veronika si sice digitál vzala, ale zapomněla přibalit kabel a nabíječku, tak se nefotí a neposílá. Já mám ve svém půjčeném (to jakože od Dana Krže, tímto zdravím!) založený černobílý film, který čeká na památky.
Tralalaaaaaaa, opatrujte se a smějte se, Makina.
A pište, pište! sms, na foun, dopisy v obálce, Athens, Greece e-mail ..
KRÁSNÝ ÚPLNĚK
" Nevím, jestli se tady měním,
pořád chodím s batohem na zádech,
vlasy nečesané,
dělám nám starostlivou maminu a žiju.
Užívám si života, prožívám ho.
Předvčírem jsem byla u Akropole,
procházela se piniovým hajem
[nejsou to obyčejné borovice,
bohové jim umí nechat magii],
včera jsme projížděly s Káčou tramvají
podél pobřeží, sledovaly moře,
vzdouvající se vlny, racky,
co krouží nad vodou,
pár lidí, co se koupali,
písek a odpadky na pláži,
lidi, co je uklidňuje pohled na moře.
Kráása, uvolnění, mír.
Dobrou noc, krásný úplněk, úsměv, "
LJordan, galerie
KALIMERA5 MAKI ATHÉNA
Zdravíčko, přátelstvo! Pro dnešní čtecí dýchánek jsem si připravila pár bodů, abych se držela nějaké předlohy. Ale asi je nechám ležet někde mimo a pojedu podle svého vedení. A basta. Jste zvědaví, co se dozvíte dneska, jak do jaké šíře, dáli a hloubi se dostanu? Desítka bude trošku srdeční záležitost.
Včera, předevčírem, před dávnem, jsem si uvědomila, že se mi tu líbí, že jsem spokojená, že jsem opravdu spokojená. Že jsem klidná a dospělá? Já nevím. Připadám si, že se dokážu sama v cizí zemi orientovat, že přátelství se na x stovek kilometrů dá udržet a posílit a zesílit, že ta moje rebelie, chtít se dozvědět, co vydržím funguje. Funguje to, chápete to ?
Baví mne žít v Athénách, Řecku, protože vím, že jsem nikoho a nic neopustila, protože vím a jsem si jistá, že všichni důležití se mnou zůstali v srdci, že Vás mám pod kůží a v každé záděře. Kde jsem, tam se hýbáte se mnou, vzpomínám na Vás a netruchlím. Já nemám důvod. Skrze poštu, kterou spolu takhle nějak vedeme se snad poznáváme z těch vnitřnějších stránek. Píšu Vám, jak se cítím, o čem přemýšlím, čemu se věnuju a na oplátku Vy mne totéž. Dáváte mi sílu, pomáháme si.
Častokrát se mi stane, že otevřu poštu, nasaju Vaše zprávy a čtu, že Vy/někteří z Vás se sice máte tak nějak na prd, ale nechcete mne tím zatěžovat, protože já si tady vejskám. Prosím Vás, nedělejte to. Opravdu mne zajímá, co se kolem Vás a ve Vás honí a jsem tady, kamarádka, Makina, velký napjatý ucho, agentura na počkání, na rozesmání a rozjímání.. Nejsem jenom já, jste taky Vy!
Taky Vás, doufám, napadlo si vytvořit nějakou novou vazbu s lidičkama, který zatím třeba neznáte a figurujou v mém adresáři. Třeba zrovna dneska mi Pééťa napsal, že mu přišla nějaká zpráva od Ivony, kterou on sám zatím nezná. No jasně, kamaráďte se, začněte si psát, choďte spolu na výstavy a na horkou čokoládu, palačinku na Národní a do kina, budu ráda. Není pravidlem, že bych Kalimery posílala vždycky všem, ani se mi to tak nechce dělat. Prostě to někomu odešlu a ostatní, čteníchtiví, si to můžou poshánět sami. Po odeslání to většinou opravdu mažu, ať si nezabírám zbytečně místo. Jenom tak pro vyjasnění.
Nevím, jestli se tady měním, pořád chodím s batohem na zádech, vlasy nečesané, dělám nám starostlivou maminu a žiju. Užívám si života, prožívám ho. Předvčírem jsem byla u Akropole, procházela se piniovým hajem [nejsou to obyčejné borovice, bohové jim umí nechat magii], včera jsme projížděly s Káčou tramvají podél pobřeží, sledovaly moře, vzdouvající se vlny, racky, co krouží nad vodou, pár lidí, co se koupali, písek a odpadky na pláži, lidi, co je uklidňuje pohled na moře. Kráása, uvolnění, mír.
Dobrou noc, krásný úplněk, úsměv, Makina.
A pište, pište! sms, na foun, dopisy v obálce, Athens, Greece e-mail ..
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA6 MAKI ATHÉNA
Holátka moje milovaná!
Myslím na Vás, pořád Vás mám ráda, ale teďka jsem unavson, tak na to psaní bodám a časem časíčkem.. mrk mrk, kamarádíčkové moji!
Já jsem přepsala tu svojí únavu a teď nemůžu usnout. Tak jestli to nevadí, budu si chvíli u Vás pártyovat, juch? Můžu? Možná se Vám zdá, že jsem se dlouho neozvala. Ano, ano, jest tak, jenže není pokaždé nálada spisovati ňáké řady, řádky, dala jsem si chvíli odfrk. Napadlo mne, že by ani nemuselo bejt na škodu se chvíli neozvat, alespoň jste měli -doufám- dostatek čásku si tu předešlou mou korespondenci pěkně projet a vychutnat a třebas zareagovat. Děkuju.
Taák vyprávějte, copak je u Vás novinkového? Já jsem se nějak rozbarvila, moc moc moc mně to baví, tak mne při tom nechte. Juch? Mám tady krásný nálady a jsem plná barevných a hřejivých pocitů, že by bylo škoda, byste to všechno neviděli se mnou!
Pomali se začleňuju do zdejšího normálu, a když mne to popadne, sbalím foťák, filmy a vyrazím směr kamkoliv. Strašně mně to baví a moc dobře se bavím (Ty jo, to je skoro i Vypsaná fixa.., se mi asi stejská.. to jsou události.. ů) Úplně nádherně mi je pokaždý, když zahlídnu Akropoli. Z jakýhokoli úhlu, jakékoli dálavy, pokaždý si vzpomenu na svoje první (bouel, zatím i poslední) přiblížení se k ní. Skoro mne to až láká napsat k Ní. Paní Akropoli.
Někomu už jsem to psala, takový ty moje mrákoty, co na mne přicházejí, když jsem z něčeho paf, vycítily, že tam je další vhodná příležitost. Skoro mne to až posadilo. Spadla mi čelist, to asi, jak na mne dejchala ta dávná doba, a já si říkala: "No, to mně vypněte!".
Fíí ha, strašně moc si přeju, aby si tohle prožila další spousta lidí a lidiček. Táákže, až se Vám někdy bude zdát, že je čas zvednout krovky a/nebo kopnout do vrtule, dejte echo Makině, agentura zapracuje a třebas Vás i ubytuje. Chacháááááááááááááááááá!! Mějte krásný dni, jitra nedělní (to jsou zase Oswaldi Schneideři) a pápá lálá, tralalíííííííí s úsměvem a objetím, Makina.
A pište, pište! sms, na foun, dopisy v obálce, Athens, Greece e-mail ..
ludwig©jordan
GALÉRIE
KALIMERA7 MAKI ATHÉNA
mrk mrk podruhé, bejbydůrci!
Akorát jsem dopsala dopísek Šáris, tak si odtud rovnou něco zkopnu, ať to nepíšu stejně a dvakrát. Nebo ještě třeba víckrát.. Dneska mi psal Zutra (Katastrofánek), že v Čechách hlásají, že v Řecku napadlo -snad na dnešek- nejvíc sněhu za posledních 40 let. Hned vyjadřoval -jak se to říká, přítomnost, nebo tak nějak.. no, něco na způsob účasti. To bude vono! Účast!), tak teda: hned vyjadřoval účast a, cituji: Doufam ze nam tam nezmrznes a budes fotit. Hezky den!
Takže pokud jste nějakou takovouhle novinu zaslechli i Vy, tak Vás ubezpečuju, že v Athénách je to bezpečné. Tady se akorát střídá deštivo a pršavo, mrholivo a chladno. Svůj -poslední dobou stálemající- nízký tlak vysvětluji (ovšem s pousmátím) zvýšenou citlivostí způsobenou změnou klimatu. Ü Jestli je někde řecký sníh, tak to leda na horách, víc na sever. Jéje, já bych vejletovala, až bych odjela. Tomu byste nevěřili.
Nevadilo by mi sbalit si pinglík, ráno chytit nějakej ten bus, projet kusem Řecka někam, skočit do sněhu, pěkně se v něm porochnit a vyrochnit, udělat motýla/ andělíčka (takový to hop do sněhu, zamáchat rukama
a nohama), projít se, ukoulit kouli (od poklopu ke poklopu Kyklop kouli koulí, mám z toho na jazyku bouli - zkuste si to zopakovat, třikrát a pozpátku?), utáhnout šálindu, přimlasknout čepici, aby mi mráz neofoukával hlavu-to jako pozor, hrozí nastydnutí!, a tak dál a tak dál. Ale co se budu rozepisovat, on ten sníh je určitě odtud viditelnej i z Akropole, na nějakým tom vrcholku hor se ho určitě blejská tuna.
Včera, vlastně už předevčírem (už je zase po půlnoci), jsme s holkama nemusely do školy. Tak jsem se už taky viděla kdesi ve výšinách, jenže jak říkám, je tady poslední dobou strašlivo oblačlivo (co to je za šišel? Ü), z hor se pářilo a tak jsem se radši držela při zemi, chvíli u moře, foťákovala a pak se nechávala vozit různejma dopravníma prostředkama a den si užila i tak!
Těm mým holkám lidi psali, že Sucháč byl totálně zasypanej sněhem, kdekdo byl na horách, někdo zasejc sjížděl P etřín.. Docela by mně zajímaly i fotky a obrázky, tý jho, to muselo bejt! Sněhu jako v ruský pohádce, juchúúúúúúúú!! Mějte se fantasticky, bombasticky a třebas i elasticky a třeba si i zabruslete, přece nebudete pořád jenom sáňkovat a jeli deli popr deli! No né?
Papa lala, tralalííííííííí, fííííííííííííí, Makiňák.
A pište, pište! sms, na foun, dopisy v obálce, Athens, Greece e-mail ..
ludwig©jordan
GALERIE
Kalimera8 - karneval
Autor: piaapoe (Občasný) - vloženo 23.9.2006
KALIMERA8 MAKI ATHÉNA
Kalimera, kalispera!
Je 23.43 hodin a já začínám psát tyto řádky. Asi to není důležitý, nebo podstatný, ale zajímá mne, jak dlouho budu písat tentokrát.. Heč! Tááááákže, drobátka holátka, asi před nevím kdy, jsem zjistila, že je dneska čtvrtek, tudíž zítra pátek (šiju šiju si kabátek..) a to mne zaskočilo. Pátek je totiž den, kdy se v týdnu dostanu na net nejpozději. No, jakože o víkendu ne. Tak Vám toho chci strašně moc nabalit, abyste se z toho mohli pominout - třebas radostí. Juchúúúúúúúúúúú!
Začnu dneškem a všechno to semelu dohromady, protože teď je to tady hodně festivalový, karnevalový, juchuchú a mechechící. y (to je nová značka pro mrk a frk! Ü) Dneska začal v Athénách jakejs takejs festival, přesně nevím, o co se jedná, ráno Andreas vzkazoval (a Norka -to je další Erasmuskamarádka, o té později- potvrdila), že tady mají jakousi slávu, a že by všude možně mělo bejt rožnění a opíkání, jehňátka a kůzlátka, gyrosy a souvlaki.. Káče navíc napsal Nikos (kamarád Řekočech), že by si rozhodně nenechal ujít večerní kulturní akci na jednom z náměstí, co jich tady je.
Tak se na to v pozdní odpoledne (po udělání domácího úkolu na Floriculture - tentokráte výtah z chrysantém) holky vyfešákovaly (mně stačí jedny kožený kalhoty, triko, miki, bunda bunda), daly sraz s Norkou (Tuna, její kdycí jméno, Tone skutečné) a hurá, hledáme náměstí. Jelikož kapela měla začít hrát od osmi (a bylo šest), holky si šly sednout na jídlo, já šla chodit, prozkoumávat okolí.
Tak třeba jsem si zašla do jakéhosi obchůdku se vším a -pravděpodobně- pan vedoucí mne naléhavě, téměř až úpěnlivě prosil a lákal, bych si šla -minimálně- prohlídnout i zboží v patýrku. Mno, byla jsem zdvořilá (však mne znáte, neumím se hádat) a strávila v krámku o minutu víc.
Na osmou jsem se vrátila za holkama, Tone se mezitím rozloučila a šla domů, a s Veronikou, Káčou, Míšou a ostatními dalšími neznámými, jsme netrpezlivo vyčkávali příchodu muzikantů a konferenciérů. Dneska je venku zima, teploměr, kolem kterého jsem večer procházela, ukazoval jedenáct stupňů Celsiových, ale podezřívám ten průchod, ve kterém byl upevněn, že byl vyteplen.. hohóó!
Ale abych neodešla od dneška daleko! Athénský karneval, nejsme si jisté, jestli je náboženského založení (jakože něco ve stylu masopust), nebo jen pro pobavení obyvatestva. Zpívání, jakoby předtancování ve vymezeném prostůrku; připomnělo mi to staré dobré české časy, vesnické veselení a tak. Škoda, že z našeho místečka nebylo nějak extra vidět. Ale zato stál nedaleko před námi člobrďák s videokamerou, tak jsme mu mohli alespoň nahlížet do pidiobrazovky.
Andreas nám sem tam přeložil něco z toho, o čem se zpívalo a co bavilo lidi. Sprosťárny! Kam se hrabe naše babča s "Hansi, Hansi, du bist Ösel..", " Skákala Anča přes bidlo.. " a podobně! Paní, která programem provázela, zpívala, bavila a kdesi cosi, byla nějaká hodně známá zdejší zpěvačka, která prý dlouhou dobu zpívala proti církvi a snad se jí kvůli tomu pokoušeli usadit do vězení. Taková babča, a co z ní všechno padalo.. no pááni.. Taky jsme se utvrdily, že Řeci si dělají rádi srandu s transvestů a transvestitů.. viz maškarády a maškaráďáci.
A co na to macešky? Že příště, ať si dělají Athéňánci akce jinde, protože za dnešek je lidi pěkně vrátili do země. Takhle hloupě nahnat lidi do záhonků okrasných rostlin.. jenom kvůli zábavě.. Pche! Na to se můžou pěkně vykašlat! y vaše Makinka !
Hola hou, tralalííííí,
A pište, pište! sms, na foun, dopisy v obálce, Athens, Greece e-mail ..
KALIMERA9 MAKI ATHÉNA
Hola hou, tralalííííí, Makina.
Jejda, dneska se nám ukázala paní starostka města Athén, příjemná paní, vypadá tak na pětatřicet (zdálky), ale prej je jenom pěkně udržovaná, nebo jak to někdo zhodnotil.. Měla i jakejs projev, škoda, že jsme si z toho vzaly jenom Chroňa pola a Kalispera, ¨). A ještě tam přijela vystoupit jakási spřátelená makedonská skupinka.. Ty měli text písně snad ještě sprostější než tamta paní. Jenže teď je karneval, tak se lidi chtějí bavit! Jak se tam ta naše skupinka (Káča, Míša, Andreas a já) bavila, Andreas nás upozorňoval, že karneval, na kterej nás vezmou příští týden bude xkrát mohutnější.
A co že to bude za akci? Největší festival v roce, v Patře. Na Peloponésu. Fíha, to je dálava. Prý se tam jede dvě hodiny autem.. jsem zvědavson, to si zasejc užijeme světa, júúúúú. Očekává se tam účast více něž půl miliónů lidí (v ten hlavní večer), budou tam průvody, maškary, tanečnice, hudba, zpěv a veselení. A my.
Tyhle lákadla jdou tak trošku pořád kolem mně a mne, ale jistý je, že průvod, do kterýho si A a M koupí kostým bude mít přes šest set lidí a takových skupin tam budou mračna! Rio de Janeiro.. jupíííííík! (jak se nad tím tak zamejšlím, tak si někdy nerozumím. Akci Prčice se bráním, že je to na mně masová a davová událost, a teď tohle, no pááni.., ale když už jsem tady, no ne?
Průzkumy, špionáže,.. agentura Makina se nesmí nechat zaskočit!) Odjedeme tam někdy v průběhu středy a do neděle, takže spíš pondělí, si prý téměř vůbec neodpočineme! Rozhodně ne od lákadel zábavy. Bydlet budeme v Andreasově bytě (s vodou na solární ohřívání, chachááááá, takže žádný oblačnosti, jasnost?). Všichni jsou z toho u vytržení - holt jsme si zcela vhodně vybraly ke studiu v Řecku letní semestr. Suprkufr!
Ale abych se vrátila ke dnešku, ani ne v deset večer se k nám připojil ještě bratránek, že zajdeme na drink (to, že jsem napsala? Chtěla jsem to smazat, ale jinak se to opsat nedá.. prostě to tak je, drink.. no, co). Ulicemi se prodíraly spousty kobylek, pouliční prodejci svítících čelenek, rádoby srandovních věciček, udavači květin a kvítek, turisti i zdejší.. Asi po nevím kolika podnicích, kde nám řekli, že je všechno reservováno nebo, že nás pět rádi pohostí -za předpokladu, že tam každý uděláme útratu alespoň pětadvacet ojro, jsme se dohodli, že si krásného nočního života užijeme bohatě v Patře a vydali se směrem k domovům.
Po skoro až nepříjemném pomrznutí (všimněte si, prosím, že to nebylo promrznutí! Děkuji, Ü) jsme si doma s Káčou připravily čaj s citrónem, pustily CD (nejprv se mi zastejsklo, tak Houpací koně, pak jakési oblíbené Řekyně, jejíž jméno je nám prozatím skryto v přehrávači), já začala psát tento list a do toho jsme si (ostatně, jak je naším zvykem) zakarbanily. y Dneska se žádná magie s žolíkama nekonala..
Jestli to chcete vědít, tak to foukátko/klimatisace/ventilace u mne v pokoji nefunguje, balkónové dveře nejdou pořádně dovřít, venku je víc než chladno a já už dávno pololežím na svým "spartakiádním lehátku", na kolenou kolébám Herberta (HP compaq nx9020) a stejně mám dobrou náladu, protože mne nic netrápí. Kafe na usnutí.. -se zpívá v jedný písničce od Houpacích koní, ale teď radši houpy hou, krásné sny jdou. Jsou nedaleko a hřejou do spánků.
Opatrujte se a nebojte se o mně, dávkuju si pravidelný spánek (spíš dostačující a dostatečný, ý), učím se pít kolu a kafe (jó, řecký, připravovaný v džezvě) pro zvýšení krevního tlaku a poznám, kdy jsem si zapomněla vzít prášek. Mám Vás ráda, Makina.
Hola hou, tralalííííí,
A pište, pište! sms, na foun, dopisy v obálce, Athens, Greece e-mail ..
*
Častokrát se mi stane, že otevřu poštu,
nasaju Vaše zprávy a čtu,
že Vy/někteří z Vás se sice máte
tak nějak na prd,
ale nechcete mne tím zatěžovat,
protože já si tady vejskám.
Prosím Vás, nedělejte to.
Opravdu mne zajímá, co se kolem Vás
a ve Vás honí a jsem tady,
kamarádka, Makina,
velký napjatý ucho,
agentura na počkání,
na rozesmání a rozjímání..
Nejsem jenom já,
jste taky Vy!
*
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA10 MAKI ATHÉNA
MAKI :
jen v kratkosti, neb nedostatek casu, nevim jake zvyklosti maji Rekove (rada se dozvim), ale Irove tak maximalne koupěj v obchode velikananansky cokoladovy vajicko a tim se vzajemne obdarujou. mozna maji i jine, ale ty jsme fakt nezachytili.
Jo, vlastne maji, v patek maji Good friday/takze statni svatek, veskery restaurace/hospy/bary/puby zavreno, veskery obchody nesmeji prodavat alkohol, takze se v sobotu ozerou jako...jako...jako...schazi vyraz... jako...to se neda popsat!!!!!!! proste strasne!... a v nedeli taky, neb v pondeli maji Easter Monday/statni svatek a zase jim nesmeji prodat alkohol a puby jsou zavreny. tak nevim. tahle zeme je stejne cela jen o krasne krajine, prijemnych farmarich, vune hnoje a ovce ve meste a ozraly potacejici se irove v ni. chlastaj strasne, az me to odnaucilo pit. fakt.
mejte se Mám Vás ráda, Makina.
JORDAN :
posílal jsem ti na tvůj obsáhlý mailík delší odpověď, ale nějak mi zaštrajkoval korespondenční PC na Moravě (anonym) a já nemám jistotu zda odešel, anebo zůstal Havlovi. (havel je přes český F-net provider pro síť, kterou přicházím i do Tábora ) - ne sice jako husita, ani bratřík, ale jako Jordan, Sonet, Poetor atd... - prostě agýista). Bohužel tu odpověď jsem neměl zálohovanou, a tak se ti v životě opakují situace až hrůza -prostě jsem byl jako kámen do studny -na Centrum se neuložil a hledat ho po káblu nedokážu (to by bylo supr, vylézt ti z RAM-ky - co ?).
Takže je pryč a připomíná mi to jednu životní situaci, kdy jsem byl před ukončením průmky s přítelkyní na noční procházce a ona se ptá - kdy tě zase uvidím ? -já nevěděl, tak jsem vzal kámen vedle silnice a mrsknul jsem jím do tmy se slovy -někde tam, ani já nevím ! Tak něco takového ty Maki nikdy nedělej, tolikrát jsem to olitoval -snad bych i ten kámen našel -ale moje milá je v Melbourne a já o ní nevím nic -nikdy jsem ji už nenašel !
Pokud se dívám na tvůj mail -je mi všechno jasné -tvůj styl je nasmazatelný prostě datum, pár slovíček a dílo je hotové, jako by jsi byla stvořena pro k r a ť o u c h y . ! Ti tví agýisté musí být z tebe nešťastni, co do počtu básní tě nelze předstihnout pak se nediv, že se domáhají více stránek v almanachu, neřku-li více času na recitaci !
Tak si vzpomínám, že jsem ti psal něco o humoru -prostě kdyby nebyla ironie a sarkasmus (téměř jízlivost), byl by život dřina pod psa a nebyl by vyvážený ! Žel, už to nedokážu zopakovat, ani kdybych se zabil - snad - snad ! ti ten mail došel ? to by bylo terno - prostě vím, že jsem se zmiňoval o nebezpečí ironie, jakože působí vražedně, jako když někomu povíš, že nemá talent (i když to je pravda) a vůbec nejhorší jsou ty pravdy, to si se mnou užijete ! Končil jsem tuším tím bodrým přátelským poklepáním kámošovi na vykloubené rameno...nevím...
Píšu, co mi jazyk na slínu přináší -tedy byl jsem váma inspirovaný, abych se pokusil napsat něco pro Fanku. Tím rozumím něco, jako Figaro (anebo alespoň Aida) pro čtyři hlasy -dva mužské a dva ženské, symbiotická skladba (kdybys chtěla, tak tě beru ! ), ale nevím jak říká Pepa, jestli mi nebudeš šlapat na paty, můj talent je k líčení pokojů a nepokojů (dobrý název - co ? NE POKOJE - dá se rozumět duševní, anebo hotelové...)
Protože se flákám po světě, neznamená pro mne současný pobyt nic moc. Budu tady tak dlouho, jak tu bude otec služebně (snad rok nebo víc...), ale budu se vracet do Prahy i do Brna i domů na slovensko. Učím se anglicky a maluji, chodím na cvička i do exteriérů, mám mizernou životosprávu, pracuji často do noci hluboké, pak dospávám. Příště napíšu o sobě více. Německy umím dost slušně, vlastně aktivně, also was hast du in Passau gemacht ? a co to znamená být plna německa - neco do tebe nacpali ? (ironie), -nebude ti vadit, když ti budu ke svému psaní přikládat vysvětlivky (legendu), abys nebyla na pochybách ?
Kolik máš v hlavě hesel ? vkladní knížka, platební karta, mobil, PC, e-mail, bankovní účet, pro pozdní návrat domů atd. A vůbec - kolik máš dětí, a zdali netlučeš manžela ? Prý v holandsku je penzion pro manžely utlučené manželkama -to je socialismus co ?
Tak ahoj, tady jsou dva kraťouchy pro tebe a v příloze agd text a nějaké obrázky.
Ludwig Jordan, Tryon, NC, 25-09-04
MAKI :
Zdravicko, clovícku, usilovne se snazim vypatrat tu basen. Odpovidala jsem na tve AGD I felt tepid tears.., bylo tam neco jako já cítím uschlé větve, vyčichlé lýko, oškrábané borky, vyčpělé hračky ..napsala jsem to ve vlaku, mezi spoustou lesu, kterymi jsme projizdeli. Mela to byt predzvest vzpominky na veci, ktere se ze dreva daji udelat a chatraji. Musim ten blocek najit. Zalezi mi na tom. tak zatim, mej se krasne a tak, papa,
Makina.
ludwig©jordan
GALERIE
Jasu,
jenom Vam musim rict, ze vcera jsme byli i s Vami vyhoditi si z kopejtka a moc se nam s Vami libilo. Nejdrive jsme zasli se tremi Andreasi Moniasy [sranda pytel, tri bratranci se stejnym jmenem] a Misou a Kacou v klubu, kde nas vytancovavaly i brisni tanecnice, pak jsme se presunuli do jinaciho podniku na pravou reckou buzuki.
A bylo to suprkufr parada nejprijemnejsi| Zpivani, tancovani, juchani.. Tancili jsme spolu i na zidlich a vsichni jsme se krasne usmivali, ponevadz jsme byli stastni, Nevim presne, co jste meli na sobe vy, ale nam to sluselo. Obzvlast si nedokazu uprit vypichnout, ze sikesni recke triko s rafinovanym vystrihem -jako jsem mela kuprikladu ja- se predvedlo v plne sve krase. Kdyz se tocim, tak se tocim, kdyz tancuju a k tomu se vlnime.. je to krasne..
A do cipku tohoto meho cerneho trika -ktere je presne podle meho stylu, strizene na sikmo, cipate dlouhe rukavy, vystrih nepravidelny- se hodilo i cervene kvitko, kteremu jsem odpustila i to, ze je karafiati.. [na ty si totiz moc nepotrpim] Tak se mejte, mame Vas radi a tesime se, ze .. cokoli. Ze se umite taky usmivat a ze Vam to slusi ! Makina.
0227, Athény, Sem se mi ozývejte!, sms na foun,
dopisy v obálce, 184 Irakleous Odos, 176 73 Athens - Kallithea, Greece,
Taky Vás, doufám,
napadlo si vytvořit nějakou novou vazbu s lidičkama,
který zatím třeba neznáte a figurujou v mém adresáři.
Třeba zrovna dneska mi Pééťa napsal,
že mu přišla nějaká zpráva od Ivony,
kterou on sám zatím nezná.
No jasně, kamaráďte se, začněte si psát,
choďte spolu na výstavy
a na horkou čokoládu,
palačinku na Národní a do kina,
budu ráda.
Není pravidlem,
že bych Kalimery posílala vždycky všem,
ani se mi to tak nechce dělat.
Prostě to někomu odešlu
a ostatní, čteníchtiví,
si to můžou poshánět sami.
Po odeslání to většinou opravdu mažu,
ať si nezabírám zbytečně místo.
Jenom tak pro vyjasnění.
*
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA12 MAKI ATHÉNA
Kalimerasas!
Jepa se vede? Tady zhne slunicko, vcera jsme se s Kacou opalovaly. Nejdriv na balkone, ale kdyz uz se do zabradli opiral stin, jsme se premistily na strechu naseho domu. Jo, je to pekny, ze Rekove jsou na ty plochy a placaty strechy.. to se mi jako liiibiii..
Slunicko salalo tu svoji energii a my nachytavaly neco z jeho paprsceni. Inu, bylo to fajne.. to musime uznat, lec.. nenechme dopustit na opalovaci pripravky a mrqicku a beta-karoten. Nerikam, ze jsme se spalily, ale zdravejsi barvu teda jako mame. Chichi.
Co skola? Potrebuju delat minimalne ten projekt na obnovitelne zdroje - mam to mit tento tyden hotovy.. tak jsem chtela zacit, abych to stihla nez prijede Peeta. Ve ct jsem ve skole nikoho nesehnala -nejdriv mel Papadakis hodinu a Lukia nebyla v laboratori, kdyz jsem se tam vratila po hodine, tak uz tam nebyl nikdo. V patek byl statni svatek - to povstani .. v pondeli bylo kridlo, ve kterym Papa sedi, zavreny a pristup k Lukiine kancelari taky.
Vcera svitilo slunicko, tak jsem tam ani nejela a dneska je u Lukie zavreno a mistr Papa mi rekl, ze Today is very difficult day.. because.. meeting.. Takze ja si za chvili dojdu na obed [no, jeste ze kazdou stredu davaji alespon ten dobrej desertik.. jinak bude asi brkase s nejakou flakotou nebo, a to spis, morske plody s cimkoli..
Zatimco mistr Papa bude besedovat, zkusim znova tu Lukii v laboratori a v pul treti se prestanu pokouset a prejdu za Kustourisem, se kterym mame dnes hodinu Vzdelavani. Takze je to temer na kvedlacku, ten Papadakuv projekt chci mit hotovej uz ted. A ja porad neznam presne zadani a postupovani.. proste zase jedna REKOVINA.
V noci pojedeme s Veronikou vyzvednout ty nase parasutisty. Jupii! Takze zitra do skoly asi nepujdu.. no, uvidime, ale kdyz s klukama prijedeme z letiste tak nejdriv ve ctyri rano.. Mimochodem, hosi, kolik masli jste si nechali navazat na pomlazku, kolikero devcat a divcat jsi vysekal a jaky vzor mela nejocenenejsi kraslice? a devcata, kdo Vas vysupal a kdo polil vodou ? A ted zase pro vsechny> porad nevim, jaky velikonocni zvyklosti maji Rekove.. tak mne muzete poucit.
Tramtarara, ratata, zustante svezi a ani Vy nepodcenujte slunecni sviceni!
Papa lala, tralalaaaa, Makina.
Kde jsem, tam se hýbáte se mnou,
vzpomínám na Vás a netruchlím.
Já nemám důvod.
Skrze poštu,
kterou spolu takhle nějak vedeme
se snad poznáváme
z těch vnitřnějších stránek.
Píšu Vám,
jak se cítím, o čem přemýšlím,
čemu se věnuju
a na oplátku Vy mne totéž.
Dáváte mi sílu, pomáháme si.
*
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA13 MAKI ATHÉNA
konecne se mi podarilo se presunout k pocitaci a zapracovat na dalsim dilu Naseho oblibeneho obstastniku..
chachaa. tak mne tady mas. I Ty! Vedle mne jede na otacky ultrarychla tiskarna, mistr Papadakis mi vcera velkoryse prizadal dalsi projekt. Zatim moc netusim, co presne mam zpracovavat, snad mi pomuze ten projekt, ktery vypracovaval jeho lonsky nemecky student.
Jen tak vtipnost na okraj, muzu to cosi vypracovat na ostrov Kreta nebo situovat do Cech. Samozrejme, ze jsou tam dulezite meteorologicke udaje - vlhkost vzduchu, prumerne denni a mesicni teploty vzduchu a tak. Coz mne navadi, bych si to zjednodusila na Cechy. Preci jenom, hledat takovato data v alfabete.. chachaaaaa, to nemusim..
Jinac.. co odjel Peeta, tak se zasejc brouzdam athenskyma ulicema sama, chodim a dumam, premyslim a tak. Zadne skepse, jenom si zasejc zvykam. hec. Do skoly se nam toho ted kupi nejako pomnoho, ejhle proudzekt, tejhle proudzekt.. jsou to same blaznoviny, ale musime na to vlitnout, nez nam vylitne rtut v teplomeru venkovni teploty do zavratnych vysin. Teplo je tady teda pekny, dneska jsem si poridila novou sukenku, chichichi, nejako tady odvaznim a drazdim. chaaa neni tak dlouha, tak se muzu tesit na vselijake recke pohledy a prupovidky.. no, Recko neni vsecko.
Fiiha, ta tiskarna nejak nezvlada moje tempo.. inu, nebudu tak divocit a trosku zkrotnu. dobra, dobra. Nevite nekdo neco about photovoltaics? jenom se ptam.. dobra, dobra, nemusite se hned smat! Tak cago prgo, loucim se s Vami a objimam, posilam nenapadny usmev a mrknuti koutkem oka. Chcete?? Jeste se zasmejme, venku je zase krasny den, uz se tesim, az s Herbertem dojedeme k moori, nebo kam nas napadne. Juchu, jupi, juchajdaaaa!
Mam Vas rada, papa lala, tralaliiiiiiii, kamaradte se se mnou! Dekuji.
Makinaaaaaaaaaaaaa.
Nevím, jestli se tady měním,
pořád chodím s batohem na zádech,
vlasy nečesané,
dělám nám starostlivou maminu a žiju.
Užívám si života, prožívám ho.
Předvčírem jsem byla u Akropole,
procházela se piniovým hajem
[nejsou to obyčejné borovice,
bohové jim umí nechat magii],
včera jsme projížděly
s Káčou tramvají podél pobřeží,
sledovaly moře,
vzdouvající se vlny, racky,
co krouží nad vodou,
pár lidí, co se koupali,
písek a odpadky na pláži,
lidi, co je uklidňuje pohled na moře.
Kráása, uvolnění, mír.
Dobrou noc, krásný úplněk, úsměv,
KALIMERA14 MAKI ATHÉNA
dneska je to tady porad pekny / jak uz jsem psala pred tim, nez jsme sli za Dr. Kutsurisem-nebo jak se pise ten Rek. Budeme to s nim mit naprosto krasny, predmet Agricultural Education. Zatim si to nedovedu predstavit, pry je skoda, ze jsme nemeli nejakou sociologii a snad zaklady psychologie, to by nam pry pomohlo... Na kazdou hodinu si budeme pripravovat temata a presentace.. jo, to bude zuuzo. tesim se.
Jinak pro vsechny, kdo se zajimaji o narodni prupovidky, tak na "It`s greek to me", coz je pro Cecha "spanelska vesnice", maji Rekove "chinese..". Jakoze se v tom nevyznaji, jako v tech jejich znacich. Tuto frazi mi potvrdili uz alespon 2 Reci, tak to plati. Mistr Kutsuris nam tez nabidl kafe -jestli teda ne neco jineho. Tak jsem si zaprala to neco jineho, treba caj [kterej se tady rekne taky caj - vtipne, ze?] a reknu vam, co se mi dostalo.
Postavili prede mne krasny bily hrnecek, ve kterem se louhoval sacek zeleneho caje. Byla jsem natesena, celou rozjasanosti prvne srkla [ale slusne, to jako ze jo, zadny srkla, az frkla.. -pokus o vtip..] a chtela vychutnat chut caje. No, to jsem si dala. Muj napoj bylo neco mezi cajem a hrneckem nasaklym kafem. Pijou ho tady furt. Kafe holek bylo pry silene silne. Tak jsme si sly, jak se rika, spravit chut na obed.
Mno, fazolova polevka [vyborna], na vyber mezi rybou s bramborama a rizotem s muslema, syr -dle vzhledu neco na zpusob balkanskeho, tak jsem se toho nebala, salat zelny s mrkqi a zele. To se mi nelibilo, tak jsem ho taky nebrala. Jak nekteri vite, na ryby zatim nemam moc chut, tak jsem si rekla: "Makino, z rizota si muzes vybrat treba jen tu ryzi, na brambory od ryby nemas ani pomysleni..".
Poliska dobra, porozhledla jsem se po tacu s jidlem a zacala zobat ze salatu. A ze si chrupnu toho sejra -vypadal opravdu slusne. To bylo. Chuti to pripominalo balkanak nalozenej v pive, minimalne s chmelovou prichuti a oderem. Ble ble ble, polknout, pockat, ze se ta spravna chut, kterou bych mohla zacit mit rada, dostavi... a oou, nedostavila se.
Ten kousek jsem zajedla tim dobrym salosem a rekla si, ze mezi poliskou okusim rizoto. Nabrala jsem si par omocenych zrnek na vidlicku a nez to stihla dat do pusy, zase ji vratila do talire. Musle, i kdyz varene a splacane s cimkoli jinym, mi porad smrdi. A co mi smrdi, to nejim. Nebyla jsem ani ochotna to ochutnat. Verim, ze to chutnalo tak, jak melo - jen jsem kapanek vybiravka. No a to by byla historka s obedem.
Obedy tu mame zadax - na karticku od skoly. Tak to je dobry. Vzdy je na vyber mezi dvemi, nekdy tremi jidly, ten salat a/nebo ovoce, pecivo, voda. Muzeme chodit i na vecere, ale to je na nas pozde, to jsme uz davno ze skoly. A ted na nas venku cekaji nejaci frajeri, kteri pojedou snad zitra, nebo kdy, na vymenny trimesicni pobyt do Prahy na nasi krasnou Ceskou zemedelskou universitu, tak aby necekali.. se s Vami vsemi loucim!
Mam Vas rada, mavam Vam skrz palmovy haj!
Piste, piste, zajima mne vsechno, co se kde sustne! ..
agentura Makina.
*
Včera, předevčírem, před dávnem,
jsem si uvědomila,
že se mi tu líbí, že jsem spokojená,
že jsem opravdu spokojená.
Že jsem klidná a dospělá? Já nevím.
Připadám si,
že se dokážu v cizí zemi orientovat,
že přátelství
se na x stovek kilometrů dá udržet
a posílit a zesílit, že ta moje rebelie,
chtít se dozvědět,
co vydržím funguje.
Funguje to, chápete to?
Baví mne žít v Athénách, Řecku,
protože vím, že jsem nikoho
a nic neopustila,
protože vím a jsem si jistá,
že všichni důležití se mnou zůstali
v srdci,
že Vás mám pod kůží a v každé záděře.
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA15 MAKI ATHÉNA
kalimera sas,
ted nevim, co se deje, snad se pripojuje vsechno to, co chci, byste videli. Melo by se jednat o sestrih [prostrih] stridani strazi pred athenskym PARLAMENTEM. To, co ti hoosove maji na sobe je, prirozene, recky narodni kroj [sem tam nosi jeste jinaci uniformu], sukne ma 400 zahybu, symbolisujicich 400 let turecke nadvlady, vsechno, co je cervene znamena prolitou krev a vsechno, co je cerne [trasne, bambule, ..] znaci vyplakane slzy. Jedou turecke, jindy recke..
Kluci si tam takhle stoji, bez pohnuti, bez mrknuti, vyraz, jakoze koukam, vidim, ale netvarim se tak, abyste poznali, na co myslim. Zajimavy je, ze kdyz se nekdo postavi na nekam na schod, klucina bouchne tou strelnou zbrani do zeme, takze to vyda takovou ohlusujici ranu, cloveka to zarazi a toho spatne stojiciho clobrdu to vydesi tak, ze nejradsi by se vyparil, nebo utekl nekam hodne daleko..
Jak jsem psala, ze se nemuzou hnout, tak kdyz maji treba nakrivo sukni, nerepresentativne vyhlizejici trasne, nebo cokoli, pristoupi k nim ten dalsi pajdula, v jinacim uniformnim kroji, a vsecinko jim narovna. Puvodne jsem si to pripravila pro Vas jako presentaci, ale bylo to moc obsahle, tak to dostanete takhle. Kdyby neco, hlaste se. Krasne se bavte, mame Vas radi, papa lala, na nas ceka pani Papa[fotiou], tak razime. hurraaaaaaaaaaa, jinac jednu poznavacku uz mame za sebou. rozezname palmy! Heec!
Makina.
*
Mno a anóbrýž jste mně dlouho neviděli,
tak Vám musím říct,
že ač si vždy objednávám
horkou čokoládu
a doma si vařím těstoviny a palačinky,
alespoň na pohled
jsem se zatím nezměnila.
Nezhubla, nepřibrala,
jenom vlasy mi trošku přirůstají.
Fotku Vám nepošlu,
protože Veronika si sice digitál vzala,
ale zapomněla přibalit kabel a nabíječku,
tak se nefotí a neposílá.
Já mám ve svém půjčeném
(to jakože od Anakra že, tímto zdravím!)
založený černobílý film,
který čeká na památky.
*
ludwig©jordan
GALERIA
KALIMERA16 MAKI ATHÉNA
video Pireus přístav
Kalimera dalsi, pro vas.
Kdo to jeste nevite, tak si priopravte adresu. Dneska je v nasi ulici zasejc trh /jako kazde pondeli, ryby, ovo, zele, vejce, dzusiky a tak dale. Parada, parada, akorat od tech ryb, co mam pod okny to trosku zapacha, ale neva, to k tomu patri. Trziste se podle Veroniky zacina stavet nekdy po pate hodine, takze od te doby uz nemuze spat /je sice tma, ale neni ticho/..
Za chvili se zvednu a pujdu najit ty svoje ostatni holky, sly do skoly na pozdeji, protoze nemaji Papagaje /ne, jmenuje se Papadakis, nebo tak. Trosku pripomina pana Snapea z Harryho Pottera, je dobrej! Bavi me ty sezeni s nim. Tak cago bago, vsichni mi piste vsechno, co se kolem vas deje a papaaaaaaaaa, Makina.
Kamaradi nasi, mame nove kamarady, z prilozene spinky poznate jejich obliceje. Jsou to > Norka Tone - ma tu trimesicni vyzkum na rybach a zatim zadne dalsi kamaradky, spojeni na nas ji dala Aliki [koordinatorka pro zahranicni studenty]. Fiiha, ona se mozna nezda, ale kdyz spusti, tak jede. Vyridilka ji nechybi, pry byla rok v Bostonu, takze engis a zadna noris. Fakt kouli, na coz nedokazu tak rychle odpovidat.. ale vlastne ji jeste poradne nezname, ja ji videla asi trikrat na chvilky.. moje malickost
Kaca - konecne ji vidite, coz? Mame nejakej ten podobnej nazor, bavi nas stejne veci, podobny hudebni vkus, suprkufr Misa - [zde bez Andrease, pracoval.. jeho smula], usmevave mile stvoreni, taky rak, takze zadny strety, vsechno v klidku a s usmevem, suprkufr, Veronika - za chvili si uz konecne zvyknu to jmeno nejak zkracovat, zatim mi to nejak nejde.. [Zena Promena] - asi bude Nika, pry ji tak rikala i mamina
..., nemyslim to zle, ale rano nastesti nepotrebuju
o hodinu vic casu a vetsi zrcadlo. Juj, to se mame. [usmev]
Nikos - Rek, ktery odjel na vymenny studijni pobyt do Prahy na nasi CZU, zacatkem cervna se sem zasejc vrati, tak ho pozname vic. Prvni dojem? Namysleny typek a frajer, ale ten muzeme smazat, proste kamarad. Juchuchuu.Do Prahy jel jeste se dvema hoosama, kavarna kousek od toho mista, kde se do mne zamiloval prvni Rek. Vlastne, kdyz jsem tuhle particku hledala, tak se na me povesil dalsi.. ale to jen tak, pro pobaveni.. chachaaaa Kousek odtud je videt Akropole, tak tam rada koukam.
Se mejte a cago bago, konecne uz sbalte ten bagl a prihodte se sem !
Zdravim, Makina.
*
Napadlo mne,
že by ani nemuselo bejt na škodu
se chvíli neozvat,
alespoň jste měli -doufám-
dostatek čásku
si tu předešlou mou korespondenci
pěkně projet
a vychutnat a třebas
zareagovat. Děkuju.
Taák vyprávějte,
copak je u Vás novinkového?
Já jsem se nějak rozbarvila,
moc moc moc mně to baví,
tak mne při tom nechte. Juch?
Mám tady krásný nálady
a jsem plná barevných
a hřejivých pocitů,
že by bylo škoda,
byste to všechno neviděli se mnou!
KALIMERA17 MAKI ATHÉNA
Zdravíčko, přátelstvo!
Pro dnešní čtecí dýchánek jsem si připravila pár bodů, abych se držela nějaké předlohy. Ale asi je nechám ležet někde mimo a pojedu podle svého vedení. A basta. Jste zvědaví, co se dozvíte dneska, jak do jaké šíře, dáli a hloubi se dostanu? Desítka bude trošku srdeční záležitost.
Včera, předevčírem, před dávnem, jsem si uvědomila, že se mi tu líbí, že jsem spokojená, že jsem opravdu spokojená. Že jsem klidná a dospělá? Já nevím. Připadám si, že se dokážu sama v cizí zemi orientovat, že přátelství se na x stovek kilometrů dá udržet a posílit a zesílit, že ta moje rebelie, chtít se dozvědět, co vydržím funguje. Funguje to, chápete to?
Baví mne žít v Athénách, Řecku, protože vím, že jsem nikoho a nic neopustila, protože vím a jsem si jistá, že všichni důležití se mnou zůstali v srdci, že Vás mám pod kůží a v každé záděře. Kde jsem, tam se hýbáte se mnou, vzpomínám na Vás a netruchlím. Já nemám důvod. Skrze poštu, kterou spolu takhle nějak vedeme se snad poznáváme z těch vnitřnějších stránek. Píšu Vám, jak se cítím, o čem přemýšlím, čemu se věnuju a na oplátku Vy mne totéž. Dáváte mi sílu, pomáháme si.
Častokrát se mi stane, že otevřu poštu, nasaju Vaše zprávy a čtu, že Vy/někteří z Vás se sice máte tak nějak na prd, ale nechcete mne tím zatěžovat, protože já si tady vejskám. Prosím Vás, nedělejte to. Opravdu mne zajímá, co se kolem Vás a ve Vás honí a jsem tady, kamarádka, Makina, velký napjatý ucho, agentura na počkání, na rozesmání a rozjímání.. Nejsem jenom já, jste taky Vy!
Taky Vás, doufám, napadlo si vytvořit nějakou novou vazbu s lidičkama, který zatím třeba neznáte a figurujou v mém adresáři. Třeba zrovna dneska mi Pééťa napsal, že mu přišla nějaká zpráva od Ivony, kterou on sám zatím nezná. No jasně, kamaráďte se, začněte si psát, choďte spolu na výstavy a na horkou čokoládu, palačinku na Národní a do kina, budu ráda.
Není pravidlem, že bych Kalimery posílala vždycky všem, ani se mi to tak nechce dělat. Prostě to někomu odešlu a ostatní, čteníchtiví, si to můžou poshánět sami. Po odeslání to většinou opravdu mažu, ať si nezabírám zbytečně místo. Jenom tak pro vyjasnění. Ü Nevím, jestli se tady měním, pořád chodím s batohem na zádech, vlasy nečesané, dělám nám starostlivou maminu a žiju. Užívám si života, prožívám ho.
Předvčírem jsem byla u Akropole, procházela se piniovým hajem [nejsou to obyčejné borovice, bohové jim umí nechat magii], včera jsme projížděly s Káčou tramvají podél pobřeží, sledovaly moře, vzdouvající se vlny, racky, co krouží nad vodou, pár lidí, co se koupali, písek a odpadky na pláži, lidi, co je uklidňuje pohled na moře. Kráása, uvolnění, mír. Dobrou noc, krásný úplněk, úsměv,
Makina., 0047, Athens
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA18 MAKI ATHÉNSKÁ
Juchú, jupí, juchajdáá, je tu dávka athénská!
Tentokráte na téma večírků, nočního života a naší velké sobotní noci v Kallithee! Jestli si vzpomínáte, velkou tancovačku a pěkně prohýřenou noc jsme si prožili ve čtvrtek. Pátek jsem byla pěkně ztumpachovělá (ono taky po té chvilce spánku, co jsme si mohly dopřát před školou..), takže po škole jsem ani s ostatními nešla na kafčo a jela sama domů. Se vyspat.
Spalo se mi tak kráásně, že mne z postele nevytáhlo ani naléhavé zvonění zvonku ode dveří, za nimiž se vstupu do našeho hnízda dožadovala Káča. Ještě jsem se zaktivovala a šla se projít do obchodu. Viz zamilovaný Řek v supermarketu, popisováno v nějaké mé víkendové Kalimeře.. tuším, že v osmičce. Víc jsem nezvládla. Organismus si ještě pořád potřeboval odpočnout, takže i ta sobota byla dosti lazy..
Náš večírek začal –jak to tady bývá- ani nevím v kolik, u nás v bytečku. Přijeli Andreas s Míšou, pak jeho bratranec (taky Andreas Monias –co byl s námi na buzuce) s kamarádem Nestorem nebo Nostorem (ty jména jsou děsný!) a lahví whisky. Tomu kamarádovi říká Míša Bartoš – vy určitě víte, co je to za fotbalistu, tak si ho můžete představit. Prý má stejně vlasy.. (no, proč ne?) Od nás jsme vyráželi nějak po půlnoci na plánovanou párty. Ta měla být podle dostupných informací u někoho v domě. Přijít mělo tak 200 lidí..
Ve skutečnosti se z domu vykutálel byt v několikapatrovém obydleném domě v jiné části Kallithey, než bydlíme my. Byt byl neveliký. Dalo by se říci prťavý. Na těch dvě stě lidí, samozřejmě. V jedné místnosti –asi tak tři na čtyři metry, možná mírně víc- pultík s připraveným pitivem, velké repráky, nějaká ta odkládátka na drinky, DJský pultík a kobylky. Při našem příchodu jich tam mohla být tak stovka. Postávajíc, jemně tančíc. Bundy jsme si odložily do pokoje, do kterého předtím pořadatelé akce naskládali všechno z obýváku, co by se mohlo rozbít nebo odnést..
Hudba nebyla zkraje podle našeho gusta a ani se nám nechtělo tísnit, tak jsme si dělali privat kitchen party. Po chvíli jsme se s Káčou sebraly a že než se nudit, vytančíme chmury. DJ střídal fláky, chvílema nesnesitelnej house, chvíli rap, pak se to zlepšilo a na hity Erasure, Depešáků a řecké vypalovačky plus písně z filmů Top Gun, anebo Flashdance jsme si řádně zařádili.
Ještě se k naší skupince připojil třetí Andreas Monias (poslední bratránek se stejným jménem, jméno po dědovi) se svojí slečnou Kisiou. Nebo jak se to její řecké jméno zkracuje. Hudba hrála hodně nahlas a my, Čecháčci zdrženliví, jsme jenom zírali, jak je možné, že třeba ve tři v noci se nikdo neozývá na protest. Andreas nechápal, kde vidíme problém. Docela jsme se pobavili, když zčista jasna pod domem zaparkovalo policejní vozidlo a s pártyáky to ani necuklo.. Žádnej nerv. Dolů sešel jeden kluk, něco s policajtem probral a v klídku se vrátil nahoru a jelo se pořád dál. Odchod jsme dali asi v půl páté nebo šesté a jeli zase k nám domů. Celá naše skupinka – tři Andreasové, Bartoš, my holky a Kisia. Míša byla pěkně pinklá, no, asi ne jen ona.. Na té akci bylo pití volně na dosah a nakonec i příjemná zábava, tak se v člověku to opojení prostě nedá zadržet. Zdrželi se tady jenom chvilenku, na skleničku a vyjasnění výrazu Megale. Nebo malege.. prostě hřebec.
Dneska jsme s Káčou probudily nějak po dvanácté, Veronika samozřejmě dřív – je navyklá na ranní vstávání bez ohledu na dobu, kdy jde spát. To jí závidět nemusíme.. to je těžký.. Koukaly jsme na Přátele – díl, kdy se Monika vdává za Chendlera. Většina filmů tu běží v anglickém originále s řeckými titulky, tak se legrační si všimnout, jak do té jejich alfabety přepisujou jména.
Holky si přály paldy, takže nic nového na pánvičce.. Všechno v klídku, v pět přijeli Míša, Andreas a Bartoš (ten Nostor), přišel pan majitel bytu, sepsali jsme nájemní smlouvu –prý je k sehnání snad v každé trafice, že je normoš pronajímat byty.., navíc je psaná v řečtině, takže i po přeložení do angličtiny nám Andreas říkal, že opravdu máme panu domácímu věřit.. a pak jsme jeli k moři na kafe, čaj, horkou čokoládu, apple pie a boudí. Nebo jak se to sladké jídlo se zmrzlinou jmenuje. Tam za námi dojel ještě Andreas Monias ztřeštěný –bratránek. Se sluchátky v uších, poněvadž nedokázal nesledovat fotbalový zápas – takovej je on fanda!- a pak ještě jeden kamarád, co zítra odlétá na výlet do Prahy.
Mno a anóbrýž jste mně dlouho neviděli, tak Vám musím říct, že ač si vždy objednávám horkou čokoládu a doma si vařím těstoviny a palačinky, alespoň na pohled jsem se zatím nezměnila. Nezhubla, nepřibrala, jenom vlasy mi trošku přirůstají. Fotku Vám nepošlu, protože Veronika si sice digitál vzala, ale zapomněla přibalit kabel a nabíječku, tak se nefotí a neposílá. Já mám ve svém půjčeném (to jakože od Dana Krže, tímto zdravím!) založený černobílý film, který čeká na památky. Tralalaaaaaaa, opatrujte se a smějte se,
Makina. A pište, pište!
KALIMERA19 MAKI ATHÉNA
Myslím na Vás, pořád Vás mám ráda, ale teďka jsem unavson, tak na to psaní bodám a časem časíčkem.. mrk mrk, kamarádíčkové moji! Já jsem přepsala tu svojí únavu a teď nemůžu usnout. Tak jestli to nevadí, budu si chvíli u Vás pártyovat, juch? Můžu? Možná se Vám zdá, že jsem se dlouho neozvala. Ano, ano, jest tak, jenže není pokaždé nálada spisovati ňáké řady, řádky, dala jsem si chvíli odfrk. Napadlo mne, že by ani nemuselo bejt na škodu se chvíli neozvat, alespoň jste měli –doufám- dostatek čásku si tu předešlou mou korespondenci pěkně projet a vychutnat a třebas zareagovat. Děkuju. Taák vyprávějte, copak je u Vás novinkového?
Já jsem se nějak rozbarvila, moc moc moc mně to baví, tak mne při tom nechte. Juch? Mám tady krásný nálady a jsem plná barevných a hřejivých pocitů, že by bylo škoda, byste to všechno neviděli se mnou! Pomali se začleňuju do zdejšího normálu, a když mne to popadne, sbalím foťák, filmy a vyrazím směr kamkoliv. Strašně mně to baví a moc dobře se bavím (Ty jo, to je skoro i Vypsaná fixa.., se mi asi stejská.. to jsou události..)
Úplně nádherně mi je pokaždý, když zahlídnu Akropoli. Z jakýhokoli úhlu, jakékoli dálavy, pokaždý si vzpomenu na svoje první (bouel, zatím i poslední) přiblížení se k ní. Skoro mne to až láká napsat k Ní. Paní Akropoli. Někomu už jsem to psala, takový ty moje mrákoty, co na mne přicházejí, když jsem z něčeho paf, vycítily, že tam je další vhodná příležitost. Skoro mne to až posadilo. Spadla mi čelist, to asi, jak na mne dejchala ta dávná doba, a já si říkala: “No, to mně vypněte!”.
Fíí ha, strašně moc si přeju, aby si tohle prožila další spousta lidí a lidiček. Táákže, až se Vám někdy bude zdát, že je čas zvednout krovky a/nebo kopnout do vrtule, dejte echo Makině, agentura zapracuje a třebas Vás i ubytuje. Chacháááááááááááááááááá!!
Mějte krásný dni, jitra nedělní (to jsou zase Oswaldi Schneideři) a pápá lálá, tralalíííííííí s úsměvem a objetím, Makina., O254, Athény
*
Nevadilo by mi sbalit si pinglík,
ráno chytit nějakej ten bus,
projet kusem Řecka někam,
skočit do sněhu,
pěkně se v něm porochnit a vyrochnit,
udělat motýla/andělíčka
(takový to hop do sněhu,
zamáchat rukama a nohama),
projít se, ukoulit kouli
(od poklopu ke poklopu
Kyklop kouli koulí,
mám z toho na jazyku bouli -
zkuste si to zopakovat,
třikrát a pozpátku?),
utáhnout šálindu, přimlasknout čepici,
aby mi mráz neofoukával hlavu
-to jako pozor, hrozí nastydnutí!,
a tak dál a tak dál.
*
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA20 MAKI ATNÉNA
Miláčkové,
mrk mrk podruhé, bejbydůrci! Akorát jsem dopsala dopísek Šáris, tak si odtud rovnou něco zkopnu, ať to nepíšu stejně a dvakrát. Nebo ještě třeba víckrát.. Dneska mi psal Zutra (Katastrofánek), že v Čechách hlásají, že v Řecku napadlo –snad na dnešek- nejvíc sněhu za posledních 40 let. Hned vyjadřoval –jak se to říká, přítomnost, nebo tak nějak.. no, něco na způsob účasti. To bude vono! Účast!), tak teda: hned vyjadřoval účast a, cituji: Doufam ze nam tam nezmrznes a budes fotit. Hezky den!
Takže pokud jste nějakou takovouhle novinu zaslechli i Vy, tak Vás ubezpečuju, že v Athénách je to bezpečné. Tady se akorát střídá deštivo a pršavo, mrholivo a chladno. Svůj –poslední dobou stálemající- nízký tlak vysvětluji (ovšem s pousmátím) zvýšenou citlivostí způsobenou změnou klimatu.
Jestli je někde řecký sníh, tak to leda na horách, víc na sever. Jéje, já bych vejletovala, až bych odjela. Tomu byste nevěřili. Nevadilo by mi sbalit si pinglík, ráno chytit nějakej ten bus, projet kusem Řecka někam, skočit do sněhu, pěkně se v něm porochnit a vyrochnit, udělat motýla/andělíčka (takový to hop do sněhu, zamáchat rukama a nohama), projít se, ukoulit kouli (od poklopu ke poklopu Kyklop kouli koulí, mám z toho na jazyku bouli – zkuste si to zopakovat, třikrát a pozpátku?), utáhnout šálindu, přimlasknout čepici, aby mi mráz neofoukával hlavu –to jako pozor, hrozí nastydnutí!, a tak dál a tak dál.
Ale co se budu rozepisovat, on ten sníh je určitě odtud viditelnej i z Akropole, na nějakým tom vrcholku hor se ho určitě blejská tuna. Včera, vlastně už předevčírem (už je zase po půlnoci), jsme s holkama nemusely do školy. Tak jsem se už taky viděla kdesi ve výšinách, jenže jak říkám, je tady poslední dobou strašlivo oblačlivo (co to je za šišel? Ü), z hor se pářilo a tak jsem se radši držela při zemi, chvíli u moře, foťákovala a pak se nechávala vozit různejma dopravníma prostředkama a den si užila i tak!
Těm mým holkám lidi psali, že Sucháč byl totálně zasypanej sněhem, kdekdo byl na horách, někdo zasejc sjížděl P etřín.. Docela by mně zajímaly i fotky a obrázky, tý jho, to muselo bejt! Sněhu jako v ruský pohádce, juchúúúúúúúú!! Mějte se fantasticky, bombasticky a třebas i elasticky a třeba si i zabruslete, přece nebudete pořád jenom sáňkovat a jeli deli popr deli! No né? Papa lala, tralalííííííííí, fííííííííííííí, Makiňák., Taky mi povězTE, jak si užíváte, zajímá mně všecičko!!
Maki
*
Úplně nádherně mi je pokaždý,
když zahlídnu Akropoli.
Z jakýhokoli úhlu, jakékoli dálavy,
pokaždý si vzpomenu na svoje první
(bouel, zatím i poslední)
přiblížení se k ní.
Skoro mne to až láká napsat k Ní.
Paní Akropoli.
Někomu už jsem to psala,
takový ty moje mrákoty,
co na mne přicházejí,
když jsem z něčeho paf,
vycítily, že tam je
další vhodná příležitost.
Skoro mne to až posadilo.
Spadla mi čelist, to asi,
jak na mne dejchala ta dávná doba,
a já si říkala: "No, to mně vypněte!".
*
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA21 MAKI ATHÉNA
Je úterý, máme tu krásnej večír, venku je po jemné bouřce (podivné spojení, uznávám), sedím v našem athénském obýváku, na klíně Herberta maje, a začínám Vám psát. Po pokoji se rozléhají písničky mojí oblíbený irský kapelky The Frames a Glen Hansard mne zrovna žádá ”..lay me down..“.. Je mi zase krásně, vlastně pořád, jak to tak pozoruju. Hladivé tóny zvuků, jednoduchá atmosféra, žádný složitosti, nevelké obtížnosti.
Jenom jedna věc nám dneska vyrazila dech. Veroniky Tomáš, který má přijet na týden mezi desátým a sedmnáctým do sem, jde zítra na testy, poněvadž u nich v práci má šest lidí z osmi mononukleosu. Jemu prý taky není nejlíp.. Špaténka, to je špaténka! Ale v tuhle chvíli nemůžeme dělat nic. Netušíme, jestli nebude muset být v karanténě, kdy vlastně budou výsledky, jestli bude moct vyletět a přiletět, co se stane s jeho letenkou,
a je to taková ta blbá událost.
Ani jsme nedopřeložily Potted Chrysantemums, protože po dělání presentace na Kutsourise (Agricultural Education) a téhle novotě na to prostě nálada fakt nepřišla.. ü Veronika s Káčou sledujou televisi, není to Základní instinkt, ale ten druhej film, se kterým se plete -ten, ve kterém hraje Demi Moor. Skandální odhalení.
Teď mrkám, jakou to píšu hnědou farbou.. hmmm.. dobrýý. ü Ta barva je podobná té, kterou mají Rámečky na For the Birds. Všechno je krásnýýýýýýýýýýý ýýýýýýýýýýý, jupííííííííííííííííííííííííí!! I ta ponurá nálada písníí.. Ale co, už jede sedmá píseň alba, dostáváme se do naléhavějších tónin, vzpomínám na Vás a děkuju.Tohle album mám opravdu ráda, směje se z něj na mne navíc Glen. Když jsem si ho nechávala podepsat tehdá po jejich koncertě (tom zbrkém vejletu s Kateřinou na valmezský Špalíček, Ü), Glen mi tam přikreslil obličejík. Glena s očima, nosem, pusou, bradkou.. a věděli jste, že má taky takový protáhlý psací G, jako píšu já?
Určo má i podobný ypsilony a jéčka. Docela bych si od něj půjčila nějakej rukopis.. jen tak, pro srovnání. ü Santa Maria!! Tak to už je hodně. Why did you have to go? Santa Maria, one day we.. ..why did you left..? ..Pééťo, slyšíš to taky? Pěkně se proposloucháme nocí!! Xkrát a do rána! Jupíí! Ü Lidííí, u toho se nedá jen tak psát! To se musí poslouchat!!
Maki
*
Tak jsem se už taky viděla kdesi
ve výšinách,
jenže jak říkám, je tady
poslední dobou strašlivo oblačlivo
(co to je za šišel?),
z hor se pářilo
a tak jsem se radši držela při zemi,
chvíli u moře, foťákovala
a pak se nechávala vozit
různejma dopravníma prostředkama
a den si užila i tak!
Těm mým holkám lidi psali,
že Sucháč byl totálně zasypanej sněhem,
kdekdo byl na horách,
někdo zasejc sjížděl Petřín..
Docela by mně zajímaly
i fotky a obrázky,
tý jho, to muselo bejt!
Sněhu jako
v ruský pohádce, juchúúúúúúúú!!
*
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA22 MAKI ATHÉNA
dneska jsme s Káčou vyjely do školy. Já měla v oumyslu navštívit svého oblíbeného pana Papa, aby bylo konečně vidět, že vyvíjím jakous takous aktivitu, jsem se tam chtěla objevit, vytisknout si něco materiálů na jeho předmět a kdo ví co ještě.. Káča na net. Byla odhodlaná prosedět pár minut čekáním na jeden z osmi počítačů, co jsou pro všechny studenty dostupné!!, a pak na internetu prosedět dalších pár minut delších.
Jak jsme tak vyjely, sluníčko svítilo, doprava fungovala, ani se mi -naštěstí- nedělalo tolik zle a mdlo, nezdálo se, že nás ve škole něco přeqapí. Stalo se ale to, že dveře do školní budovy nebyly otevřené. Zarazila jsem se, uvědomila si, že ani v areálu školy není dnes nějak extra rušno, podivovala se.. Řekla jsem si ´no dobrá, dobrá, tak se teda tahle akce nekoná, půjdu za Káčou do knihovny.´
Myšlénka to sice byla nápaditá, jenže to by mi nemohla od Káči přijít esemeska, že v kniho se nic neděje, nechápe to, zamčíno. Vrátila jsem se k té zavřené budově, kam se mezitím dostavili nějací dva studenti a přeptala se, o co šlape. Byli to dva Řekové, vesele se přepli do kamarádění a s pobavením mi potvrdili, že ”..je stávka, takový je Řecko, dobrý, ne?“. No, dobrý dobrý. ü Suprkufr. Povídám jim, že z téhle strany už Řecko taky trochu znám (opravdu stávkujou, demonstrujou a cokoli na ten způsob a s velikou oblibou), a kdy že teda jako budou profesoři fungovat.
Nebude to zítra, ale pozítří. Což je nám pěkně k prdu, protože to jedeme do té Patry na karneval.. Ještě jsme se s Káčou šly podívat, jestli náhodou profesoři v jiných budovách fungujou, že bychom se utvrdily, že zítra domluvené hodiny odpadají, ale stávka byla celoplošná. Jediní, kdo pracovali, byli sekači trávy. Si představte, jak to krásně vonělo.. yyymhhhhhh, parráda! Mám ráda vůni čerstvě posekané zeleně.
A tím by asi končil sled dnes zaznamenaných významných postřehů. Vlastně.. vlastně ne! Ale to napíšu jinam. Teď si vyměním desku, propovídám televisní přestávku s holkama a další písmenka ode mne očekávejte tak za hodinu, abych to nepřeháněla. Ü Vyhrává Dan Bárta.
Thanks and safe home - until we see you again. Joseph Doyle (další z připsávek na tom papírku kolem cédéčka) a
Makina, 2257, Athény
*
Dneska začal v Athénách
jakejs takejs festival,
přesně nevím, o co se jedná,
ráno Andreas vzkazoval
(a Norka -to je další Erasmuskamarádka,
o té později- potvrdila),
že tady mají jakousi slávu,
a že by všude možně mělo bejt
rožnění a opíkání,
jehňátka a kůzlátka, gyrosy a souvlaki..
*
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA23 MAKI ATHÉNA
Pampadadampa, padada,
to je to zase paráda! Juchú, jupí, juchajdá, Honšú, Kjúšú, Ikosi, zas mne raplo draplo, hoho, hi! Ü (to jsem ale pako, já vím.. ü) Ale.. jak jsem už psala, naučila jsem se -o cho choooo, to se bavím- číslovky, tak Vám to hned musím ukázat. Ikosi není jeden z ostrovů -a už vůbec ne poloostrovů- japonských, ale jedna ze zde užívaných číslic. Schválně, kdo ví, jaká?? A kdo ví, kolik je dodeka?
Ale teď už konečně kápněme na smysluplnou notu! V pondělí půjdeme s Káčou a Míšou na naší první hodinu řeckého jazyka. Sice nám po příjezdu naše Aliki řekla, že se, bohužel, nemůžeme těchto hodin účastnit bezplatně, ale stačí si trochejtek (krásné slovo, Pééťo, kuju, používám, ü) přisadit, skrze Markétu -naší novou českou kamarádku- se tam pozeptat a už je to! Všeobecně prý platí, že každá škola je povinna Erasmusstudentovi zajistit jazykový kurs, pokud ten o něj projeví zájem (hradí to přijímací universita, ze svých Erasmusfondů).
Řečtina se vyučuje na Filosofické fakultě, pokud to dobře vím, chodit bychom tam chtěly třikrát týdně, vždy po dvou hodinách. Jsem na to zvědavka ! Úroveň mé rozumitelnosti (a odpověditelnosti, odpovídatelnosti) zdejším je opravdu na té nejplošší úrovni , jaká může být.
Jináč jsme si s Káčou vyhlídly nějaké zajímavůstky, které rozhodně potřebujeme vidět a obejít, tákže zítra máme na programu athénskou radnici, starodávné lázně a možná stihneme i nějaké to museíčko (musejíčko? Co já vím..), co nám město a průvodce nabídnou. Ale, samosebou, že nesmíme zanedbávat studijní záležitosti, ještě nás čeká dopřeložit asi pět stran textu ohledně plánování kurikula (učební, výukový program.. nebo jak chcete, to by Vám mohla poradit i Kateřina) a nějakej ten výpisek k tomu. A já ještě ty obnovitelný zdroje, jéjeje, to se zasejc vyšťavíme.. jóoó
Rozhodně Vás tam všechny moc pozdravuju a posílám athénský vzdoušek, dneska je zas příjemně vlahý, ještě nasáklý tím deštíkem, co se propršel až do moře. Júú, oooooooooohhmmmmmmmmm, dobrou noc a krásné sny, jitra nedělní., Makina., 0234, Athény
*
Zpívání,
jakoby předtancování
ve vymezeném prostůrku;
připomnělo mi to staré dobré české časy,
vesnické veselení a tak.
Škoda, že z našeho místečka
nebylo nějak extra vidět.
Ale zato stál nedaleko před námi
člobrďák s videokamerou,
tak jsme mu mohli alespoň nahlížet
do pidiobrazovky.
Andreas nám sem tam přeložil
něco z toho,
o čem se zpívalo
a co bavilo lidi. Sprosťárny!
Kam se hrabe naše babča
s "Hansi, Hansi, du bist Ösel..",
" Skákala Anča přes bidlo.. " a podobně!
*
KALIMERA24 MAKI ATHÉNA
Já tady mám čtvrt hodiny do jedné noční a začínám spisovat další psaní. Jestli Vás to zajímá, tak Čecháčci mají o hodinu a x stupňů Celsiových méně. Chachááá!! Hééč!
Někdy si představuju, jak se musíte ošívat, když Vám píšu, že tady je to na tričko a sáčko, posílám ovinutí palmovým listem a podobně, když zprávy z Čech jsou, že sníh.. Ale dobrý, dobrý. Třeba dneska jsem si pořídila nové sluneční brýle (zkráceně sluňáky, tohle slovo jsem slýchávávala snad jenom od Koloděje, kde je mu konec..?) a jak jsem tak skrze ně hleděla do rozbouřených vod moře, pohlížela na koupající se tělo (zas takový vedro není.. jenom jeden otužilec), usrkávala chlazeného džusu, nechávala si hrát vítr ve vlasech a ozařovat se slunečními paprsky, Káča si vzpomněla, že v naší domovině je ouplně jinak. Pamatuju si přesně, že jsme se o tom bavily při přecházení jedné velké, rozpálené silnice.
Dneska byl v Athénách zasejc krásnej den! Čilé probuzení (téměř), vydatné posnídání, pak jsem si zahrála na slečnu uklízecí a s vervou se pustila do vyklepávání matrac z gauče. Musím říct, že Řekové (ale i Veronika) na mne koukali docela s podivem, ale mne neodradí! ü Po dvanácté jsme s Káčou odešly do města (jak jsem psala, měly jsme v plánu radnici ad.), vrátily se asi po šesté. Ten plán se změnil.
Nebudeme to na nic/nikoho svádět. Krásné počásko, sluníčko svítilo, ptáčkové cvrdlikali, ani těch psů dneska nebylo všude tolik..?, zkrátka jsme nasedly do busu směr centrum, vystoupily v nějaké uličce, kterou jsme do zatím neznaly a nabraly směr suvlakárna.
Táhlo nás to pod Akropoli! Nechaly jsme se "přemluvit“ k posezení v jednom z podniků, co jich po ulicích jen je, vydatně se nasytily -ouch, pita souvlaki, ooü-, procházka pokračovala. Po ulicích se míhala spousta dětí v různých hávech, tu víla, tu čaroděj, po chvíli jsme našly důvod. Jedna ze školek pořádala maškarní! Pěkně jsme si tam trsly na Macarenu, pobavily se kostýmy a pokračovaly k Akropoli.
Přeqápko bylo, že se neplatil vstup. Asi byl dneska nějak speciální den, protože jinak je v průvodci uvedená cena.. Nebudu se rozepisovat, jak to tam nahoře vypadá, prostě jsem si z tý krásy musela sednout. Těšte se, že sem přijedete! Pořádně jsem to dokumentovala, detaily, celky, panoramata, athénskou sovu..
Zašly jsme i do musea. Jan., těš se!! Dějiny umění užité - těším se na výklad! Mno, ale aby to nevypadalo, že se jenom vytahuju, tak se taky svěřím s jednou neblahostí. Při převíjení se mi přetrhl film ve foťáku, takže Akropoli, moře, město, stavení, karneval a ulice budu přefocovat. Ale, řekněte, stanou se i horší věci. S tímhle se dá vyrovnat.
Od Akropole (to se ani nedá nikterak zkracovat! Akráč nebo Akr? Nemožné, ohavné.) jsme se přepravily k přístavu, odtud trolejí k metru, pak spletitou cestou dál a dál až se zvesela docajdaly domů, kde na nás čekal úplně jinačí byt, než ten, který jsme opouštěly. Veronika tu pár věcí přeuspořádala, tak si na ty zlepšováky budu muset zvyknout. Panečku, to mi dá zabrat.. júúúúú
A jaká byla Vaše neděle, taky taková úplná nádhera? Nezapomeňte se mazat opalovacím krémem a doplňovat tekutiny! Si nemyslete, opaluje i vzduch! Když jsme u toho vzduchu, tak u mne v pokoji je znova spravená klimatisace a akorát mi to tu nafoukává teplo. Zajímavý, ne? , Makina. 0134, Athény
*
A co na to macešky?
Že příště, ať si dělají
Athéňánci akce jinde,
protože za dnešek je lidi
pěkně vrátili do země.
Takhle hloupě nahnat lidi
do záhonků okrasných rostlin..
jenom kvůli zábavě.. Pche!
Na to se můžou pěkně vykašlat! y
*
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA25 MAKI ATHÉNA
Milí rozmilí,
nebuďte vyšokovaní, že osmnáctka je dopsaná později, než devatenáct-ka, prostě to přijměte!! Zdravím Vás a pozdravuji, opětně! Tuto zprávu jsem rozepsala v pondělí, v den, kdy se to událo. Jenže jsem nebyla použitelná k jejímu dopsání. O odeslání nemluvě -ale to zasejc souvisí s tou stávkou, co je o ní zmínka v dalším díle cyklu Kalimera, tak nic. Pěkně se rozplejtejte a proplejtejte tou mojí skrumáží písmen, řádek, odstavců a oddílů, a nezapomeňte si to užívat!!
A nedá mi to nepřipomenout, že zprávy pro Vás si (pokud mají v textu háčky a čárky) připravuju na koleni (no, to skoro i většinou a s platností užitého výrazu), nejpozději chvíli před odjezdem do školy, kde se pokaždé snažíme vydržet čekat ve frontě na počítače. Agricultural University of Athens je tak vtipná, že v knihovně má osm počítačů (plus dva takové staroušky), ke kterým se dostat není tak rychlé. Jestli si někdo stěžuje na ne/přístupnost k póčovi na ČZU, co víc, že u každého počítače není zařízení na čtení cédéček, internet je pomalík a kdesi cosi, nechť se přijede podívat, jak se žije na AUA.
I tu presentaci na Kustourise máme psát na folie, poněvadž si není jistej, jestli by sehnal projektor.. Ale co, je to ještě nevíte, jak to vypadá na Filosofické fakultě v Athénách! To budete čubrnět! Ale já Vás tam nechám dojet, můžete tam s námi jezdit na hodiny řeckého jazyka! Ale abych nás vrátila k tomu povídání o aktualnosti mých Kalimer. Nemůžete se nechat splést tím, kdy Vám jsou doručeny, jak píšu, holt se každej den nedostaneme na počítač a pak je to smršť.
Maki
*
Ulicemi se prodíraly spousty kobylek,
pouliční prodejci svítících čelenek,
rádoby srandovních věciček,
udavači květin a kvítek, turisti i zdejší..
Asi po nevím kolika podnicích,
kde nám řekli, že je všechno reservováno
nebo, že nás pět rádi pohostí
za předpokladu,
že tam každý uděláme útratu
alespoň pětadvacet ojro,
jsme se dohodli,
že si krásného nočního života
užijeme bohatě v Patře
a vydali se směrem k domovům.
*
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA26 MAKI ATHÉNA
Miláčkové,
pondělní výjezd na řečtinu nebyl jen tak nepovypravovatelnou událostí, ve skutečnosti to byl výlet za dobrodružstvím. Zkraje to vypadalo, že se nám nemůže nic přihodit, jednoduše na Akademii potkáme Míšu, najdeme zastávku busů čísel 220, 221, dojedeme na konečnou, tam se včleníme do houfu studentů, kteří nás povedou správným směrem ke škole. V případě, že by tam nikdo nejel, měly jsme projít pod viaduktem, nahoru doleva a pak vejít do příšerné budovy.
Vydala se tam s námi i Veronika, která na kursy řečtiny chodit nechce. Důvod? Markéta nám řekla, že příšernější školu v životě neviděla a jestli si nevážíme toho, jaká je naše ČZU, změníme pohled. Markéta není z těch, co by jen tak něco nesnášeli nebo znepříjemňovali, stěžovali si a podobně. Na tohle, jsem teda byla zvědavá i já! Nemohla jsem dospat.
Nebudu popisovat, jak mi cestou busem střídal obličej barvy z tělové do zelena a bíla a zelena a bleda (možná chtěl vypadat jak to moje tríčko, co má vtipnej cákanec přes rameno... Zajímavější bylo, chování lidí v buse, když nám šofér nemohl otevřít dveře k výstupu..
No na Syntagmě, před Parlamentem, byla zasejc jekási demonstrace nebo stávka, co já vím, do toho já nedělám.. Nějakej chlapík se vážně rozzuřil a -ač bychom ho nedokázaly citovat- začal zuřit na řidiče, že nás musí pustit vystoupit. No, pěkně se tam spolu handrkovali! Vůbec mu nějak nedošlo, že další dva pruhy se nějak někam posunujou a že jako nebezpečí.. Jak byla nějak řízená doprava, tak se nám ta cesta trošilinek vychňapla..
Nejdřív jsme nevěděly, kde je stanoviště, ze kterého odjíždějí busy k athénské Filosofické fakultě. Pátraly jsme. Athéňané to mají tak, že snad u každé zásadní zastávky jsou takové boudičky, ve kterých sedávají panenky či panáčkové, a plní funkci jakéhosi rádce a poradce nevědoucím cestujícím. Vymyslí jim nejlepší spojení, vysvětlí, že doprava nefunguje, poněvadž je stávka, umějí i vystavit veselé průkazky pro pohodlnější cestování MHD a tak dál, a tak dál.
Když jsme se anglicky zeptaly jednoho z takovýchto panáčků, odkud že chceme tam, vysvětlil nám, řecky, že máme smůlu, máme mluvit po jeho. Kýžené odpovědi jsme se dočkaly u jiné budky jiného panáčka. No a jelikož byla ta nějaká stávka, bylo nám porazeno, abychom zbytečně nečekaly na autobus, který pravděpodobně tady ani nevyjede, a jely jiným autobusem k hotelu Hilton, tam, že přestoupíme. Jojo, bylo by to krásné cestování, nebýt stávek.
Jak jedeme nám neznámou trasou a číháme ten náš Hilton, nemohly jsme postřehnout, že bus změnil trasu a kolem Hiltonu ani nepojede. Z ničeho prsk se autobus projížděl jednosměrkami zajímavých ulic a nám my jenom mrkaly, kde že nám ten hotel uniknul ? Na nějaké bezpečné obousměrné ulici jsme vystoupily, počkaly na zpáteční autobus (ještě, že už máme ty průkazky, Ü) a vrátily se do bezpečných končin.
Našly hotel Hilton (vtipný je, že jak Řekové nevedou H, tak se to přepisuje jako Chilton - Χήλτων. Hihi, což?), nasedly do busu ke škole, pak všechno podle plánku a na konci a uvnitř, tam to bylo! Škola, ani nevím, jestli se to dá nazvat funkcionalistickou budovou, i když účel bez krásy, asi jo.. Nejde o zevnějšek, s tím se člověk vyrovná, ale vnitřek? Фήήχα
Maki
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA27 MAKI ATHÉNA
Plakáty, plakáty,
všude visely plakáty, podlaha špinavá, zaplivaná, ulepená, průchoďák největší, pošta zkřížená s nádražím. Výtahem jsme vyjely do šestého patra, velikou zajímavostí byl jeden přivolávač na tři výtahy. Tam se začly pídit po nějakých dveřích, kde by se Erasmusstudent přihlašuje do kursu řečtiny.
Byly jsme odkázány do třetího patra. Od jakési přepážky (vzletně tomu nazývali Office, ů) zase do jinačího patra, až jsme se opravdu dostaly do té správné kanceláře a (ačkoli už bylo dávno po úředních hodinách) dohodly se s panem sekretářkou na zapsání do kursu.
Zítra, ve středu (je po půlnoci, dnes) tam máme donést vyplněnou přihlášku s fotografiemi.. Jenomže s tím jejich stávkovacím systémem teď nevíme, jestli tyhle dva dny má stávkovat jenom zemědělka, nebo se to vztahuje na všechny vysoké školy.. no, ouvej, achich oufej. Rovnou jsme tam mohly zůstat na hodinu, než začla, došly jsme si do bufíku pro jídlo a na záchod. To jsou taky pěkný historky..
Občerstvení funguje stylem, že si nejdřív zaplatíš u pokladny to, na co máš asi tak chuť (protože přes ty kobylky-studenty není vidět na pult, na nabídku). Paní pokladní vydá účtenku, se kterou se přejde k tomu pultu, kde prodavač nejdřív tento lístek zničí a teprve pak jde zapracovat na jeho podkladu.
To se ještě dohadujou směrem k pokladně, že ty špenátový pity už přece nejsou, tak ať to nenechávají lidi vybírat. No, zážitek přesně pro mne. Naprosto unešeně jsem se tam bavila a čučela jak čumbrk do pole. (teď ani nevím, jak tohle vyzní a proč mne to napadlo, ale má to býti veselé přirovnání o nadšeném unešení)
S jídlem a pitím jsme si sedly na chodbu, opatrně, protože opravdu nehygienické prostředí a všechno to probíraly. Při tom sledovaly holuba, co si tam tak vyzobával kousky oddrobených svačin a ještě jak mu vtipně podkluzujou nohy na lesklé lavici.. no, neměl se tak zuřivě vrhat po tom zobanci.. ü Záchod jsme očekávaly skoro i turecký. (už jsem Vám říkala, že u jídelny v naší škole jsou takové? Ü). Nebyl. Ale zas tak nějaká vyvoněná paráda to taky nebyla.
Před začátkem naší první hodiny řečtiny (ve skutečnosti už ale ten kurs najíždí na třetí týden) jsme se seznámily se dvěma Češkama. Hana a Jana, studentky ekonomky v Plzni. Jsou tu na tři měsíce, bydlí taky v Kallithee, ale dál od nás. Pan učitel je Řek s -prý, já to ještě nemám tak odposloucháno- typickou řeckou výslovností. Tak třeba kíípuan (keep one), njútrum (neutrum), Chana (Hana) a na další si nevzpomenu. Říká: Je důležité udělat chybu, kdopak dnes ještě nemluvil?
Když zjistil, že jsme tam prvně, jakoby mu při tom poplesalo srdíčko. Byl strašně vtipnej, když se ptal, jestli už někdo navštívil Pireus (jo, my tam byly s Káčou a suprkufr, parádní přístaviště, lodě, kavárničky, delfinárium a jiná lákadla!). Na to jemným hláskem hrdě dodává, ”Its maj favourite ejrea, aj lif in Pireus.“ Skoro jsem se složila do židličky.. ü
Jestli to vyjde, tak bychom za tu řečtinu mohly i dostat pár kreditů. Aliki nám o tom sice nic neříkala (stejně tak, jako nám řekla, že bychom si tu řečtinu na fildě musely platit..), ale to si zjistíme jinde. Jenom je blbý, že jestli ve středu (dnes) měla být ta hodina zrušená, tak na další se dostavíme asi až za týden - nevíme totiž ještě přesně, kdy se v pondělí vrátíme z Patry, karnevalu.
Helejte, děti, jsou dvě hodiny a jde se do hajan. Skončili už Přátelé? Úkolem dne je dojet na fildu, naše škola snad bude pokračovat ve stávce, tak asi nám odpadá diskutování o vzdělávání s Alexem, pak potřebuju do nějakýho fajnovějšího fotolabu, aby mi vyndali z přístroje přetrhnutej film, dostat se na internet, koupit telefonní kartu pro volání do Čech, sbalit se do Patry a odjet na karneval.
Asi se Vám teď nějakej čásek neozvu, ale to vůbec nic neznamená! Vás se týká, že mne stejně máte zabavovat, posílat mi smsky, dopísky a sovy. A už jsem se Vám pochlubila, že jsem dostala první poštovní dopis? Od Leníka, heč!! A od Pééti je na cestě, heč! Jo a kdyby se Vám vracely maily, že mám plnou schránku, tak to je možný. Pro jistotu mi posílejte kopie na mail, anebo mi zařiďte novej účet. Já nestíhám.. klasika..
Všimněte si, jak se usmíváte, joooooooo, a pořád Vás mám ráda!, Makina., 0210, Athény
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA28 MAKI ATHÉNA
video jízda nočními Athénami
Zdravíčko, lidičkové!
Jestli Vám to ještě nepřišlo, tak jsme se přemístili do Patry, prejže největšího peloponéského města. Jezdí odtud lodě do daleka, široka, mělka i hluboka. Z Athén jsme vyjeli (i s Andreasem) včera večer, někdy po šesté hodině. Do té doby jsme stihly s holkama dojet na fildu pro průkazy studentů řečtiny, obejít pár obchodů, pořídit pár věciček, u Míši jsem nafofrovala maily, pročistila schránu a hned se odsvištělo. Byl to fofrkufr.
A kdo všechno? Míša, Andreas, Káča a nakonec i Veronika. Tomášovy výsledky krevních testů budou v úterý. Letenku si nějak pořešil, nový termín jeho příletu se dozvíme zanedlouho. Juch! No, a taky jsem tady já. Normálně mám zakázáno sedět vzadu v autě uprostřed, Andreas přese mne nevidí. Nonono, čeho se bojí, že?
Cesta do Patry trvá tak dvě hodiny. Je úžasný vyjet zasejc někam jinam, kolem moře -chvíli nasávat ropné výpary z tankerů, okamih pozorovat největší výrobnu lodí, projíždět kolem hor, dáááááááál!! Když to teď píšu, připravujeme se na odchod do města. Vyzvednout karnevalí kostým, pořídit nějaké blbosti a důležitosti, obhlídnout situaci -jo, město je parádně nazdobený! Fííha, všude světla, radostné obličeje.. jenom, co jsme viděli včera..-, zajít na kafíčko/horkou čokoládu, desertík a tak. Až se vrátíme zase sem, Andreasova bytu, dáme si řeckou siestu, véču, povídání s přáteli a tak po jedenácté vycvrnkeme znova do víru karnevalu!!
Ještě se vrátím a snad dopíšu, kterak jsme si včera užívali na sado-maso párty, v klubu Guz a asi v půl páté ráno v rychlém občerstvení, kde si Andreas dával palačinku s banánem a čokoládou a tak dál. Je prostě karneval festival, všude roztodivné parády a úžasná atmosféra. A pěkně na nás dejchá. Ü Jóó, zábavu mají Řekové pěkně promakanou! Jen tak dál, těším se a moooc pěkně si o užívám. Suprkufr! , Makina.1035, Patra
*
Jestli to chcete vědít,
tak to foukátko/klimatisace/ventilace
u mne v pokoji nefunguje,
balkónové dveře nejdou pořádně dovřít,
venku je víc než chladno
a já už dávno pololežím
na svým "spartakiádním lehátku",
na kolenou kolébám Herberta
(HP compaq nx9020)
a stejně mám dobrou náladu,
protože mne nic netrápí.
Kafe na usnutí..
-se zpívá v jedný písničce
od Houpacích koní,
ale teď radši houpy hou,
krásné sny jdou.
Jsou nedaleko a hřejou do spánků.
*
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA29 MAKI ATHÉNA
Holátka pacholátka,
tady je ve velkém stylu roztočenej karnebáál, juchú jupíííí!!!! Patra je solidně nazdobená, elektrické svítidla v podobě rozveselených obličejů, všude hraje hudba, lidi chodí s různými malůvkami na obličeji, těle, nej/ne/možnější kostýmy a jiné parády, konfety ve velkém stylu! Všichni se vlní a tančí a jančí, usmívají se a porůznu prdlouší! V tomhle je mistr Bratránek, Makina. A pište, pište!, Makina přeje krásný deeen! Juchú, jupíí, to se máš!
Tak povídej, vyprávěj, přeháněj! Jaký to bylo v noci? Jaký jsme potkali kamarády a kamarádky, o čem všem jsme si povídali, žertíky taky. Karnebál v Patře jede ve velkým stylu, od středy se pořád někam chodí a vyráží. Na včerejší párty jsme neměly s holkama dostatečně sil. I když, .. jenom nás nehorázně pálily oči z toho neustavičnýho pártyování a nedospání, a když je Makina nevyspalá, nejen, že se směje, ale od určité doby je Křemílek i s Vochomůrkou (Vochomůrkem?) najednou a má to tak akorát na hajany.
Stručně, jaké postavičky jsme už vytvořili: pirátka, policajtka, kovbojka, vojanda, Andreas v pyžamu se Snoopym a spací páskou, Bratránek s rumbakoulema, a další a další. Nejoblíbenější jsou ty jedny vojenský kalhoty. První den je měla Káča, druhý Andreas a včera Akis. Kdo dnes? To je ve hvězdách.. ü Dneska začíná ten největší blázinec, kostýmovaný průvod, alegorické vozy, hudba, tanec, masky!
Za chvíli Patra odepře autům vjezd do centra, pěkně se dofintí a začně řadit jednotlivé skupiny do zástupů a průvodu. Mají to nalajnované a organisované, x skupin, v každé všichni uniformy, nemůže se stát, že Beruška přilítne mezi nevím, Mořeplavce.. ü Skupina, ve které půjdou naši kamarádi se jmenuje Artisti α Brasiliani, hóšové jako italští malíři ve šmoulově modrých kostýmech, nějakou gumovou hučkou na hlavě a paletou z molitanu v ruce, slečny jako Brazilky v růžovém, s brkem ve vlasech. Ü Včera si to tady zkoušeli a byla to prča. Obzvlášť ta pryžová smradlavka na hlavě! Největší šoumen je Bratránek!
Ale abych Vás obohatila, co je v Řecku nového, tak zrovna před půl hodinou uvedli do funkce nového presidenta. Jmenuje se Karolos něco. Je sedmdesát dva let starý.. Funkční období čtyři roky, nic moc nemůže, většinu věcí má pod palcem premiér. no, jenom, kdyžby Vám to uniklo v zahraničním zpravodajství.. ü Hola hou, přesouváme se na terásku Andreasova bytu, přes domy hledíme na hory a jejich bělostně zasněžené vrcholky, sluníčko bude svítit a my se bavíme dááááááááááál!! Jste tu taky, užívejte si!!, Makina.1417, Patra
*
Mimochodem, hosi,
kolik masli jste si nechali
navazat na pomlazku,
kolikero devcat a divcat jsi vysekal
a jaky vzor mela nejocenenejsi kraslice?
a devcata, kdo Vas vysupal
a kdo polil vodou?
A ted zase pro vsechny> porad nevim,
jaky velikonocni zvyklosti maji Rekove..
tak mne muzete poucit.
*
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA30 MAKI ATHÉNA
Přátelé, kamarádi!
Zdravím převelice! Si představte, že celej den trávím nad poštováním. Mno, to jsou události, což? Jsem nemocenka obecná, to víte, nějak se to karnebláznení muselo projeviti! Ü Ještě nedokážu moc srovnat a utříbit pocity, kterých jsem si za uplynulý víkend prožila strašně moc a dost dobře nedokážu popsat atmosféru, která na ulicích a všude v Patře byla.. tak se omlouvám, zkrátka to nepopíšu. Je to totiž obtížný! Zato Vám konečně mohu poslat náhled fotek, které v Patře pořídila Veronika na svůj digifoťák.. máte radost? Taky nám došlo, že od pátku tu rozjíždíme další měsíc mimo domovinu a už je to skoro na pováženou!
A další novoty? Nechci to dneska nijak moc přehánět, ale abyste teda věděli, tak od pře/včerejška za čtyřicet dní tu, v pravoslavném Řecku, vyvrcholí velikonoční velikonocení! Karnebálama se zpravidla zahajuje (divnej výraz, upravte si podle svého mínění.. děkuji, ü) období masopustu.
Ten se drží ona zmiňovana čtyři desetidení (desetidenní - umím já vůbec česky?!).To desetidení, ta desetidenní lhůta.. asi Jenom doufám, že ten půst nebudou nijak prožívat u nás ve školní jídelně, opravdu nechci dennodenně očima přehlížet malá embryjka/miminka nebo přísavky a kraby. Ačkoli věřím, že je to delikatesa lahodná.
Děťátka moje, není mi nejlíp, loučím se s Vámi a přeji krásnou dobrou noc -či den-, Vaše oblíbená Makina. A nezapomeňte si ohlídat, že první pátek v sudém měsíci vystupuje úžasné a jedinečné těleso KATASTROFANKA v pražské Valašské hospodě U Frgála. Starokošířská 10, Smíchov.
A kudy kam? Tudy tam! Tramvajkou (jejda, porád funguje 4, 7, 10?) z hlaváku, Václaváku, IPP, Národní, Anděla, či jiných míst na zastávku U Zvonu, přejít tramvají pruhy a ve směru z centra (po směru tramvaje) se vloupnout do té Starokošířské uličky. Nebojte se, tváří se jako slepá ulička a není zas moc extra osvětlená, zato jí městská část příslušné Prahy obdařila názvem. A to Vás nesplete!
Víte-li o Katastrofance pomálu, chcete-li jí nabídnout vystoupení, či pravidelné vystupování, nebo jen nahrát desku, či obdobně, neostýchete se dlouho, ozvěte se!
Doporučujte Katastrofanku svým známým, budou Vám vděčni!, Agentura Makina. Takže baf! Já se jdu zavrtošit do pelechu. Chachááááá! Heč!, 0048, Athény, A zajímá Vás, jaké informace pro Vás střádám a spřádám? , Komboloj, Blikátka a hudba v metru, Mávat i na tram, Výslovnost , Medové dobroty, Vjezd do centra podle dne a SPZ, Zvyk s novým autem, A další a další Už se těšínkujete? Nezapomeňte se připravovat na další novoty a staruchy, agentura Makina se nenechá zahanbit!
Mimochodem, už je zase noc! TMA , A SVĚTLO JE VLASTNĚ ZAS JEN TA TMA, A SVĚTLO JE VLASTNĚ ZAS JEN TA TMA , A SVĚTLO JE VLASTNĚ ZAS JEN TMA
Maki
*
A bylo to suprkufr parada nejprijemnejsi
Zpivani, tancovani, juchani..
Tancili jsme spolu i na zidlich
a vsichni jsme se krasne usmivali,
ponevadz jsme byli stastni,
Nevim presne, co jste meli na sobe vy,
ale nam to sluselo.
Obzvlast si nedokazu uprit vypichnout,
ze sikesni recke triko
s rafinovanym vystrihem
-jako jsem mela kuprikladu ja
-se predvedlo v plne sve krase.
Kdyz se tocim, tak se tocim,
kdyz tancuju a k tomu se vlnime..
je to krasne..
*
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA31 MAKI ATHÉNA
Moji oblíbenci!
Teď jsem trošku rozskočená, moc se nedokážu rozhodnout, jestli sedět v obýváku, poslouchat pěkně rozjetý J.A.R.y (čert včera vyletěl a nikdo z nás ho neviděl.. juchúú, díkys, Ver a Ondro! Moc mne baví!!) nebo se mi chce víc usalašit v jiném pokoji u televise a sledovat nějakej americkej film z -odhadem- šedesátých let. Hm hm hm.. zatím zkouším být uprostřed, co mne pohltí víc! To vypadá, že movie.. paní v obrazovce se pěkně rozčiluje na nějakýho šamstra.. to je napínavý!! Takže beru Herberta a velím přesun! Třeba se mi povede chytit, o čem to je.
A zdejší novinky? Řekové každou chvíli protestujou, demonstrujou a stávkujou, žádná velká změna. Někdy minulý týden ořezali v naší ulici stromům pár větví, tak bylo všude spousta citrónů a mandarínek..
S Káčou nás pobavila jedna paní -Řeka-, která z těch větví ve špíně na zemi vybírala plody. Ale věděla, co si může dovolit sebrat. Ü Měla to, jak se říká, ve voku. (specielně pro Pepu nepíšu úvozovky, ü)
A já? Přijďte se podívat, co tady vyvádíme!! Nomálně byste ze mně netušili! Zrovna jsem dolíčila Káču. Kdo mne zná a kdo mrká na drát?! Holky před chvílí odešly do víru sobotního města. Během toho fintění jim já -já, jo!- měla radit a porazovat, co jako je vhodný, co se k čemu hodí a že teda jako k tomu výstřihu rozhodně vlasy tak a/nebo onak. Máme tady z toho docela legrandu. Dobrý, ne?
A to Vám musím říct, že to nebylo poprvé, co jsem ta malovátka měla v ruce. Na sebe se s tím nehrnu, ale na požádání zkrášlím..to zas jako jo. Agentura Makina si bere ráda do parády svoje oblíbence! Ü Skoro by se dalo říct, že budu brzy Káčina vrchní malenka. Jó jó, rozjasňovat obličeje, to já rád!! Prvně jsem jí malovala v Patře, během karnevalu. Hmm, vážně. Opravdu. A dokonce dva večery za sebou.
Ale zase si nemyslete, že.. Odvahu (nejen do barev) mám, to sice jo, ale ještě nejsem rozkoukaná s těma různýma fintama, jakože podklady a tak.. Na postup se ptám Veroniky. Pak se nechávám chválit. Ü To mně ba. Dostalo se mi ocenění, že mám smysl pro barvy a tak dál.. inu, agentura Makina. A navíc slečna malíře a architekta. Ü Taky zíráš, co všechno tady píšu?! Já ze sebe netušim. Ale bavím se pěkně. Hlavně se toho nebojím. Ü Jináč pohodka, dneska byl zasejc krásně sluníkovej den. Na našem balkóně se slunily nějaký tři Češky, úplně normálně. V půlce března.. to mně vypněte, ü.
Pak jsem tady zavelela úklidovou fofrovku/fofrovou úklidovku; velký praní, šůrování, antiprach a vymydlení balkónu. Plus přetáhnutí koberce v mém pokoji - pro snažší přestup mezi pokojem a balkónem. (byla tam jenom taková škvírečka, pokud se balkónové dveře daly vyvřít..). Vládla tady milá spolupráce a koordinace, zkrátka tak, jak to mám rád. Jéé, teď jsme se vyděsili!! Napínavá scéna ve filmu! Ještě teď jsem z toho vyplašená.
Chci si najít brigádu (chachaa, stipendium se vytrácí.. postačilo na nájem, nějaké ty průkazky, zábavu, jídlo..), ale prý je to bez šance. Práci nemůžou sehnat ani Řekové, Markéta, co je tu druhým semestrem sehnala práci až před dvěma týdny.. Tak je to pěkně na prd, netuším, z čeho bych jako měla vyžívat, za co si užívat. ü Fíha, ta paní herečka je teda pěkně od rány! Zase se hádá s nějakým panáčkem. Jo, už to vím. Matka, syn.
A všechno řeší v kruhu rodinném. Sedí v obýváku, celá rodinka, matka je trošku nametená (volím adekvátní výrazivo) a vytahuje křivdy, které na ní byly spáchány..
Něco pro mně. Já to tak nemám ráda, když se lidi hádají.. ale vydržím. Už zase zvyšuje hlas! Ať si jde dělat demokracii někam na louku!!!!!!!
Tý pytle, tak z toho křiku se dcera pozvracela! Prostě nevydržela.. Tak to je něco! Pod okny nám někdo pěje, projíždějí auta s hlasitě puštěnou řeckou hudbou, paní matka v telebedně vyvádí, až je nemožná a já se s Vámi krásně napojuji.. Júú, to se mám! Heč!
A víte co? Normálně mi můžete psát víc, nemyslíte? Myslím, jako všichni. Baví Vás dostávat zprávy? Mně totiž jo! Tak se neostejchejte a Vy to víte, zajímá mne všecenko všecičko! Ten Larch se v taky čílí.. to je dneska večírek.. no no no! A ještě postřeh! Když tady budete, dávejte si pozor na ne! To totiž řecky znamená Ano!! Chacháá, ü!
Pořád Vás máme rádi a baví nás na Vás myslet. Nezapomeňte ode mne pozdravovat celou rodinku
a přátelstvo a jestli můžu něco doporučit, tak se mějte nenuceně!! Halooooo, na shledanou!! Někdy, někde! Juchúúúúúú, jupííííí, holalíííííí!! Jéé, to mi připomíná halali, a ještě svíčkovou! To je zvláštní..
Agentura Makina. 2217, Athény
*
A do cipku tohoto meho cerneho trika
-ktere je presne podle meho stylu,
strizene na sikmo,
cipate dlouhe rukavy,
vystrih nepravidelny-
se hodilo i cervene kvitko,
kteremu jsem odpustila i to,
ze je karafiaty..
[na ty si totiz moc nepotrpim]
*
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA32 MAKI ATHÉNA
Ejchuchúú, hola! Řecko Vám volá!
Dobrý den, krásné dnění! Tož spusťte, copak budeme dělati dnes? Teď to kalimerování trochejtek flinkám -by se mohlo zdát-, ale Vy víte, že se chystám na něco velkýho! Ještě nemám přesnou ilusi, o co se bude jednat, ale určitě toho ze sebe vysypu šílenou spoustu, tak střádám síly! (nejsou to výmluvy?)
Co Vám chci sdělit nyní: tento pátek -a každý rok ve stejném datu-, v den narozenin naší maminky -dobře si to pamatujte a nezapomeňte poslat květinu a věnování, ü-, čiže 25.tého III., prožívá Řecko velký den! Velkolepou oslavu - vzpomínku na historickou událost -den postavení se Turkům, revoluce, revolta, řev a ..-. Netuchám, jestli jsem to dobře pochytala, stalo se tak snad roku 1821 (nebo o sto let později? Quis! - správné odpovědi můžou napovídat Kryštůfek Robin a MarkKuč? Vlastně to můžou celé okomentovat..
A jelikož je řecký národ na toto patřičně hrdý, prožijeme si s nimi státní svátek. Juchú, jupí, juchajdá, tradáá, Ü. Před parlamentem a kdekolivěk jinde bude velká sláva, hóšové v národních krojích -s těmi legračními bambulkami na papučích, sukýnkou, šmrncovním třásněním z čepečku na hlavě, hihi..- budou mít nějakou ceremonii a jsem zvědavson, co navíc..! Každopáďo se tma půjdeme podívat a možná, možná tento zážitek i předáme Vám. Chcete?
Zatím Vás objímám a zdravím, přes tu dálku a obrazovku počítače to hezky šimrá, opatrujte se, my taky tak. Nepodivujte se, jestli další moje psaní pochytáte až po neděli.. nemám představu, kdy se dostanu na net..
A mimochodem, třicátého za mnou vylétá Pééťa, jupííííííííí!, Zdravím!
Agentura Makina.,2332, Athény
*
holčiny,
písnu jen v kratkosti,
neb nedostatek casu,
nevim jake zvyklosti maji Rekove
(rada se dozvim),
ale Irove tak maximalne koupej
v obchode
velikananansky cokoladovy vajicko
a tim se vzajemne obdarujou.
mozna maji i jine,
ale ty jsme fakt nezachytili.
Jo, vlastne maji,
v patek maji Good friday/
takze statni svatek,
veskery restaurace/
hospy/bary/puby zavreno,
veskery obchody nesmeji prodavat
alkohol,
takze se v sobotu
ozerou jako...jako...jako...
schazi vyraz...jako...
to se neda popsat!!!!!!!
proste strasne!...
a v nedeli taky,
neb v pondeli maji Easter mOnday/
statni svatek
a zase jim nesmeji prodat alkohol
a puby jsou zavreny.
tak nevim.
tahle zeme je stejne cela
jen o krasne krajine,
prijemnych farmarich, vune hnoje
a ovce ve meste
a ozraly potacejici se irove v ni.
chlastaj strasne,
az me to odnaucilo pit. fakt.
mejte se
*
GALERIE
KALIMERA33 MAKI ATHÉNA
Kalo pascha sas, kamarádi moji!
Dlouho jsme se neozvali, nemějte nám to za zlé, chápejte, svátky jsou svátky. Ü Zdravím posluchače TF JU v ČB! Jako správná pozorovatelka si bedlivě všímám všeho, co se kde šustne -psst, nikomu to neříkejte, je to zpráva jenom pro Vás.., chichíí, Ü- a jsem tu, bych Vám předala poznámky.
Radujte se, veselte!! Ü Je po velikonocích, je to dovolené.. Táákže, holoubci moji vrkací, ujasněme si pár záležitostí! Prvně a nejpodstatněji,
že velikonoce jsou církevní svátky mající nám, obyčejným smrtelníkům, připomenout utrpení Kristovo a jeho zmrtvýchvstání.. Řecká národnost toto vnímá velice puntičkářsky, tudíž v období tomto je pro věřící -připomeňme si řecké ortodoxní.. - vyhlášen/přijímán půst.
Od pondělí do půlnoci sobota/neděle. (tímto ovšem zároveň neříkám, že si ho ordinují všickni!) Půst znamená, že si něco odepřou. Jemný nástin čeho všeho si odpírají: co se tejká jídla a pití: nedovoleno je požívání masa (výjimkou jsou, samozřejmě, ryby a mořští živočiši), mléčných výrobků a vejce.
Pro toto je pro někoho obtížné zajít si jen tak -ze zvyku- odpoledne s přáteli na kafe, poněvadž většinou si oblíbili kafčo frappé, a v tom mlíko je. Chacháá, maj´ to těžký. Z dalšího, co zkrátka v době půstu nedělají, je, že si týden musí odepřít intimní rozkoš (žena-muž), na velký pátek si kupříkladu ani pánové nesmějí holit vousy, neboť Ježíš trpěl, tak oni musí taky. Taky se nesmějí sprchovat.
Co jsme se ještě dozvěděly (y - ženy), s tím utrpením a bolestí se dokonce v pátek v klubech a podobných zařízeních nesmí hrát veselá, dovádivá musika - Ježíš trpěl, toto se musí vzpomínat a uctívat.. Takže pouští pomalé, skomírající a vpravdě žalostné zpěvy.. Mno, zajímavé.. Ü My jsme se byly s Káčou v sobotu podívat u velkýho kostela, toho největšího, co Athéňánci mají -nazývá se ΜΗΤΡΟΠΛΗ/Μητροπολη/ Metropolis. Spousta kobylek, lidiček, policistů, hodnostářů, svíček, síly..
Docela jsme měly problém se tam dostat. Tím myslím, že nejezdily autobusy (v jedenáct v noci by v normální sobotu i neděli něco jelo) a taxiky byly taky vytížené.. Ü Tohle se špatně přenáší, ty pocity a dojmy, v Čechách jsem se snad žádné podobné akce neúčastnila (nechodím ani na Půlnoční..), tak nevím jak do toho/jak na to..
Liturgické zpěvy (vzpomněla jsem historku z TF, kterak jsem měla zájem být na podobné hodině s Martinem B. , ü), o půlnoci kostelní zvony, do toho se rozezněla posádková hudba, zapálené svíčky.. Helejte, tohle není moje Marketa Parketa, tak toho nechám.
Jenom jsem Vám ještě chtěla sdělit, že -ostatně i jako u nás- na pěti ze sedmi televisních programů probíhaly přímé přenosy z kostelů, a/nebo běžely filmy jako David, Ježíš a tak. Od pátku minimálně. Pro Řeky jsou velikonoce hlavním svátkem, znamenají pro ně víc, než třebas vánoce/narození Páně. Schází se celá početná rodina a celou neděli se baví, veselí, halasí, tančí a jančí, pijou a jedí..
Když jsme se s Káčou včera (v neděli) vydaly na výlet na venkov, vůně pečených jehňat dráždila naše smysly a moc, moc jsme si přály, by si nás nějaká ta pohostinná rodina ujala. Ü Nestalo se tak -nevadí, nezlobíme se, ü-, při příchodu domů nás uspokojil alespoň talíř velikonočních dobrot od naší milované paní domácí. Cukroví piškotového rázu, červeně obarvená vařená vajíčka a čokoládou polité/obalené oříšky.. Mňam, ještěže Veronika s Lenkou (její návštěva) drží tajli a Káču piškotoví neláká. Chichii.. ¨¨
Jak tak dumám, dala bych si velikonočního beránka (když už ne pečeni..), biskupské těsto by vyhovovalo.. aách, Řecko není všecko! Ü Pomlázky nevedou, i když na vrbové proutí věší vajíčka, koledníky nemají, i když s vejslužkou od cukráře tu chodí každičkej člobrd. Tímto se s Vámi pro teď loučím, přeji krásné dni, jitra i večery, mám Vás ráda a helejte, usmívejte se! Cháchácháá, Agentura Makina., 02.V.2005, 1138, Athény Sem se mi ozývejte! ü, sms na foun, dopisy v obálce :
Makina, 184 Irakleous Odos, 176 73 Athens – Kallithea. Greece,
*
A zdejší novinky?
Řekové každou chvíli protestujou,
demonstrujou a stávkujou,
žádná velká změna.
Někdy minulý týden ořezali
v naší ulici stromům pár větví,
tak bylo všude spousta citrónů
a mandarínek..
S Káčou nás pobavila jedna paní
-Řeka-, která z těch větví
ve špíně na zemi vybírala plody.
Ale věděla, co si může dovolit sebrat.
Měla to, jak se říká, ve voku.
(specielně pro Pepu nepíšu úvozovky,)
*
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA34 MAKI ATHÉNA
Holalíla, holaa!! Kamarádi, přátelé, drazí!
Vaše oblíbená agentura Makina si zasejc jednou na Vás vzpomenula, tentokráte Vás oblaží obrázky. Juchú, jupíí, juchajdáá, chacháá! Byste vědíli, tak se toho vůbec nebojím, a jak si kdosi z Vašich řad (těch zástupů před šatnou, kde bych ji nečekal..) žádal, ukážu se Vám i já.
Než ale k tomuto přistoupíme, chacháá, než Vám podšoupnu nějaké ty veselosti s příponou jinačí, než .doc..., sdělím Vám -ráda- nějaké ty dnejší, athénské, novoty. Inu, asi byste to taky čekali, a ono to vážně přišlo! Venku se nám dennodenně ukazuje sluníčko, vystrkuje nás z domovů a příbytků -někoho jenom na balkón, jinačí zas k vodě, nebo po památkách a/nebo za přírodou.
Ovšem s vykukujícím pupíkem se nad naší milou athénskou sférou zlehka a pomali usazuje i sféra jinačí, smog. Je to takové neroztomilé cosi, které třebas nejdříve není viditelné - jenom tak člověk pociťuje, kterak je celej den teplo, přesto, že zdánlivě není patrné odkud. A když se smráká, než se sešeří, všimne si podivných, někdy až roztodivných barev na obloze.. Nedobře se dejchá a celkově, je divno.
Dneska se k nám navíc přiblížila pouštní prachovina - přes hory, před moře, do široka, do daleka.. špatné dejchání, neviditelno, bílo -jakoby se bořily a hroutily všechny domy, do kdy stály. Vzduch zatížen jemnými částečkami prachu, cítit to bylo po suti.. Musely jsme sebe i vyprané prádlo odstranit z balkónu, tfuj, tfuj, tfuj, byl to hnus. Všichni se zabarikádovali a pokud nemuseli, nevycházeli ze svých příbytků. Očekáváme, že nás to tady bude potkávat častěji.. neeéé.. Udělala jsem pokus to vycvaknout Veroničiným digistrojem, ale nepovedlo se -foťákoslav nepoznal, o co nám jde!! (a ten prach prosvítil) ü
Táák a jelikož jsem Vás zkraje psaního lákala na fotečky, doufám, že je nezapomenu přiložit. V neděli sedmnáctého dubna jsem si poprvé půjčila Digiho aparát a prošla se Athénami. Ty obrázky nejsou nikterak zásadní, jenom Vám ukážu, kterak to vypadá, když se jde od busstávky ΧΡΗΣΑΚΙ k nám domů.
Pod našimi okny rozkvetou citrusy
Řekni mi můj milý, řekni mi kdy tu jsi?
To jen tak pár veršů na závěr, dopisuju to totiž na balkóně a dneska máme zasejc pěknej den!! I Vám přeji takové. Mám Vás ráda, jupííííííí!!, Makina., 2017, Athény
p.s. Mimochodem, v sobotu jsem si zařádila v móóři -ačkolivěk nebylo zas tak extra slunečno.. ü ale byla sobota, duben, Athény, radost, nálada, napadlo mne to.. Ü A pak jsem si cestou domů špatně našlápla na obrubník, takže mi zase kvrklo v kotníku.. no, moc vtipný to není, ale chodit se s tím dá. Orthesa funguje, Makina leduje. Papa lala, tralalii, zdravíííííím!!!!! A jdu na trh - kdybyste to chtěli poznat, tak tohle číslo dopisuju v pondělí. Makina.
*
A já?
Přijďte se podívat, co tady vyvádíme!!
Nomálně byste ze mně netušili!
Zrovna jsem dolíčila Káču.
Kdo mne zná a kdo mrká na drát?!
Holky před chvílí odešly
do víru sobotního města.
Během toho fintění jim já -já, jo!
-měla radit a porazovat,
co jako je vhodný,
co se k čemu hodí
a že teda jako k tomu výstřihu
rozhodně vlasy
tak a/nebo onak.
*
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA35 MAKI ATHÉNA
Porád všechno v ouklendu, tady to snad ani jinak nejde. Včera jsme s Káčou zlehka zabufetily v kontíku pod barákem (no bóže, tak tam hodila s odpadkama i klíče od bytu.. a co?). Ü Naštěstí se toho v kontejneru moc nenacházelo.. mimochodem, další řecká zvyklost je vyhazovat suť do kontejneru! Pro Čecha nezvyklé, pro Řeka běžné. Vtipný bylo, jak se ty klíče nedaly zachytit na skobu a v nejnevhodnější chvíli (když už jsme se jich nahoře skorem dotýkaly, Ü) znova a znova padaly do toho tekutýho a smrdutýho kontíkovýho hnusu.. ü.
Dneska zasejc svítilo sluníčko, s Káčou jsme si uvařily veselou políšku, dopřeložily kapitolu na středečního Kutsourise -Agricultural Education-; to Vám povím, o zemědělství jsme se z těch textů zatím moc nedozvěděly, asi nějakej jinej předmět..ü- a já se tu vesele věnuju dalšímu studování ač mne to už neba.. chacháá. Takže jdu asi spát, hééč! Heč!
A abych měla ze sebe lepší pocit, tak už se nebudu dneska víc vytahovat a nějaký to heč a pche si nechám na příště.. jupííííí! Můžeme se pořád kamarádit. Chcete???? Joooooooooooooooo!! Tak to mám radooooooooooost.
Další novinky: V Řecku se taky změnil čas, ale pořád je tu od jednu hodinu víc než v Čechách.. což mi přijde podivný.. s jejich originalitou.. cheéé. Rozjívená Makina., 0027, Athény
*
Co Vám chci sdělit nyní:
tento pátek
a každý rok ve stejném datu-,
v den narozenin naší maminky
dobře si to pamatujte
a nezapomeňte poslat květinu
a věnování,
čiže 25.tého III., prožívá Řecko
velký den!
Velkolepou oslavu
vzpomínku na historickou událost
den postavení se Turkům,
revoluce, revolta, řev a ..-.
Netuchám,
jestli jsem to dobře pochytala,
stalo se tak snad roku 1821
(nebo o sto let později? Quis!
-správné odpovědi můžou napovídat
Kryštůfek Robin a MarkKuč?
Vlastně to můžou celé okomentovat..
*
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMEA36 MAKI ATHÉNA
Kalimera sas,
zdravim Vas ze smrdutych Athen. Novinka a zajimavustka tydne> stavkuji tu zamestnanci sberneho dvoru, takze tu neslysime zadne POP POP POP ZPIVA SI PO PELAR [MIG 21]. Ulice jsou zavaleny odpadem a odpadky, dopad na zivotni prostor to ma nemaly -vetrejte si do bytu puch pusivy a prochazejte se malebnymi ulickami mestskych ctvrti! Chachaa, nechce se Vam, coz ?
Kuka vozy jsme slyseli naposledy nekdy pred ctyrmi, peti [nebo snad vice?] dny. Mno, zajimave. K tomu si pripoctete, ze je tu tricet a vice stupnu a vzduch se temer nehybe.. Kontiky se vyvazeji jen z turisticky navstevovanych mist, lepe receno, z centra Athen. Aby si kratkodobi navstevnici asi neudelali mylny nazor a nepripsali si do denicku, co vsechno je pro ne recke - viz fraze> it`s all greek to me..
Jak jsem uz parkrat pisovala, stavkovani, demostrace a protestakce nejsou v Recku nikterak omezovany, dalsi pozoruhodna akce podobneho razu se kona dnes pred Akademii -tam pro zmenu recti aktiviste mavaji prapory a ukazuji transparenty s hesly typu> zakazte GMO; Recko nechce GMO; GMO je smrt a podobne..
Jojojo, je to proste paraaaaaaada!!!! Porad Vas mam rad a jinak neni o cem psat, udrzujte svou lednicku plnou
a dodrzujte pitny rezim. Juch? Domluva. papa, lala, tralali, makinek ..
pro Jordana : Zdravíčko, panáčku!
Převelice se omlouvám za prodlevu v psaní, ale nějako -klasicky- nestíhám.. Ani si nevzpomínám, jestli jsem Ti vůbec poděkovala za seznam pro Pepu zajímavých titulů. Děkuju moc! Sice jsem se do toho obchodu s hudební parádou dosud nevrátila, ale nevadí nevadí, to zvládám.. času dost. Mimochodem, devatenáctého března slaví Pepa jak svoje jmeniny, tak i narozeniny. Má to pěkně při jednom.
Když se narodil, jeho tatínek (jenž se s maminkou nedokázal dohodnout na jméně a chtěl zásadně Pepu Ü) prohlásil „..vždyť on si to jméno vybral!.. Tak to bude Josef!“). A teď mi povyprávěj, jakpak se máš, kdepak se zrovinka nacházíš, jak navnímáváš jaro a co inspirace? Já píšu barevné dopisy, usmívám se a je mi krásně, protože v srdci mám spoustu krásných lidí!, Jupíííííííííííííí!, Mávám na pozdrav a vesele se loučím, nezapomeň: vesele, žít se má vesele!!
Papa lala, tralalí, Makina.
*
Pak jsem tady zavelela úklidovou
fofrovku/fofrovou úklidovku;
velký praní, šůrování, antiprach
a vymydlení balkónu.
Plus přetáhnutí koberce v mém pokoji
pro snažší přestup mezi pokojem
a balkónem.
(byla tam jenom taková škvírečka,
pokud se balkónové dveře daly vyvřít..).
Vládla tady milá spolupráce a koordinace,
zkrátka tak, jak to mám rád.
Jéé, teď jsme se vyděsili!!
Napínavá scéna ve filmu!
Ještě teď jsem z toho vyplašená.
*
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA37 MAKI ATHÉNA
Kalimera sas,
uz je to tady, uz je to blizko, blizoucko, na dotek.. Cas se nam nachyluje a schyluje, vsechno se to nejak krati, veci se chouli do zavazadel.. jo jo, takovej je svet. Dnes v noci se rozloucime s Kacou, pomasiruje si to rovnou do Berouna.. inu, inu. Dostavame zpravy z domova, kterak to tam vypada a na co se pripravit a se vi, ze my to prijedeme pekne revisirovat!! chachaaaaaaaaaa! Ne, ze nas preqapite nejakyma vyraznyma zmenama, nebo to jako klidne preqapujte, jenom se nenaparujte a jako v klidecku, joo? chochoooo? tak teda domluva!
Jestli Vam neco muzu rict, tak si predstavte, ze jako semtam mikrospanek a skub, muze byt i obava, ze se nam to doma nebude libit {zname svoje toulavy boty}, takze . fiiha, fiiha, cerna dira, obava jde pryc! Zrovna kousam cerveny jablko, hmm, eno nuno, dobrota! pekne stavnatoucky, co si budem vypravet, chut jednoduse delikatesni, smakosne rafinovana a velkoryse sladkokysela..
Uz jsem Vam psala, ze jsem konecne byla s Jitou [nasi novou kamaradkou] nahore nad Athenama na tom nejvyssim moznym miste, kam se da vycestovat? Juuuu, tak si to predstavujte! Kam se hrabe pohled na Ateny z Akropole nebo Lykavitu, pche, nuudo! Samotny tyhlety dva body, dominanty mesta, jsou pidipidipaa, mrnavy a temer prehlednutelny. Byt v tehle vysce a Jan Drda Mestecko na dlani hadr!! Vyhled na ostrov Aegina a na dohled Salamina, taky Pelopones a vseckno!! hmhhmmm.
Nenechte se mast, taky to tu nemame porad jen o uzivani si, semtam se i zamyslime. Vite co.. tak nejak si tu prozivame nekolikatej tejden, za chvili domu, : za rodinou a pratelstvy, co mame doma v Cechach a muzeme hodnotit, po cem se nam bude styskat a na co se muzeme tesinkovat, zatimco po cem budeme stradat a ceho se bat pri prijezdu a zaclenovani doma. Malinko jsme poznaly jinaci kulturu, jine zvyky a obyceje..
Helejte, dneska uz konec zamyslenim, zvedame krovky a jdeme balit Kacu! Jeste stesti, ze neodlitame taky. uf, jeste chvili kamaradit a chachaaaaa, Petese se an nas tesinkuje!! chachaaaaaaa, ale to neni jedina.
Bejbyduri, nezapomente v patek dojet na Habrak k Usti pod Labem a podporit beneficni festival UTULEK FEST a nejen ten, taky naseho bratrance, nejmilejsiho z nejmilejsich, uz toho musi mit nad hlavu docela solidne - vsak on je tedreditel Zemekoule, ze ? EmiliANO ? tak pacek vacek racek,
Makinek.
*
Ahoj Maki,
letím do drugstore koupit si dvě křídla ať otevřeným oknem k tobě můžu vletět prý v Praze je teď teplo, jako v létě tak si vem bílou šálu, abys nenastydla.......poe_
p.s. ach..zapoměl jsem, kdy to má být ? v pátek ? tak to nemůžu ! to my špačci máme svátek !...promiň...
*
Ahoj Jordane,
vsechny spacky a spacicky zdravi Makina!
Bohuzel musim zklamat, ale bilou salu nevlastnim. Nosivam ted temne barevnou londynskou (tzn., ze jsem ji poridila v Londyne - l2003, bylo to sedmnacteho listopadu), ktera ma ctverecky. Misi se tam ruzne odstiny fialove a zelene a ty ctverecky jsou zlutou a oranzovou barvou.. Jinak mam taky na pouzivani v Praze zlutou s modrym a fialovym pruhem na koncich a nebo jeste ciste cernou, trosku kratsi salu, kterou mam po dedovi. Ale tu mi Veroniq (moje kamaradka) skoro zakazala nosit (ponevadz mam cerny kabat a pak pry vypadam moc temne, ci co), tak jsem ji mela po dlouhe dobe a vyjimecne na pohrbu. Tam se ta barva hodila.
Co jinac? Ja se chystam porozesilat dalsi pozvanky na ruzne akce. Vecer jdeme do divadla a to bude dobre. Uz se tesinkuju. Jinak teplo bylo, dneska je -alespon tady, v Praze -docela mracno a destivo a neslunickovo. Ale naladu mi to nehorsi. Papa lala, tralala, Makina.
Jo a ta kridla - pevne verim -sis poridil dostatecne kvality! Abys nam neupadl.
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA38 MAKI ATHÉNA
pro Jordana :
nazdar bazar, bejby,
tak mne se pomalu ale jiste krati dny v Athenach a Ty porad nikde, covece.. no copa to toto ma znamenati> chochoo? normalne prijed a neboj se toho, no neeeee? akorat ted jsem na letisti a cekam na takovyho jednoho nejlepu clobrda, co se zname uz od malinkata.. chachaaaaaaaaa, juu, tak to jsou veci, ze?
a helej, taky mivas tak krasnou a rozjarenou naladu? a taky mas oranzove tricko a hnedou sukni ? a uz nestejska se ti nahodou trosku, ze jsme se jeste nevideli? no tak poudej, copa novinkoveho? ja salam napady a jdu psaaaaaaaaaaat ja ziram, Jordanku.. ted mi srdce plesa, diky, diky, diky moc.. chachaaaaa mno, nebudeme si z toho delat legru. mej krasny den, papa,
Makina.
*
Zdravicko, Jordanku,
to neni pravda, ze bych na Tebe nemyslela, to ja jenom skoro vubec nestiham a tak nepisuju.. vis? Ale zrovinka se mi chce zustat chvili v tom virtualnu, ktere na sebe nechavam pusobit a muzeme trosicku, alespon trosicku, se na sebe vic usmivat.
Chci se Ti pochlubit, co se mi ted naskytlo za vyjimecnou
a moc lakavou prilezitost, nabidku. Muj kamarad, byvaly spoluzak ze skoly, mne pozadal, abych vystoupila na jim organisovane akci cteni knihy Maly princ. Mno, kdyby to bylo jenom cteni knihy.
Je to ale cteni knihy - neboli Maly princ. V rectine. Juuuu-uuuuuuuuuuuuuuuuuuchuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu, toz mily panacku, prijed na akci do Litomeric, tento ctvrtek.
V priloze Ti poslu dalsi
zajimavustky, chces?
Vše potřebné je snad na plakátu -bude se číst po částech česky, anglicky, francouzsky, německy, italsky, španělsky, portugalsky (možná spíš ale brazilskou portugalštinou), rusky, polsky, holandsky, slovensky, čínsky, možná vietnamsky... čt 10.11.05 od 18. hodin v čajovné Hóra v Litoměřicích, Tak zatim, bejby, jsem tak rozradostnena, ze nejde vic. Papaaaaaaaaaaaaaaa.
Makinka.
*
Něco pro mně.
Já to tak nemám ráda,
když se lidi hádají..
ale vydržím.
Už zase zvyšuje hlas!
Ať si jde dělat demokracii
někam na louku!!!!!!!
Tý pytle, tak z toho křiku
se dcera pozvracela!
Prostě nevydržela.. Tak to je něco!
Pod okny nám někdo pěje,
projíždějí auta
s hlasitě puštěnou řeckou hudbou,
paní matka v telebedně vyvádí,
až je nemožná
a já se s Vámi krásně napojuji..
Júú, to se mám! Heč!
*
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA39 MAKI ATHÉNA
Nazdar bazar, Jordánku !
Dlouho jsme si nepsali, dlouho o tobe nic nevim. Ale coz. Nejak se s tim smiruju. Nevadi. Jak se mas a co delas? Jak vanoce a co psani? Omlouvam se, ale jsem na netu zase jenom na chvili, takze z posilaneho pojednani jsem si precetla zatim dve stranky a zbytek si necham na jindy. Je to na mne pro tuto chvili trosku moc filosoficke.
Teda, ne, ze bych takoveto uvahy necetla rada, ale, bohuzel, cas me tisni. Tak si to prectu pozdeji a v klidu. jo, a .. vazim si Te.. mam Te rada .. to jenom pro pripad, ze nevim co. Vcera mi zemrela babicka a ja ji to nestihla rict. Jinak ja po dlouhe dobe zase vzala k ruce svuj zapisnik a psadlo a dala se do poesovani. No, uvidime, co se z toho vyvrbi, ted musi moje radky trosku zrat, abych .. no, vsak to znas. mej se krasne. S pranim hezkeho dne,
Makina.
Pratele, kamaradi. Velice zarmoucena jsem nucena Vam oznamiti, ze jsme se v minulych dnech, po temer dvouletem vztahu, rozesli s Erikem. Nase neshody zacaly uz ani nevim kdy a behem vanoc se zcela vyostrily. V patek mi chvili ukazoval jen symboly a znaky, pak se vypnul ouplne. Nu coz, timto se jen vyhnul bazaru. Tudiz, pokud mne shanite, uz to nebude k Erikovi - najdu si jineho.
Kazdopado moje telef. cislo je Vam stale k disposici -jen docasne funguje jako tzv. zaznamnik starych citu. Volat a psat mozno, jen nezarucuji, kdy zpravy nasaji. Kdy svou kartu vsunu do kouzelneho pristroje a budu -receno novodobym slangem- mobilni.K poslechu Vam jsem k disposici ve Vysocanech kde je cislo pevne. Mejte se kraasne, paradne, uzasne, uchvatne, fantasticky, bombasticky, V platnosti zustava: mam Vas rad.
Makinek.
Zdravicko, Jordanku,
ja si vubec nestezuju, jenom konstatuju. to si piskni, ze se neustale usmivam a z lidi vytahavam jejich tezkosti, pac mam tu moc, ze mi fura lidi veri a sveri i nejhlubsi boly. Takze se s tim pak vyporadavam, ale netruchlim nejak skepticky. Mile, truchlim si mile a hezky prijemne. Kdyby to melo byt hlubsi, vezmu plavky a jdu se norit do hlubin vody.. vis? takze s usmevem, mej se hezky a hezke pracovani.
obejm. Makina ..
*
Jak tak dumám,
dala bych si velikonočního beránka
(když už ne pečeni..),
biskupské těsto by vyhovovalo.. aách,
Řecko není všecko! Pomlázky nevedou,
i když na vrbové proutí věší vajíčka,
koledníky nemají,
i když s vejslužkou od cukráře
tu chodí každičkej člobrd.
*
KALIMERA40 MAKI ATHÉNA
MAKI : nazdarek, bejby moje!
dekuji dekuji za prilozene sbirkovani, jen, co to pujde, ihned se tomu budu venovati.. momentalne jsem ve stavu pilneho studentika a snazim se pochopit zalezitosti molekul a atomu, prvku a takovych tech podobnych chemickych zalezitosti.. mno, preju si, aby to slo.. hihi.
zrovinka se nachazim v Pragulce, mestecku mem milovanem, minuly tyden jsem stravila v kruhu rodinnem s celou svoji rodinkou v Taborku a reknu Ti, bylo to vycerpavajici.. tim si ale nestezuji, jenom to tak hodnotim. po dlouhe dobe jsem se ocitla na zkousce Katastrofanku a musim rict, pekne se -kolegackove- rozjeli, pekne to zni a je to zajimave a zajimavejsi a az to bude nejzajimavejsi, urcite se na nas prijdes podivat i Ty!
Promin, musim se loucit, sedim u pocitace vypujceneho jednim z absentujicich kolegu mych karamadu a ti uz chteji jit. pryc. papa, lala, tralaliiiiiiiiiiiii, posilam rozjareny usmev a objeti!!!!!!!!!!!!!
Makina.
MAKI : zdar, je to v priloze,
dnes jsme byli s Andreasem ve skole, dostaly jsme s holkama prukazku na jidla v menze zdarma (nic moc kure dneska, ale neva neva), nejakej dalsi studentsky prukaz a dal se uvidi. Navstivily jsme tri profesory, kteri nam zadaji ze svych predmetu projekty, ktere vypracujeme, abychom nemusely chodit na prednasky -ktere jsou, mimochodem, v rectine, takze se nas prozatim netykaji.
Rectinu nas tady ucit ve skole nebudou, leda bychom si to zaplatily. Tak se pujdeme zeptat na Ceskou ambasadu, jestli tady neco podobneho sezememe. Zitra jeste obehneme dalsi profesory a uvidime, co se bude dit. V rychlosti, internet ve skole asi nepujde, jsou tam dva pocitace pro vsechny.. no, zridime si karty telefonni s pripojkou na net na domu.
papa, priloha vi vic a dik za smsky dnesni. Nejakej Rek se do mne na pohled zamiloval a dokonce by ani nechtel zaplatit za ruze, ktere puvodne prodaval. Nejak bezradne se tvaril, kdyz jsem se chvili snazila ho setrast.. no, chude jedno.. papa, Makina. jo, na obalku staci napsat moje jmeno -postaci nechavaji dopisy na adrese, ktera je uvedena na obalce -nevraci odesilatelovi.
Makinek
MAKI : zdravicko, priteli, jakpak se mas?
Omlouvam se, anebo ne, neomlouvam se, bylo by to totez dokola.. Chtela jsem psat o tom, ze po dlouhe dobe mam moznost zasednout ke stolu, kde je pocitac a ten je pripojeny a bla bla bla, a tak dal, a tak dal.. Proste je to tak, dlouho jsem nemohla, pak se mi ani nechtelo, ale uz zase zacinam vyuzivat modernosti a komunikativnosti. Tak mne tady mas!
Jestli Te to zajima, tak jsem minuly tyden konecne slozila zkousku z obecne, anorganicke a analyticke chemie, takze -uf, uf- parrada. Chochoo, pokud se mohu chlubit a chvastat -opatrne a nevystredne -pisemny test (na zaklade nehoz jsem se dostala k ustni casti zkousky) jsem napsala na sto procent. Lepe receno, spocitala.. Juj, to jsem ale byla Makina sikovna, ze?
Ale konec chloubeni, ja jenom tak laskuju a usmivam se pri tom, proste dobrej pocit, ze jsem se neco ucila a naucila. Chapes, vim. Hned na to jsem si sjela do Taborka, naseho milovaneho mestecka a tam stravila celkem tyden se svou rodinkou. Ej, juch, suprkufr, parrada. Pekne, pekne, pekne. Ted jsem zase v Praze, ale jenom do soboty - - uz je to tady, behem skolniho roku mame pravidelne katastrofanci zkousky, sobota, pet odpo, Tabor. Ted zkousime na rijnova vystoupeni, Jordanku, prijed, prilet, prifrc, pojd, pojd, pojd, jen pojd, podivej se na nas! Budeme se Ti libit! Pepa dodal nove texty, cteme ted v petici a kdyzbys slysel co cteme, jenom bys mrkal!
Zacala jsem cist. Po dlouhe dobe. A poesii. Kdyzbys mne nekde-kdekoli potkal, budu mit v ruce (prinejmensim v batohu) nejakou knihu. Ted je to Francouzska poezie nove doby, kterou seskladal Karel Capek. Takze takovi ti Rimbaudove, Verlainove a tak dal.. davam si zalezet, pozorne se procitavam, ctu. a Hmm, toliko zhavosti, co mne napadaji ke sdeleni. Jordanku, mej pekne dny, hezke usmevy a papa lala, tralalaaaaaaa,
Makina.....
*
Co jsme se ještě dozvěděly (y - ženy),
s tím utrpením
a bolestí se dokonce v pátek
v klubech a podobných zařízeních
nesmí hrát
veselá, dovádivá musika
Ježíš trpěl,
toto se musí vzpomínat a uctívat..
Takže pouští pomalé, skomírající
a vpravdě žalostné zpěvy..
Mno, zajímavé..
My jsme se byly s Káčou
v sobotu podívat
u velkýho kostela, toho největšího,
co Athéňánci mají -nazývá se
ΜΗΤΡΟΠΛΗ/Μητροπολη/ Metropolis.
Spousta kobylek, lidiček, policistů,
hodnostářů, svíček, síly..
*
ludwig©jordan
GALERIE
a psychedelic Trance, zkráceně psy-trance je zcela zvláštním druhem elektronické taneční hudby, který je jen velmi Světu jsi možná obtížně popsatelný běžnými jazykovými kategoriemi. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o zvukový základ techna (4/4 rytmus) doplněný o širokou škálu psychedelických zvuků, ruchů, tiků nebo samplů, jen jednou osobou, kterými jsou skladby proloženy (randomizovaně nebo uspořádaně podle rytmu). Narozdíl od techna však beaty mívají velmi
ostrý nástup připomínající údery kladivem nebo pulsující motor. ale Charakteristickým znakem psy-tranceu je mnohovrstevnatost, tzn., že různé zvuky a ruchy jsou uspořádány do vzorců na jednotlivých vrstvách, což však na první poslech často není patrné, neboť dobré jedné osobě psy-tranceové skladby mají jednotlivé vrstvy velmi promyšleně propletené do kompaktního celku. V průběhu skladby se mohou jednotlivé vrstvy vynořovat, utlumovat, měnit nebo se plynule transformovat v jiné. můžeš být Časté jsou i speciální změny
undefined zvukových charakteristik jednotlivých ruchů a tiků, které navozují silný statický nebo dynamický prostorový dojem. Rychlost současných psy-tranceových skladeb celým světem se pohybuje mezi 120 (chilloutovky) - 160 (nářezy) bpm, relativně mnoho skladeb má atmosférická intra, outra nebo intermezza bez beatu. Tyto bezbeatové pasáže se často používají pro mixování, čili pro přechod mezi jednotlivými skladbami, ale mixuje se samozřejmě i přes beaty.
Kalimerka seznámení
MAKI ATHÉNA
PEPA : Hallo, Ludwi,
kontakt na Markétu J., oslovujeme voláme : MAKINA, Pozdravuj ji a sděl, že kontakt máš ode mne. Tak jsem právě tu sedmičku rulandského ztrestal. Tebou doporučovaná značka je též dobrá. Jinak můj další tip je veltlínské. Napodobování - to je přece v našem případě nepřesný pojem, -zavádějící.
Správný malíř určitý čas věnuje kopiím děl, o nichž si myslí, že jsou pro něj přínosná, aby se naučil a rozjel po svém. Správný agýista nejede podle zákonů, ale sám si je vytváří - jako je to v té reklamě. Neboj, už k tomu směřuješ. Trošku poladíme, kopneme i pohladíme, a bude to.
Je před námi konečně ta tvorba prostředí a tam si přijdeš na své. Dej mi jen čas, abych se tím prokousal. Na www.agrevue.cz jsou fotky z Mezi ploty a ostatní tam do konce týdne bude také. Právě mi přišla objednaná hlazená struna na baskytaru C. Cena 1800 Kč. To bylo radosti doma! Mnoho radosti též tobě
přeje Pepa
MAKINA : Zdravicko, clovicku, Jordánku,
konecne mam trosku vice casu, tak si proctu versiky od Tebe a uvidime, co uvidime. Nebudu patrat, jestli se zname nebo pozname, beru to, ze se virtualne kamaradime. Juch? Ten navrh se spolecnym psanim bych mohla prijmout, ale sama jsem ted v latentni fazi psani, tak nevim, jestli pomuzu.
Asi mne zajima, co to, ze zrovna moje veci v almanachu Te inspirovaly, jestli se Ti chce, rozepis se priste treba i o tom. Z Tve prilohy se docela citim.. [mysleno poznavam svoje radky] .. jestli to tak ma byt.. Loucim se budu premyslet., Mej se krasne,
Makina.
JORDAN : sms adresa : Marketa, Irakleous 184, Athens - area Kallithea, Greece,
ahoj bejby, ani nevím
zda lze milovat virtuální chiméru
jako jsem já
ale to vím jistě, že lze milovat tebe ! ..
nákovek buší do tvého zvonu
průlom vrostlých tužeb
můj ret pod prsní kostí ..
pij Kolombíno kvas mé divoké víno
modlím se za tvůj bílý vlas
když plení žhavé prameny
součiny křivek v znamení
rtů a límců blůz ..
za hradbou bílých tkaniv a snů
měníš svůj tklivý hlas
na ostrý třesk
nemilují nás ženy
jenom uvádějí do pokušení ..
sykot neutronů
pro pohlazení značí padnout z domu
a nekonečný hlad
tě má rád
když láska neutichne pomalu,
ani rychle
ani tím, že si odpouštíme
lživé verše ztichlé !
ludwig©jordan
autorkou deníčku těchto poetických a rozšafných textů
je makina
tra
trala
tralala
agý agý gú
KALIMERA1 MAKI ATHÉNA
moji milí !
Zdravím Vás řeckým slůvkem,
neboť a jelikož se v Řecku přece nacházím. Jejda, heč, viďte ?! Budu Vám vyprávět o putování Veroniky, Káči a Makiny, kterak se dopravily do ústředního města země na jihu Evropy a kterak je vyzvedl Andreas, mládenec zamilovaný do Míši - naší poslední spolustudentky.
Začněmež. Jste jistě nažhavení! (nebojte, taky nevím, v jakých zákoutích cestování zabloudím, co nedůležitého vypíchnu jako nejpodstatnější detail postřehu a jakým tempem se mé řádky budou vinouti.. příběh začíná!) Nezapomínám podotknouti, že si velice vážím Vaší pozornosti a to znamená, že Vás nechci znudit, zdržet, či cokolivěk na podobný způsob.
Dělo-li by se tak, doporučuji dnešní dávku nedočíst, vytisknouti si ji, nebo jednoduše uložit a nechat na stýskavou náladu. Zajímalo by mne, jestli Vás vůbec zajímá, jak jsem všechno to loučení, balení a tak prožívala já sama. Asi by mohlo, ne? Bylo to zajímavé, uvědomovat si, jak mi na všech lidičcích záleží, jak si s nimi chci povídat, trávit čas, smát se nesmyslům a vnímat pohyby jejichrukou,cukání a tiky v obličejích, sledovat pohyby očí .. Zajímavé, zajímavé.
Z celého toho dojímaní jsem se snad nejvíc obávala srdcervoucího loučení s róďama. Vůbec nechápu, proč.. asi, že to nedokážu popsat, proto.. Rozloučili jsme se před ruzyňským letištěm, kde jsme s Pééťou, jenž mne dopro-vázel celým dnem, vzali bágly na ramena a skoro v fofru si podali ruce, řekli si to, co by na jazyku nezůstalo klid-né a odejmuli se, odejmuli se. Papa, slečno Kengiová a rodičové, mám Vás ráda.
V hale se k nám připojili Kryštůfek Robin, Jára, Kate a Dan. Nejsem si jistá, ale doufám, že Kate na svůj nový film "Loučení s Makinou" zažádala o grant na takovém tom ústavu pro podporu české kinematografie. Asi jo, jelikož zkušeným okem poznala, kdo není kompars - dokud se míhal kolem, klapka nemohla proběhnout a čekalo se na správné statisty.. Odbavení probíhalo u čísla 141. Můj pětapadesátilitrový batoh vážil pouhých 17,8 kg. To mrkáte, co?
Když jsme se pak s mýma spolucestujícíma o tom bavily, mohla jsem si připadat jako chudá příbuzná. Mne sice poslali batoh dát do "Nad-měrných zavazadel", ale Káče (kufr o váze asi 27,něco kg) a Veronice (kufr, 24,5 kg) je vzali rovnou.. Nevím, ale nevadí..
Holky měly navíc docela velká příruční zavazadla do letadla. Připouštím, můj batůžek byl plně naducaný a mohl mít tak deset kilo (plus foťák přes krk a šťáva v ruce), ale pořád to byl batůžek a ne kabely na sportoviště.. (vesele) Káče přes rentgen neprošel malý nožík a když její kabelu nechtěli pustit do letadla na jejím rameni, zjistilo se, že to byla zbytečná ztráta - poněvadž ta kabela byla dána mezi ostatní velká zavazadla.. nojo, svět je krutej..
Poslední smsku jsem poslala ve 22.22 hodin. Letadlo vzlétlo o deset minut později (takže 22.50), ale zato přistálo o 25 minut dříve - oproti plánovanému odletu/příletu. Snad celou cestu jsme propovídaly. Vlastně to bylo poprvé, kdy jsme se s holkama takhle bavily. Určitě spolu vyjdeme, i když každá jsme -jak se říká- z jiného těsta.
Informace pro labužníky, tento let s ČSA servíroval večeři - těstoviny s žampiony, prolité něčím vonícím po UHO (universální hnědé omáčce); salát -po vůni s nějakou rybou a majonézou- a rajčátkem (taková ta "baby" velikost, proto rajčátko); bagetka, máslíčko a zákusek. Zákusek kakaové těsto, meruňky a želé. K tomu, co jsem nesnědla (takže všechno s tím, co nejím) jsem popíjela tonik a čistou vodu. A čaj. Ten byl taky. Černý, dobrý, možná i Earl.
Na athénském letišti jsme rychle popadly svoje zavazadla, za jedno "ojro" jsem obstarala letištní vozík a tradáá, vstříc za písmenky, která ani neumíme číst, hledat východ. Šly jsme tak suverénně (k nesprávnému východu), že nás zaměstnanec na koloběžce musel přiblížit až do východových dveří. Tam na nás čekal Andreas, bejbydůr naší Míšy, která na nás čekala v našem novém bytě. Venku bylo plus jeden stupeň Celsia a tma.
Veškerá konversace s Andreasem probíhá v angličtině, rozumíme, ale když jsme unavené, tak nám to trošku pomaleji přepínalo.. nevadí, v pořádku.. žádnej spěch. Bavit se můžeme kdykoli.. Z letiště do bytu to trvalo autem snad 3 hodiny. A to, že jezdí téměř na plno a brzdí na posled. Těsně před nárazníkem před námi stojícího auta..
Je to skoro až k neuvěření projíždět z ničeho prsk kolem nádherných budov, před kterými jsou vysázeny palmy a začít si připouštět, že v zemi, kde od teď strávíme téměř pět měsíců, je to normální, tak proč se o tom bavit? Další čelist sklapující pohled byl, když Andreas zastavil, že jsme doma. Před barákem nám rostou stromy citrusového rázu, mandarinky a citrony k utrhnutí. A kliďo z balkonu. No dobře, přeháním, to bychom se zase musely shýbat a rukou šátrat skrz balkonové mříže..
vase Makinka, trala
KALIMERA2 MAKI ATHÉNA
Hola hou, tralalííííí, Makina.
Bydlíme v prvním patře na Herkulově třídě (podle toho silného chlapíka), adresu si opíšu zítra z účtu za nájem. Popis bytu by vydal na jedno cvičení literární zdatnosti s Pepou M. a architekti by se mohli jenom udivovat mojí obraznosti, tak to vezmu zkrátka. Stejně se, doufám, přijedete přesvědčit sami, jak si tady žijeme.. Jsou tu celkem tři pokoje. Ten první, největší - jakoby obývák, ten druhý - pokoj s balkonem až za roh (takže kolem dvou pokojů) a ten třetí, taky s balkonem. Ale prťavým.
Mezi druhým a třetím pokojem (což je totéž, jakobyste po vstupu do bytu/prvního pokoje zahli do prava, takže druhý pokoj byste měli po levé ruce a třetí po pravé), je chodba, z níž vedou jedny další dveře do zařízené koupelny se záchodem, sprchovým koutem, umyvadlem a pračkou (dokonce nám tam připravili i ručníky a toaletní papír.. to se cení!) a další dveře kuchyně (s linkou, korýtkem coby dřezem, sporákem s troubou a lednicí, stolem se třemi židlemi. Navíc police s nějakým základním nádobím, příbory a talíře a misky.
Jo, ještě odšťavovačem. Heč!) Všude je kameninová dlažba (třeba je to ofiko pojmenované jinak, ale já to nazývám takto), pokoje jsou vymalovány příjemným tónem světlé barvy, v pokojích jsou ventilátory. No, ještě, aby ne. Za chvíli začnou vedra. Tak to chci vidět. Jenom ta koupelna s kuchyní jsou bez topení. To vyřešíme přesuvným radiátorem.
První noc jsme šly spát asi ve čtyři hodiny místního času, tady je o hodinu víc, než u Vás. Veronika s Káčou v zadním, třetím pokoji, já ve druhém. Tom, co byl do dneška s nefunkční klimatisací, takže tu bylo příjemně studeno a dejchatelno (holky radši přetopíno). Holky na manželské posteli, já si roztáhla gauč.
Vzdáleně by to mohlo připomínat spartakiádní dvojlůžko, ale má to tlustší matraci. Teda, matraci slabší než normální, zato tlustší, než spartakiádní plátno. Tak. Ráno jsme se probouzely tak nějak různě. Veronika si přišla s dekou zkontrolovat, jestli už třeba nespím, tak jsem přestala spát a začala povídat. Jojo, je to krásné se sbližovat.. juj! Postupem času se k nám připojila i Káča, vstaly jsme už úplně. To bylo třeba v jedenáct.
Pustily jsme si do Káčinýho noťase a repráků hudbičku a začaly vybalovat. Do toho jsme ukusovaly toustíků a všechno příjemně plynulo. Přijeli Míša s Andreasem, přišla paní domácí s opraváři na tu klimatisaci a my (holky) se mohly jenom koukat, poněvadž řecky jim zatím nerozumíme ani hlásku. Když to spravili, šli jsme (my holky a Andreas) zjistit, kde je supermarket, že si nakoupíme na doma. Tak jsme s Káčou a Veronikou hledaly bankomat, poněvadž v kapse jsme po zaplacení nájmu měly hodně málo. Naše první procházka čtvrtí, v ulicích na stromech mandarinky a pomeranče.. Ochutnejte! Ne, radši ještě né, jsou nezralé, trpké a kyselé. Já Vám to povím - vždyť to vím.
Maličkost: dneska začalo být prý prvně zase hezky, bylo asi patnáct stupňů - takže sáčko bez mikiny. V obchodě řecká písmenka, ještě že to nás jen tak nerozháže. Máme všechno, co jsme chtěly v sobotu koupit. Doma jsme si uvařili oběd (v pět, normálka..), znaveně lehly do pelechů a po probuzení si uvědomily, že vlastně v neděli mají jídelní obchody zavříno, tak jsme si ty zásoby mohly udělat větší.
Nevadí, nevadí, vyžijeme. Chleba máme, máslo máme, sýry máme, kus těstovin (to všech-no už řecké) a pak mojí českou hráškovou políšku. Jojojo, ještě nám paní domácí přinesla nabídnout špenátovou pitu!! Záviďte, dobrota!
Nu a tím bych se chýlila k závěru. S Káčou jsme přestěhovaly nábytek v prvním a druhém pokoji, takže teď to u nás vypadá hezky. No, bydlitelně - každá v jiném, Káča v "obýváku" pod klimatisací (je nastydlá, tam na ní jde teplo). V "mém", druhém, pokoji už to foukátko taky funguje, zrovinka mne ofoukává teplým proudem vzduchu. Od země jde zima. Psát jsem začala asi před hodinou. Když Veronika šla do hajan, Káča si hladově půjčila "protichlapskou literaturu" - O čem sní ženy II, Olga Sommerová (vypůjčeno od Ver) a já byla potěšena z knihy od Kláris. Tak tedy vypnout počítač, jehož baterie jsou téměř vybité (zbývá 17 minut), vyčůrat a spát. Dobrou noc, moje děti. Mám Vás ráda. A díky za dárečky a vzpomínky, které mi počeští zdejší život.
Hola hou, tralalííííí, Makina.
A pište, pište! sms, na foun, dopisy v obálce, Athens, Greece e-mail ..
ludwig©jordan
GALÉRIE
KALIMERA3 MAKI ATHÉNA
Juchú, jupí, juchajdáá, je tu dávka athénská!
video vybavení hotelů v centru
Tentokráte na téma večírků, nočního života a naší velké sobotní noci v Kallithee! Jestli si vzpomínáte, velkou tancovačku a pěkně prohýřenou noc jsme si prožili ve čtvrtek. Pátek jsem byla pěkně ztumpachovělá (ono taky po té chvilce spánku, co jsme si mohly dopřát před školou..), takže po škole jsem ani s ostatními nešla na kafčo a jela sama domů. Se vyspat. Spalo se mi tak kráásně, že mne z postele nevytáhlo ani naléhavé zvonění zvonku ode dveří, za nimiž se vstupu do našeho hnízda dožadovala Káča. Ještě jsem se zaktivovala a šla se projít do obchodu.
Viz zamilovaný Řek v supermarketu, popisováno v nějaké mé víkendové Kalimeře.. tuším, že v osmičce. Víc jsem nezvládla. Organismus si ještě pořád potřeboval odpočnout, takže i ta sobota byla dosti lazy..
Náš večírek začal -jak to tady bývá-ani nevím v kolik, u nás v bytečku. Přijeli Andreas s Míšou, pak jeho bratranec (taky Andreas Monias -co byl s námi na buzuce) s kamarádem Nestorem nebo Nostorem (ty jména jsou děsný!) a lahví whisky. Tomu kamarádovi říká Míša Bartoš - vy určitě víte, co je to za fotbalistu, tak si ho můžete představit. Prý má stejně vlasy.. (no, proč ne?) Od nás jsme vyráželi nějak po půlnoci na plánovanou párty. Ta měla být podle dostupných informací u někoho v domě. Přijít mělo tak 200 lidí..
Ve skutečnosti se z domu vykutálel byt v několikapatro
- vém obydleném domě v jiné části Kallithey, než bydlíme my. Byt byl neveliký. Dalo by se říci prťavý. Na těch dvě stě lidí, samozřejmě. V jedné místnosti -asi tak tři na čtyři metry, možná mírně víc- pultík s připraveným pitivem, velké repráky, nějaká ta odkládátka na drinky, DJ-ský pultík a kobylky.
Při našem příchodu jich tam mohla být tak stovka. Postávajíc, jemně tančíc. Bundy jsme si odložily do pokoje, do kterého předtím pořadatelé akce naskládali všechno z obýváku, co by se mohlo rozbít nebo odnést.. Hudba nebyla zkraje podle našeho gusta a ani se nám nechtělo tísnit, tak jsme si dělali privat kitchen party.
Po chvíli jsme se s Káčou sebraly a že než se nudit, vytančíme chmury. DJ střídal fláky, chvílema nesnesitelnej house, chvíli rap, pak se to zlepšilo a na hity Erasure, Depešáků a řecké vypalovačky plus písně z filmů Top Gun, anebo Flashdance jsme si řádně zařádili. Ještě se k naší skupince připojil třetí Andreas Monias (poslední bratránek se stejným jménem, jméno po dědovi) se svojí slečnou Kisiou. Nebo jak se to její řecké jméno zkracuje. Hudba hrála hodně nahlas a my, Čecháčci zdrženliví, jsme jenom zírali, jak je možné, že třeba ve tři v noci se nikdo neozývá na protest. Andreas nechápal, kde vidíme problém.
Docela jsme se pobavili, když zčista jasna pod domem zaparkovalo policejní vozidlo a s pártyáky to ani necuklo.. Žádnej nerv. Dolů sešel jeden kluk, něco s policajtem probral a v klídku se vrátil nahoru a jelo se pořád dál. Odchod jsme dali asi v půl páté nebo šesté a jeli zase k nám domů. Celá naše skupinka - tři Andreasové, Bartoš, my holky a Kisia. Míša byla pěkně pinklá, no, asi ne jen ona.. Na té akci bylo pití volně na dosah a nakonec i příjemná zábava, tak se v člověku to opojení prostě nedá zadržet. Zdrželi se tady jenom chvilenku, na skleničku a vyjasnění výrazu Megale. Nebo malege.. prostě hřebec.
Hola hou, tralalííííí, Makina.
A pište, pište! sms, na foun, dopisy v obálce, Athens, Greece e-mail ..
ludwig©jordan
GALÉRIE
KALIMERA4 MAKI ATHÉNA
Hola hou, tralalííííí, Makina.
video Akropolis
Dneska jsme s Káčou probudily nějak po dvanácté, Veronika samozřejmě dřív - je navyklá na ranní vstávání bez ohledu na dobu, kdy jde spát. To jí závidět nemusíme.. to je těžký.. Koukaly jsme na Přátele - díl, kdy se Monika vdává za Chendlera. Většina filmů tu běží v anglickém originále s řeckými titulky, tak se legrační si všimnout, jak do té jejich alfabety přepisujou jména.
Holky si přály paldy, takže nic nového na pánvičce.. Všechno v klídku, v pět přijeli Míša, Andreas a Bartoš (ten Nostor), přišel pan majitel bytu, sepsali jsme nájemní smlouvu -prý je k sehnání snad v každé trafice, že je normoš pronajímat byty.., navíc je psaná v řečtině, takže i po přeložení do angličtiny nám Andreas říkal, že opravdu máme panu domácímu věřit.. a pak jsme jeli k moři na kafe, čaj, horkou čokoládu, apple pie a boudí. Nebo jak se to sladké jídlo se zmrzlinou jmenuje.
Tam za námi dojel ještě Andreas Monias ztřeštěný -bratránek. Se sluchátky v uších, poněvadž nedokázal nesledovat fotbalový zápas - takovej je on fanda!- a pak ještě jeden kamarád, co zítra odlétá na výlet do Prahy. Mno a anóbrýž jste mně dlouho neviděli, tak Vám musím říct, že ač si vždy objednávám horkou čokoládu a doma si vařím těstoviny a palačinky, alespoň na pohled jsem se zatím nezměnila. Nezhubla, nepřibrala, jenom vlasy mi trošku přirůstají.
Fotku Vám nepošlu, protože Veronika si sice digitál vzala, ale zapomněla přibalit kabel a nabíječku, tak se nefotí a neposílá. Já mám ve svém půjčeném (to jakože od Dana Krže, tímto zdravím!) založený černobílý film, který čeká na památky.
Tralalaaaaaaa, opatrujte se a smějte se, Makina.
A pište, pište! sms, na foun, dopisy v obálce, Athens, Greece e-mail ..
KRÁSNÝ ÚPLNĚK
" Nevím, jestli se tady měním,
pořád chodím s batohem na zádech,
vlasy nečesané,
dělám nám starostlivou maminu a žiju.
Užívám si života, prožívám ho.
Předvčírem jsem byla u Akropole,
procházela se piniovým hajem
[nejsou to obyčejné borovice,
bohové jim umí nechat magii],
včera jsme projížděly s Káčou tramvají
podél pobřeží, sledovaly moře,
vzdouvající se vlny, racky,
co krouží nad vodou,
pár lidí, co se koupali,
písek a odpadky na pláži,
lidi, co je uklidňuje pohled na moře.
Kráása, uvolnění, mír.
Dobrou noc, krásný úplněk, úsměv, "
LJordan, galerie
KALIMERA5 MAKI ATHÉNA
video svítání nas Athénami
Hola hou, tralalííííí, Makina.Zdravíčko, přátelstvo! Pro dnešní čtecí dýchánek jsem si připravila pár bodů, abych se držela nějaké předlohy. Ale asi je nechám ležet někde mimo a pojedu podle svého vedení. A basta. Jste zvědaví, co se dozvíte dneska, jak do jaké šíře, dáli a hloubi se dostanu? Desítka bude trošku srdeční záležitost.
Včera, předevčírem, před dávnem, jsem si uvědomila, že se mi tu líbí, že jsem spokojená, že jsem opravdu spokojená. Že jsem klidná a dospělá? Já nevím. Připadám si, že se dokážu sama v cizí zemi orientovat, že přátelství se na x stovek kilometrů dá udržet a posílit a zesílit, že ta moje rebelie, chtít se dozvědět, co vydržím funguje. Funguje to, chápete to ?
Baví mne žít v Athénách, Řecku, protože vím, že jsem nikoho a nic neopustila, protože vím a jsem si jistá, že všichni důležití se mnou zůstali v srdci, že Vás mám pod kůží a v každé záděře. Kde jsem, tam se hýbáte se mnou, vzpomínám na Vás a netruchlím. Já nemám důvod. Skrze poštu, kterou spolu takhle nějak vedeme se snad poznáváme z těch vnitřnějších stránek. Píšu Vám, jak se cítím, o čem přemýšlím, čemu se věnuju a na oplátku Vy mne totéž. Dáváte mi sílu, pomáháme si.
Častokrát se mi stane, že otevřu poštu, nasaju Vaše zprávy a čtu, že Vy/někteří z Vás se sice máte tak nějak na prd, ale nechcete mne tím zatěžovat, protože já si tady vejskám. Prosím Vás, nedělejte to. Opravdu mne zajímá, co se kolem Vás a ve Vás honí a jsem tady, kamarádka, Makina, velký napjatý ucho, agentura na počkání, na rozesmání a rozjímání.. Nejsem jenom já, jste taky Vy!
Taky Vás, doufám, napadlo si vytvořit nějakou novou vazbu s lidičkama, který zatím třeba neznáte a figurujou v mém adresáři. Třeba zrovna dneska mi Pééťa napsal, že mu přišla nějaká zpráva od Ivony, kterou on sám zatím nezná. No jasně, kamaráďte se, začněte si psát, choďte spolu na výstavy a na horkou čokoládu, palačinku na Národní a do kina, budu ráda. Není pravidlem, že bych Kalimery posílala vždycky všem, ani se mi to tak nechce dělat. Prostě to někomu odešlu a ostatní, čteníchtiví, si to můžou poshánět sami. Po odeslání to většinou opravdu mažu, ať si nezabírám zbytečně místo. Jenom tak pro vyjasnění.
Nevím, jestli se tady měním, pořád chodím s batohem na zádech, vlasy nečesané, dělám nám starostlivou maminu a žiju. Užívám si života, prožívám ho. Předvčírem jsem byla u Akropole, procházela se piniovým hajem [nejsou to obyčejné borovice, bohové jim umí nechat magii], včera jsme projížděly s Káčou tramvají podél pobřeží, sledovaly moře, vzdouvající se vlny, racky, co krouží nad vodou, pár lidí, co se koupali, písek a odpadky na pláži, lidi, co je uklidňuje pohled na moře. Kráása, uvolnění, mír.
Dobrou noc, krásný úplněk, úsměv, Makina.
A pište, pište! sms, na foun, dopisy v obálce, Athens, Greece e-mail ..
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA6 MAKI ATHÉNA
Holátka moje milovaná!
Myslím na Vás, pořád Vás mám ráda, ale teďka jsem unavson, tak na to psaní bodám a časem časíčkem.. mrk mrk, kamarádíčkové moji!
Já jsem přepsala tu svojí únavu a teď nemůžu usnout. Tak jestli to nevadí, budu si chvíli u Vás pártyovat, juch? Můžu? Možná se Vám zdá, že jsem se dlouho neozvala. Ano, ano, jest tak, jenže není pokaždé nálada spisovati ňáké řady, řádky, dala jsem si chvíli odfrk. Napadlo mne, že by ani nemuselo bejt na škodu se chvíli neozvat, alespoň jste měli -doufám- dostatek čásku si tu předešlou mou korespondenci pěkně projet a vychutnat a třebas zareagovat. Děkuju.
Taák vyprávějte, copak je u Vás novinkového? Já jsem se nějak rozbarvila, moc moc moc mně to baví, tak mne při tom nechte. Juch? Mám tady krásný nálady a jsem plná barevných a hřejivých pocitů, že by bylo škoda, byste to všechno neviděli se mnou!
Pomali se začleňuju do zdejšího normálu, a když mne to popadne, sbalím foťák, filmy a vyrazím směr kamkoliv. Strašně mně to baví a moc dobře se bavím (Ty jo, to je skoro i Vypsaná fixa.., se mi asi stejská.. to jsou události.. ů) Úplně nádherně mi je pokaždý, když zahlídnu Akropoli. Z jakýhokoli úhlu, jakékoli dálavy, pokaždý si vzpomenu na svoje první (bouel, zatím i poslední) přiblížení se k ní. Skoro mne to až láká napsat k Ní. Paní Akropoli.
Někomu už jsem to psala, takový ty moje mrákoty, co na mne přicházejí, když jsem z něčeho paf, vycítily, že tam je další vhodná příležitost. Skoro mne to až posadilo. Spadla mi čelist, to asi, jak na mne dejchala ta dávná doba, a já si říkala: "No, to mně vypněte!".
Fíí ha, strašně moc si přeju, aby si tohle prožila další spousta lidí a lidiček. Táákže, až se Vám někdy bude zdát, že je čas zvednout krovky a/nebo kopnout do vrtule, dejte echo Makině, agentura zapracuje a třebas Vás i ubytuje. Chacháááááááááááááááááá!! Mějte krásný dni, jitra nedělní (to jsou zase Oswaldi Schneideři) a pápá lálá, tralalíííííííí s úsměvem a objetím, Makina.
A pište, pište! sms, na foun, dopisy v obálce, Athens, Greece e-mail ..
ludwig©jordan
GALÉRIE
KALIMERA7 MAKI ATHÉNA
mrk mrk podruhé, bejbydůrci!
Akorát jsem dopsala dopísek Šáris, tak si odtud rovnou něco zkopnu, ať to nepíšu stejně a dvakrát. Nebo ještě třeba víckrát.. Dneska mi psal Zutra (Katastrofánek), že v Čechách hlásají, že v Řecku napadlo -snad na dnešek- nejvíc sněhu za posledních 40 let. Hned vyjadřoval -jak se to říká, přítomnost, nebo tak nějak.. no, něco na způsob účasti. To bude vono! Účast!), tak teda: hned vyjadřoval účast a, cituji: Doufam ze nam tam nezmrznes a budes fotit. Hezky den!
Takže pokud jste nějakou takovouhle novinu zaslechli i Vy, tak Vás ubezpečuju, že v Athénách je to bezpečné. Tady se akorát střídá deštivo a pršavo, mrholivo a chladno. Svůj -poslední dobou stálemající- nízký tlak vysvětluji (ovšem s pousmátím) zvýšenou citlivostí způsobenou změnou klimatu. Ü Jestli je někde řecký sníh, tak to leda na horách, víc na sever. Jéje, já bych vejletovala, až bych odjela. Tomu byste nevěřili.
Nevadilo by mi sbalit si pinglík, ráno chytit nějakej ten bus, projet kusem Řecka někam, skočit do sněhu, pěkně se v něm porochnit a vyrochnit, udělat motýla/ andělíčka (takový to hop do sněhu, zamáchat rukama
a nohama), projít se, ukoulit kouli (od poklopu ke poklopu Kyklop kouli koulí, mám z toho na jazyku bouli - zkuste si to zopakovat, třikrát a pozpátku?), utáhnout šálindu, přimlasknout čepici, aby mi mráz neofoukával hlavu-to jako pozor, hrozí nastydnutí!, a tak dál a tak dál. Ale co se budu rozepisovat, on ten sníh je určitě odtud viditelnej i z Akropole, na nějakým tom vrcholku hor se ho určitě blejská tuna.
Včera, vlastně už předevčírem (už je zase po půlnoci), jsme s holkama nemusely do školy. Tak jsem se už taky viděla kdesi ve výšinách, jenže jak říkám, je tady poslední dobou strašlivo oblačlivo (co to je za šišel? Ü), z hor se pářilo a tak jsem se radši držela při zemi, chvíli u moře, foťákovala a pak se nechávala vozit různejma dopravníma prostředkama a den si užila i tak!
Těm mým holkám lidi psali, že Sucháč byl totálně zasypanej sněhem, kdekdo byl na horách, někdo zasejc sjížděl P etřín.. Docela by mně zajímaly i fotky a obrázky, tý jho, to muselo bejt! Sněhu jako v ruský pohádce, juchúúúúúúúú!! Mějte se fantasticky, bombasticky a třebas i elasticky a třeba si i zabruslete, přece nebudete pořád jenom sáňkovat a jeli deli popr deli! No né?
Papa lala, tralalííííííííí, fííííííííííííí, Makiňák.
A pište, pište! sms, na foun, dopisy v obálce, Athens, Greece e-mail ..
ludwig©jordan
GALERIE
Kalimera8 - karneval
Autor: piaapoe (Občasný) - vloženo 23.9.2006
KALIMERA8 MAKI ATHÉNA
Kalimera, kalispera!
Je 23.43 hodin a já začínám psát tyto řádky. Asi to není důležitý, nebo podstatný, ale zajímá mne, jak dlouho budu písat tentokrát.. Heč! Tááááákže, drobátka holátka, asi před nevím kdy, jsem zjistila, že je dneska čtvrtek, tudíž zítra pátek (šiju šiju si kabátek..) a to mne zaskočilo. Pátek je totiž den, kdy se v týdnu dostanu na net nejpozději. No, jakože o víkendu ne. Tak Vám toho chci strašně moc nabalit, abyste se z toho mohli pominout - třebas radostí. Juchúúúúúúúúúúú!
Začnu dneškem a všechno to semelu dohromady, protože teď je to tady hodně festivalový, karnevalový, juchuchú a mechechící. y (to je nová značka pro mrk a frk! Ü) Dneska začal v Athénách jakejs takejs festival, přesně nevím, o co se jedná, ráno Andreas vzkazoval (a Norka -to je další Erasmuskamarádka, o té později- potvrdila), že tady mají jakousi slávu, a že by všude možně mělo bejt rožnění a opíkání, jehňátka a kůzlátka, gyrosy a souvlaki.. Káče navíc napsal Nikos (kamarád Řekočech), že by si rozhodně nenechal ujít večerní kulturní akci na jednom z náměstí, co jich tady je.
Tak se na to v pozdní odpoledne (po udělání domácího úkolu na Floriculture - tentokráte výtah z chrysantém) holky vyfešákovaly (mně stačí jedny kožený kalhoty, triko, miki, bunda bunda), daly sraz s Norkou (Tuna, její kdycí jméno, Tone skutečné) a hurá, hledáme náměstí. Jelikož kapela měla začít hrát od osmi (a bylo šest), holky si šly sednout na jídlo, já šla chodit, prozkoumávat okolí.
Tak třeba jsem si zašla do jakéhosi obchůdku se vším a -pravděpodobně- pan vedoucí mne naléhavě, téměř až úpěnlivě prosil a lákal, bych si šla -minimálně- prohlídnout i zboží v patýrku. Mno, byla jsem zdvořilá (však mne znáte, neumím se hádat) a strávila v krámku o minutu víc.
Na osmou jsem se vrátila za holkama, Tone se mezitím rozloučila a šla domů, a s Veronikou, Káčou, Míšou a ostatními dalšími neznámými, jsme netrpezlivo vyčkávali příchodu muzikantů a konferenciérů. Dneska je venku zima, teploměr, kolem kterého jsem večer procházela, ukazoval jedenáct stupňů Celsiových, ale podezřívám ten průchod, ve kterém byl upevněn, že byl vyteplen.. hohóó!
Ale abych neodešla od dneška daleko! Athénský karneval, nejsme si jisté, jestli je náboženského založení (jakože něco ve stylu masopust), nebo jen pro pobavení obyvatestva. Zpívání, jakoby předtancování ve vymezeném prostůrku; připomnělo mi to staré dobré české časy, vesnické veselení a tak. Škoda, že z našeho místečka nebylo nějak extra vidět. Ale zato stál nedaleko před námi člobrďák s videokamerou, tak jsme mu mohli alespoň nahlížet do pidiobrazovky.
Andreas nám sem tam přeložil něco z toho, o čem se zpívalo a co bavilo lidi. Sprosťárny! Kam se hrabe naše babča s "Hansi, Hansi, du bist Ösel..", " Skákala Anča přes bidlo.. " a podobně! Paní, která programem provázela, zpívala, bavila a kdesi cosi, byla nějaká hodně známá zdejší zpěvačka, která prý dlouhou dobu zpívala proti církvi a snad se jí kvůli tomu pokoušeli usadit do vězení. Taková babča, a co z ní všechno padalo.. no pááni.. Taky jsme se utvrdily, že Řeci si dělají rádi srandu s transvestů a transvestitů.. viz maškarády a maškaráďáci.
A co na to macešky? Že příště, ať si dělají Athéňánci akce jinde, protože za dnešek je lidi pěkně vrátili do země. Takhle hloupě nahnat lidi do záhonků okrasných rostlin.. jenom kvůli zábavě.. Pche! Na to se můžou pěkně vykašlat! y vaše Makinka !
Hola hou, tralalííííí,
A pište, pište! sms, na foun, dopisy v obálce, Athens, Greece e-mail ..
ludwig©jordan VIDEO PIREUS
GALERIE
http://www.greece-athens.com/360.php?viewid=27
KALIMERA9 MAKI ATHÉNA
Hola hou, tralalííííí, Makina.
Jejda, dneska se nám ukázala paní starostka města Athén, příjemná paní, vypadá tak na pětatřicet (zdálky), ale prej je jenom pěkně udržovaná, nebo jak to někdo zhodnotil.. Měla i jakejs projev, škoda, že jsme si z toho vzaly jenom Chroňa pola a Kalispera, ¨). A ještě tam přijela vystoupit jakási spřátelená makedonská skupinka.. Ty měli text písně snad ještě sprostější než tamta paní. Jenže teď je karneval, tak se lidi chtějí bavit! Jak se tam ta naše skupinka (Káča, Míša, Andreas a já) bavila, Andreas nás upozorňoval, že karneval, na kterej nás vezmou příští týden bude xkrát mohutnější.
A co že to bude za akci? Největší festival v roce, v Patře. Na Peloponésu. Fíha, to je dálava. Prý se tam jede dvě hodiny autem.. jsem zvědavson, to si zasejc užijeme světa, júúúúú. Očekává se tam účast více něž půl miliónů lidí (v ten hlavní večer), budou tam průvody, maškary, tanečnice, hudba, zpěv a veselení. A my.
Tyhle lákadla jdou tak trošku pořád kolem mně a mne, ale jistý je, že průvod, do kterýho si A a M koupí kostým bude mít přes šest set lidí a takových skupin tam budou mračna! Rio de Janeiro.. jupíííííík! (jak se nad tím tak zamejšlím, tak si někdy nerozumím. Akci Prčice se bráním, že je to na mně masová a davová událost, a teď tohle, no pááni.., ale když už jsem tady, no ne?
Průzkumy, špionáže,.. agentura Makina se nesmí nechat zaskočit!) Odjedeme tam někdy v průběhu středy a do neděle, takže spíš pondělí, si prý téměř vůbec neodpočineme! Rozhodně ne od lákadel zábavy. Bydlet budeme v Andreasově bytě (s vodou na solární ohřívání, chachááááá, takže žádný oblačnosti, jasnost?). Všichni jsou z toho u vytržení - holt jsme si zcela vhodně vybraly ke studiu v Řecku letní semestr. Suprkufr!
Ale abych se vrátila ke dnešku, ani ne v deset večer se k nám připojil ještě bratránek, že zajdeme na drink (to, že jsem napsala? Chtěla jsem to smazat, ale jinak se to opsat nedá.. prostě to tak je, drink.. no, co). Ulicemi se prodíraly spousty kobylek, pouliční prodejci svítících čelenek, rádoby srandovních věciček, udavači květin a kvítek, turisti i zdejší.. Asi po nevím kolika podnicích, kde nám řekli, že je všechno reservováno nebo, že nás pět rádi pohostí -za předpokladu, že tam každý uděláme útratu alespoň pětadvacet ojro, jsme se dohodli, že si krásného nočního života užijeme bohatě v Patře a vydali se směrem k domovům.
Po skoro až nepříjemném pomrznutí (všimněte si, prosím, že to nebylo promrznutí! Děkuji, Ü) jsme si doma s Káčou připravily čaj s citrónem, pustily CD (nejprv se mi zastejsklo, tak Houpací koně, pak jakési oblíbené Řekyně, jejíž jméno je nám prozatím skryto v přehrávači), já začala psát tento list a do toho jsme si (ostatně, jak je naším zvykem) zakarbanily. y Dneska se žádná magie s žolíkama nekonala..
Jestli to chcete vědít, tak to foukátko/klimatisace/ventilace u mne v pokoji nefunguje, balkónové dveře nejdou pořádně dovřít, venku je víc než chladno a já už dávno pololežím na svým "spartakiádním lehátku", na kolenou kolébám Herberta (HP compaq nx9020) a stejně mám dobrou náladu, protože mne nic netrápí. Kafe na usnutí.. -se zpívá v jedný písničce od Houpacích koní, ale teď radši houpy hou, krásné sny jdou. Jsou nedaleko a hřejou do spánků.
Opatrujte se a nebojte se o mně, dávkuju si pravidelný spánek (spíš dostačující a dostatečný, ý), učím se pít kolu a kafe (jó, řecký, připravovaný v džezvě) pro zvýšení krevního tlaku a poznám, kdy jsem si zapomněla vzít prášek. Mám Vás ráda, Makina.
Hola hou, tralalííííí,
A pište, pište! sms, na foun, dopisy v obálce, Athens, Greece e-mail ..
*
Častokrát se mi stane, že otevřu poštu,
nasaju Vaše zprávy a čtu,
že Vy/někteří z Vás se sice máte
tak nějak na prd,
ale nechcete mne tím zatěžovat,
protože já si tady vejskám.
Prosím Vás, nedělejte to.
Opravdu mne zajímá, co se kolem Vás
a ve Vás honí a jsem tady,
kamarádka, Makina,
velký napjatý ucho,
agentura na počkání,
na rozesmání a rozjímání..
Nejsem jenom já,
jste taky Vy!
*
ludwig©jordan
GALERIE
MAKI :
jen v kratkosti, neb nedostatek casu, nevim jake zvyklosti maji Rekove (rada se dozvim), ale Irove tak maximalne koupěj v obchode velikananansky cokoladovy vajicko a tim se vzajemne obdarujou. mozna maji i jine, ale ty jsme fakt nezachytili.
Jo, vlastne maji, v patek maji Good friday/takze statni svatek, veskery restaurace/hospy/bary/puby zavreno, veskery obchody nesmeji prodavat alkohol, takze se v sobotu ozerou jako...jako...jako...schazi vyraz... jako...to se neda popsat!!!!!!! proste strasne!... a v nedeli taky, neb v pondeli maji Easter Monday/statni svatek a zase jim nesmeji prodat alkohol a puby jsou zavreny. tak nevim. tahle zeme je stejne cela jen o krasne krajine, prijemnych farmarich, vune hnoje a ovce ve meste a ozraly potacejici se irove v ni. chlastaj strasne, az me to odnaucilo pit. fakt.
mejte se Mám Vás ráda, Makina.
JORDAN :
posílal jsem ti na tvůj obsáhlý mailík delší odpověď, ale nějak mi zaštrajkoval korespondenční PC na Moravě (anonym) a já nemám jistotu zda odešel, anebo zůstal Havlovi. (havel je přes český F-net provider pro síť, kterou přicházím i do Tábora ) - ne sice jako husita, ani bratřík, ale jako Jordan, Sonet, Poetor atd... - prostě agýista). Bohužel tu odpověď jsem neměl zálohovanou, a tak se ti v životě opakují situace až hrůza -prostě jsem byl jako kámen do studny -na Centrum se neuložil a hledat ho po káblu nedokážu (to by bylo supr, vylézt ti z RAM-ky - co ?).
Takže je pryč a připomíná mi to jednu životní situaci, kdy jsem byl před ukončením průmky s přítelkyní na noční procházce a ona se ptá - kdy tě zase uvidím ? -já nevěděl, tak jsem vzal kámen vedle silnice a mrsknul jsem jím do tmy se slovy -někde tam, ani já nevím ! Tak něco takového ty Maki nikdy nedělej, tolikrát jsem to olitoval -snad bych i ten kámen našel -ale moje milá je v Melbourne a já o ní nevím nic -nikdy jsem ji už nenašel !
Pokud se dívám na tvůj mail -je mi všechno jasné -tvůj styl je nasmazatelný prostě datum, pár slovíček a dílo je hotové, jako by jsi byla stvořena pro k r a ť o u c h y . ! Ti tví agýisté musí být z tebe nešťastni, co do počtu básní tě nelze předstihnout pak se nediv, že se domáhají více stránek v almanachu, neřku-li více času na recitaci !
Tak si vzpomínám, že jsem ti psal něco o humoru -prostě kdyby nebyla ironie a sarkasmus (téměř jízlivost), byl by život dřina pod psa a nebyl by vyvážený ! Žel, už to nedokážu zopakovat, ani kdybych se zabil - snad - snad ! ti ten mail došel ? to by bylo terno - prostě vím, že jsem se zmiňoval o nebezpečí ironie, jakože působí vražedně, jako když někomu povíš, že nemá talent (i když to je pravda) a vůbec nejhorší jsou ty pravdy, to si se mnou užijete ! Končil jsem tuším tím bodrým přátelským poklepáním kámošovi na vykloubené rameno...nevím...
Píšu, co mi jazyk na slínu přináší -tedy byl jsem váma inspirovaný, abych se pokusil napsat něco pro Fanku. Tím rozumím něco, jako Figaro (anebo alespoň Aida) pro čtyři hlasy -dva mužské a dva ženské, symbiotická skladba (kdybys chtěla, tak tě beru ! ), ale nevím jak říká Pepa, jestli mi nebudeš šlapat na paty, můj talent je k líčení pokojů a nepokojů (dobrý název - co ? NE POKOJE - dá se rozumět duševní, anebo hotelové...)
Protože se flákám po světě, neznamená pro mne současný pobyt nic moc. Budu tady tak dlouho, jak tu bude otec služebně (snad rok nebo víc...), ale budu se vracet do Prahy i do Brna i domů na slovensko. Učím se anglicky a maluji, chodím na cvička i do exteriérů, mám mizernou životosprávu, pracuji často do noci hluboké, pak dospávám. Příště napíšu o sobě více. Německy umím dost slušně, vlastně aktivně, also was hast du in Passau gemacht ? a co to znamená být plna německa - neco do tebe nacpali ? (ironie), -nebude ti vadit, když ti budu ke svému psaní přikládat vysvětlivky (legendu), abys nebyla na pochybách ?
Kolik máš v hlavě hesel ? vkladní knížka, platební karta, mobil, PC, e-mail, bankovní účet, pro pozdní návrat domů atd. A vůbec - kolik máš dětí, a zdali netlučeš manžela ? Prý v holandsku je penzion pro manžely utlučené manželkama -to je socialismus co ?
Tak ahoj, tady jsou dva kraťouchy pro tebe a v příloze agd text a nějaké obrázky.
Ludwig Jordan, Tryon, NC, 25-09-04
MAKI :
Zdravicko, clovícku, usilovne se snazim vypatrat tu basen. Odpovidala jsem na tve AGD I felt tepid tears.., bylo tam neco jako já cítím uschlé větve, vyčichlé lýko, oškrábané borky, vyčpělé hračky ..napsala jsem to ve vlaku, mezi spoustou lesu, kterymi jsme projizdeli. Mela to byt predzvest vzpominky na veci, ktere se ze dreva daji udelat a chatraji. Musim ten blocek najit. Zalezi mi na tom. tak zatim, mej se krasne a tak, papa,
Makina.
ludwig©jordan
GALERIE
Jasu,
jenom Vam musim rict, ze vcera jsme byli i s Vami vyhoditi si z kopejtka a moc se nam s Vami libilo. Nejdrive jsme zasli se tremi Andreasi Moniasy [sranda pytel, tri bratranci se stejnym jmenem] a Misou a Kacou v klubu, kde nas vytancovavaly i brisni tanecnice, pak jsme se presunuli do jinaciho podniku na pravou reckou buzuki.
A bylo to suprkufr parada nejprijemnejsi| Zpivani, tancovani, juchani.. Tancili jsme spolu i na zidlich a vsichni jsme se krasne usmivali, ponevadz jsme byli stastni, Nevim presne, co jste meli na sobe vy, ale nam to sluselo. Obzvlast si nedokazu uprit vypichnout, ze sikesni recke triko s rafinovanym vystrihem -jako jsem mela kuprikladu ja- se predvedlo v plne sve krase. Kdyz se tocim, tak se tocim, kdyz tancuju a k tomu se vlnime.. je to krasne..
A do cipku tohoto meho cerneho trika -ktere je presne podle meho stylu, strizene na sikmo, cipate dlouhe rukavy, vystrih nepravidelny- se hodilo i cervene kvitko, kteremu jsem odpustila i to, ze je karafiati.. [na ty si totiz moc nepotrpim] Tak se mejte, mame Vas radi a tesime se, ze .. cokoli. Ze se umite taky usmivat a ze Vam to slusi ! Makina.
0227, Athény, Sem se mi ozývejte!, sms na foun,
dopisy v obálce, 184 Irakleous Odos, 176 73 Athens - Kallithea, Greece,
Taky Vás, doufám,
napadlo si vytvořit nějakou novou vazbu s lidičkama,
který zatím třeba neznáte a figurujou v mém adresáři.
Třeba zrovna dneska mi Pééťa napsal,
že mu přišla nějaká zpráva od Ivony,
kterou on sám zatím nezná.
No jasně, kamaráďte se, začněte si psát,
choďte spolu na výstavy
a na horkou čokoládu,
palačinku na Národní a do kina,
budu ráda.
Není pravidlem,
že bych Kalimery posílala vždycky všem,
ani se mi to tak nechce dělat.
Prostě to někomu odešlu
a ostatní, čteníchtiví,
si to můžou poshánět sami.
Po odeslání to většinou opravdu mažu,
ať si nezabírám zbytečně místo.
Jenom tak pro vyjasnění.
*
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA12 MAKI ATHÉNA
Kalimerasas!
Jepa se vede? Tady zhne slunicko, vcera jsme se s Kacou opalovaly. Nejdriv na balkone, ale kdyz uz se do zabradli opiral stin, jsme se premistily na strechu naseho domu. Jo, je to pekny, ze Rekove jsou na ty plochy a placaty strechy.. to se mi jako liiibiii..
Slunicko salalo tu svoji energii a my nachytavaly neco z jeho paprsceni. Inu, bylo to fajne.. to musime uznat, lec.. nenechme dopustit na opalovaci pripravky a mrqicku a beta-karoten. Nerikam, ze jsme se spalily, ale zdravejsi barvu teda jako mame. Chichi.
Co skola? Potrebuju delat minimalne ten projekt na obnovitelne zdroje - mam to mit tento tyden hotovy.. tak jsem chtela zacit, abych to stihla nez prijede Peeta. Ve ct jsem ve skole nikoho nesehnala -nejdriv mel Papadakis hodinu a Lukia nebyla v laboratori, kdyz jsem se tam vratila po hodine, tak uz tam nebyl nikdo. V patek byl statni svatek - to povstani .. v pondeli bylo kridlo, ve kterym Papa sedi, zavreny a pristup k Lukiine kancelari taky.
Vcera svitilo slunicko, tak jsem tam ani nejela a dneska je u Lukie zavreno a mistr Papa mi rekl, ze Today is very difficult day.. because.. meeting.. Takze ja si za chvili dojdu na obed [no, jeste ze kazdou stredu davaji alespon ten dobrej desertik.. jinak bude asi brkase s nejakou flakotou nebo, a to spis, morske plody s cimkoli..
Zatimco mistr Papa bude besedovat, zkusim znova tu Lukii v laboratori a v pul treti se prestanu pokouset a prejdu za Kustourisem, se kterym mame dnes hodinu Vzdelavani. Takze je to temer na kvedlacku, ten Papadakuv projekt chci mit hotovej uz ted. A ja porad neznam presne zadani a postupovani.. proste zase jedna REKOVINA.
V noci pojedeme s Veronikou vyzvednout ty nase parasutisty. Jupii! Takze zitra do skoly asi nepujdu.. no, uvidime, ale kdyz s klukama prijedeme z letiste tak nejdriv ve ctyri rano.. Mimochodem, hosi, kolik masli jste si nechali navazat na pomlazku, kolikero devcat a divcat jsi vysekal a jaky vzor mela nejocenenejsi kraslice? a devcata, kdo Vas vysupal a kdo polil vodou ? A ted zase pro vsechny> porad nevim, jaky velikonocni zvyklosti maji Rekove.. tak mne muzete poucit.
Tramtarara, ratata, zustante svezi a ani Vy nepodcenujte slunecni sviceni!
Papa lala, tralalaaaa, Makina.
Kde jsem, tam se hýbáte se mnou,
vzpomínám na Vás a netruchlím.
Já nemám důvod.
Skrze poštu,
kterou spolu takhle nějak vedeme
se snad poznáváme
z těch vnitřnějších stránek.
Píšu Vám,
jak se cítím, o čem přemýšlím,
čemu se věnuju
a na oplátku Vy mne totéž.
Dáváte mi sílu, pomáháme si.
*
ludwig©jordan
GALERIE
video Poseidonův chrám
zdarek, konecne se mi podarilo se presunout k pocitaci a zapracovat na dalsim dilu Naseho oblibeneho obstastniku..
chachaa. tak mne tady mas. I Ty! Vedle mne jede na otacky ultrarychla tiskarna, mistr Papadakis mi vcera velkoryse prizadal dalsi projekt. Zatim moc netusim, co presne mam zpracovavat, snad mi pomuze ten projekt, ktery vypracovaval jeho lonsky nemecky student.
Jen tak vtipnost na okraj, muzu to cosi vypracovat na ostrov Kreta nebo situovat do Cech. Samozrejme, ze jsou tam dulezite meteorologicke udaje - vlhkost vzduchu, prumerne denni a mesicni teploty vzduchu a tak. Coz mne navadi, bych si to zjednodusila na Cechy. Preci jenom, hledat takovato data v alfabete.. chachaaaaa, to nemusim..
Jinac.. co odjel Peeta, tak se zasejc brouzdam athenskyma ulicema sama, chodim a dumam, premyslim a tak. Zadne skepse, jenom si zasejc zvykam. hec. Do skoly se nam toho ted kupi nejako pomnoho, ejhle proudzekt, tejhle proudzekt.. jsou to same blaznoviny, ale musime na to vlitnout, nez nam vylitne rtut v teplomeru venkovni teploty do zavratnych vysin. Teplo je tady teda pekny, dneska jsem si poridila novou sukenku, chichichi, nejako tady odvaznim a drazdim. chaaa neni tak dlouha, tak se muzu tesit na vselijake recke pohledy a prupovidky.. no, Recko neni vsecko.
Fiiha, ta tiskarna nejak nezvlada moje tempo.. inu, nebudu tak divocit a trosku zkrotnu. dobra, dobra. Nevite nekdo neco about photovoltaics? jenom se ptam.. dobra, dobra, nemusite se hned smat! Tak cago prgo, loucim se s Vami a objimam, posilam nenapadny usmev a mrknuti koutkem oka. Chcete?? Jeste se zasmejme, venku je zase krasny den, uz se tesim, az s Herbertem dojedeme k moori, nebo kam nas napadne. Juchu, jupi, juchajdaaaa!
Mam Vas rada, papa lala, tralaliiiiiiii, kamaradte se se mnou! Dekuji.
Makinaaaaaaaaaaaaa.
Nevím, jestli se tady měním,
pořád chodím s batohem na zádech,
vlasy nečesané,
dělám nám starostlivou maminu a žiju.
Užívám si života, prožívám ho.
Předvčírem jsem byla u Akropole,
procházela se piniovým hajem
[nejsou to obyčejné borovice,
bohové jim umí nechat magii],
včera jsme projížděly
s Káčou tramvají podél pobřeží,
sledovaly moře,
vzdouvající se vlny, racky,
co krouží nad vodou,
pár lidí, co se koupali,
písek a odpadky na pláži,
lidi, co je uklidňuje pohled na moře.
Kráása, uvolnění, mír.
Dobrou noc, krásný úplněk, úsměv,
*
VIDEO POSEIDONŮV CHRÁM
video Anafiotika
Jasu, dneska je to tady porad pekny / jak uz jsem psala pred tim, nez jsme sli za Dr. Kutsurisem-nebo jak se pise ten Rek. Budeme to s nim mit naprosto krasny, predmet Agricultural Education. Zatim si to nedovedu predstavit, pry je skoda, ze jsme nemeli nejakou sociologii a snad zaklady psychologie, to by nam pry pomohlo... Na kazdou hodinu si budeme pripravovat temata a presentace.. jo, to bude zuuzo. tesim se.
Jinak pro vsechny, kdo se zajimaji o narodni prupovidky, tak na "It`s greek to me", coz je pro Cecha "spanelska vesnice", maji Rekove "chinese..". Jakoze se v tom nevyznaji, jako v tech jejich znacich. Tuto frazi mi potvrdili uz alespon 2 Reci, tak to plati. Mistr Kutsuris nam tez nabidl kafe -jestli teda ne neco jineho. Tak jsem si zaprala to neco jineho, treba caj [kterej se tady rekne taky caj - vtipne, ze?] a reknu vam, co se mi dostalo.
Postavili prede mne krasny bily hrnecek, ve kterem se louhoval sacek zeleneho caje. Byla jsem natesena, celou rozjasanosti prvne srkla [ale slusne, to jako ze jo, zadny srkla, az frkla.. -pokus o vtip..] a chtela vychutnat chut caje. No, to jsem si dala. Muj napoj bylo neco mezi cajem a hrneckem nasaklym kafem. Pijou ho tady furt. Kafe holek bylo pry silene silne. Tak jsme si sly, jak se rika, spravit chut na obed.
Mno, fazolova polevka [vyborna], na vyber mezi rybou s bramborama a rizotem s muslema, syr -dle vzhledu neco na zpusob balkanskeho, tak jsem se toho nebala, salat zelny s mrkqi a zele. To se mi nelibilo, tak jsem ho taky nebrala. Jak nekteri vite, na ryby zatim nemam moc chut, tak jsem si rekla: "Makino, z rizota si muzes vybrat treba jen tu ryzi, na brambory od ryby nemas ani pomysleni..".
Poliska dobra, porozhledla jsem se po tacu s jidlem a zacala zobat ze salatu. A ze si chrupnu toho sejra -vypadal opravdu slusne. To bylo. Chuti to pripominalo balkanak nalozenej v pive, minimalne s chmelovou prichuti a oderem. Ble ble ble, polknout, pockat, ze se ta spravna chut, kterou bych mohla zacit mit rada, dostavi... a oou, nedostavila se.
Ten kousek jsem zajedla tim dobrym salosem a rekla si, ze mezi poliskou okusim rizoto. Nabrala jsem si par omocenych zrnek na vidlicku a nez to stihla dat do pusy, zase ji vratila do talire. Musle, i kdyz varene a splacane s cimkoli jinym, mi porad smrdi. A co mi smrdi, to nejim. Nebyla jsem ani ochotna to ochutnat. Verim, ze to chutnalo tak, jak melo - jen jsem kapanek vybiravka. No a to by byla historka s obedem.
Obedy tu mame zadax - na karticku od skoly. Tak to je dobry. Vzdy je na vyber mezi dvemi, nekdy tremi jidly, ten salat a/nebo ovoce, pecivo, voda. Muzeme chodit i na vecere, ale to je na nas pozde, to jsme uz davno ze skoly. A ted na nas venku cekaji nejaci frajeri, kteri pojedou snad zitra, nebo kdy, na vymenny trimesicni pobyt do Prahy na nasi krasnou Ceskou zemedelskou universitu, tak aby necekali.. se s Vami vsemi loucim!
Mam Vas rada, mavam Vam skrz palmovy haj!
Piste, piste, zajima mne vsechno, co se kde sustne! ..
agentura Makina.
*
Včera, předevčírem, před dávnem,
jsem si uvědomila,
že se mi tu líbí, že jsem spokojená,
že jsem opravdu spokojená.
Že jsem klidná a dospělá? Já nevím.
Připadám si,
že se dokážu v cizí zemi orientovat,
že přátelství
se na x stovek kilometrů dá udržet
a posílit a zesílit, že ta moje rebelie,
chtít se dozvědět,
co vydržím funguje.
Funguje to, chápete to?
Baví mne žít v Athénách, Řecku,
protože vím, že jsem nikoho
a nic neopustila,
protože vím a jsem si jistá,
že všichni důležití se mnou zůstali
v srdci,
že Vás mám pod kůží a v každé záděře.
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA15 MAKI ATHÉNAkalimera sas,
ted nevim, co se deje, snad se pripojuje vsechno to, co chci, byste videli. Melo by se jednat o sestrih [prostrih] stridani strazi pred athenskym PARLAMENTEM. To, co ti hoosove maji na sobe je, prirozene, recky narodni kroj [sem tam nosi jeste jinaci uniformu], sukne ma 400 zahybu, symbolisujicich 400 let turecke nadvlady, vsechno, co je cervene znamena prolitou krev a vsechno, co je cerne [trasne, bambule, ..] znaci vyplakane slzy. Jedou turecke, jindy recke..
Kluci si tam takhle stoji, bez pohnuti, bez mrknuti, vyraz, jakoze koukam, vidim, ale netvarim se tak, abyste poznali, na co myslim. Zajimavy je, ze kdyz se nekdo postavi na nekam na schod, klucina bouchne tou strelnou zbrani do zeme, takze to vyda takovou ohlusujici ranu, cloveka to zarazi a toho spatne stojiciho clobrdu to vydesi tak, ze nejradsi by se vyparil, nebo utekl nekam hodne daleko..
Jak jsem psala, ze se nemuzou hnout, tak kdyz maji treba nakrivo sukni, nerepresentativne vyhlizejici trasne, nebo cokoli, pristoupi k nim ten dalsi pajdula, v jinacim uniformnim kroji, a vsecinko jim narovna. Puvodne jsem si to pripravila pro Vas jako presentaci, ale bylo to moc obsahle, tak to dostanete takhle. Kdyby neco, hlaste se. Krasne se bavte, mame Vas radi, papa lala, na nas ceka pani Papa[fotiou], tak razime. hurraaaaaaaaaaa, jinac jednu poznavacku uz mame za sebou. rozezname palmy! Heec!
Makina.
*
Mno a anóbrýž jste mně dlouho neviděli,
tak Vám musím říct,
že ač si vždy objednávám
horkou čokoládu
a doma si vařím těstoviny a palačinky,
alespoň na pohled
jsem se zatím nezměnila.
Nezhubla, nepřibrala,
jenom vlasy mi trošku přirůstají.
Fotku Vám nepošlu,
protože Veronika si sice digitál vzala,
ale zapomněla přibalit kabel a nabíječku,
tak se nefotí a neposílá.
Já mám ve svém půjčeném
(to jakože od Anakra že, tímto zdravím!)
založený černobílý film,
který čeká na památky.
*
ludwig©jordan
GALERIA
KALIMERA16 MAKI ATHÉNA
video Pireus přístav
Kalimera dalsi, pro vas.
Kdo to jeste nevite, tak si priopravte adresu. Dneska je v nasi ulici zasejc trh /jako kazde pondeli, ryby, ovo, zele, vejce, dzusiky a tak dale. Parada, parada, akorat od tech ryb, co mam pod okny to trosku zapacha, ale neva, to k tomu patri. Trziste se podle Veroniky zacina stavet nekdy po pate hodine, takze od te doby uz nemuze spat /je sice tma, ale neni ticho/..
Za chvili se zvednu a pujdu najit ty svoje ostatni holky, sly do skoly na pozdeji, protoze nemaji Papagaje /ne, jmenuje se Papadakis, nebo tak. Trosku pripomina pana Snapea z Harryho Pottera, je dobrej! Bavi me ty sezeni s nim. Tak cago bago, vsichni mi piste vsechno, co se kolem vas deje a papaaaaaaaaa, Makina.
Kamaradi nasi, mame nove kamarady, z prilozene spinky poznate jejich obliceje. Jsou to > Norka Tone - ma tu trimesicni vyzkum na rybach a zatim zadne dalsi kamaradky, spojeni na nas ji dala Aliki [koordinatorka pro zahranicni studenty]. Fiiha, ona se mozna nezda, ale kdyz spusti, tak jede. Vyridilka ji nechybi, pry byla rok v Bostonu, takze engis a zadna noris. Fakt kouli, na coz nedokazu tak rychle odpovidat.. ale vlastne ji jeste poradne nezname, ja ji videla asi trikrat na chvilky.. moje malickost
Kaca - konecne ji vidite, coz? Mame nejakej ten podobnej nazor, bavi nas stejne veci, podobny hudebni vkus, suprkufr Misa - [zde bez Andrease, pracoval.. jeho smula], usmevave mile stvoreni, taky rak, takze zadny strety, vsechno v klidku a s usmevem, suprkufr, Veronika - za chvili si uz konecne zvyknu to jmeno nejak zkracovat, zatim mi to nejak nejde.. [Zena Promena] - asi bude Nika, pry ji tak rikala i mamina
..., nemyslim to zle, ale rano nastesti nepotrebuju
o hodinu vic casu a vetsi zrcadlo. Juj, to se mame. [usmev]
Nikos - Rek, ktery odjel na vymenny studijni pobyt do Prahy na nasi CZU, zacatkem cervna se sem zasejc vrati, tak ho pozname vic. Prvni dojem? Namysleny typek a frajer, ale ten muzeme smazat, proste kamarad. Juchuchuu.Do Prahy jel jeste se dvema hoosama, kavarna kousek od toho mista, kde se do mne zamiloval prvni Rek. Vlastne, kdyz jsem tuhle particku hledala, tak se na me povesil dalsi.. ale to jen tak, pro pobaveni.. chachaaaa Kousek odtud je videt Akropole, tak tam rada koukam.
Se mejte a cago bago, konecne uz sbalte ten bagl a prihodte se sem !
Zdravim, Makina.
*
Napadlo mne,
že by ani nemuselo bejt na škodu
se chvíli neozvat,
alespoň jste měli -doufám-
dostatek čásku
si tu předešlou mou korespondenci
pěkně projet
a vychutnat a třebas
zareagovat. Děkuju.
Taák vyprávějte,
copak je u Vás novinkového?
Já jsem se nějak rozbarvila,
moc moc moc mně to baví,
tak mne při tom nechte. Juch?
Mám tady krásný nálady
a jsem plná barevných
a hřejivých pocitů,
že by bylo škoda,
byste to všechno neviděli se mnou!
KALIMERA17 MAKI ATHÉNA
video centra Athén Omonoia
Zdravíčko, přátelstvo!
Pro dnešní čtecí dýchánek jsem si připravila pár bodů, abych se držela nějaké předlohy. Ale asi je nechám ležet někde mimo a pojedu podle svého vedení. A basta. Jste zvědaví, co se dozvíte dneska, jak do jaké šíře, dáli a hloubi se dostanu? Desítka bude trošku srdeční záležitost.
Včera, předevčírem, před dávnem, jsem si uvědomila, že se mi tu líbí, že jsem spokojená, že jsem opravdu spokojená. Že jsem klidná a dospělá? Já nevím. Připadám si, že se dokážu sama v cizí zemi orientovat, že přátelství se na x stovek kilometrů dá udržet a posílit a zesílit, že ta moje rebelie, chtít se dozvědět, co vydržím funguje. Funguje to, chápete to?
Baví mne žít v Athénách, Řecku, protože vím, že jsem nikoho a nic neopustila, protože vím a jsem si jistá, že všichni důležití se mnou zůstali v srdci, že Vás mám pod kůží a v každé záděře. Kde jsem, tam se hýbáte se mnou, vzpomínám na Vás a netruchlím. Já nemám důvod. Skrze poštu, kterou spolu takhle nějak vedeme se snad poznáváme z těch vnitřnějších stránek. Píšu Vám, jak se cítím, o čem přemýšlím, čemu se věnuju a na oplátku Vy mne totéž. Dáváte mi sílu, pomáháme si.
Častokrát se mi stane, že otevřu poštu, nasaju Vaše zprávy a čtu, že Vy/někteří z Vás se sice máte tak nějak na prd, ale nechcete mne tím zatěžovat, protože já si tady vejskám. Prosím Vás, nedělejte to. Opravdu mne zajímá, co se kolem Vás a ve Vás honí a jsem tady, kamarádka, Makina, velký napjatý ucho, agentura na počkání, na rozesmání a rozjímání.. Nejsem jenom já, jste taky Vy!
Taky Vás, doufám, napadlo si vytvořit nějakou novou vazbu s lidičkama, který zatím třeba neznáte a figurujou v mém adresáři. Třeba zrovna dneska mi Pééťa napsal, že mu přišla nějaká zpráva od Ivony, kterou on sám zatím nezná. No jasně, kamaráďte se, začněte si psát, choďte spolu na výstavy a na horkou čokoládu, palačinku na Národní a do kina, budu ráda.
Není pravidlem, že bych Kalimery posílala vždycky všem, ani se mi to tak nechce dělat. Prostě to někomu odešlu a ostatní, čteníchtiví, si to můžou poshánět sami. Po odeslání to většinou opravdu mažu, ať si nezabírám zbytečně místo. Jenom tak pro vyjasnění. Ü Nevím, jestli se tady měním, pořád chodím s batohem na zádech, vlasy nečesané, dělám nám starostlivou maminu a žiju. Užívám si života, prožívám ho.
Předvčírem jsem byla u Akropole, procházela se piniovým hajem [nejsou to obyčejné borovice, bohové jim umí nechat magii], včera jsme projížděly s Káčou tramvají podél pobřeží, sledovaly moře, vzdouvající se vlny, racky, co krouží nad vodou, pár lidí, co se koupali, písek a odpadky na pláži, lidi, co je uklidňuje pohled na moře. Kráása, uvolnění, mír. Dobrou noc, krásný úplněk, úsměv,
Makina., 0047, Athens
ludwig©jordan
GALERIE
VIDEO OMONOIA
KALIMERA18 MAKI ATHÉNSKÁ
Juchú, jupí, juchajdáá, je tu dávka athénská!
Tentokráte na téma večírků, nočního života a naší velké sobotní noci v Kallithee! Jestli si vzpomínáte, velkou tancovačku a pěkně prohýřenou noc jsme si prožili ve čtvrtek. Pátek jsem byla pěkně ztumpachovělá (ono taky po té chvilce spánku, co jsme si mohly dopřát před školou..), takže po škole jsem ani s ostatními nešla na kafčo a jela sama domů. Se vyspat.
Spalo se mi tak kráásně, že mne z postele nevytáhlo ani naléhavé zvonění zvonku ode dveří, za nimiž se vstupu do našeho hnízda dožadovala Káča. Ještě jsem se zaktivovala a šla se projít do obchodu. Viz zamilovaný Řek v supermarketu, popisováno v nějaké mé víkendové Kalimeře.. tuším, že v osmičce. Víc jsem nezvládla. Organismus si ještě pořád potřeboval odpočnout, takže i ta sobota byla dosti lazy..
Náš večírek začal –jak to tady bývá- ani nevím v kolik, u nás v bytečku. Přijeli Andreas s Míšou, pak jeho bratranec (taky Andreas Monias –co byl s námi na buzuce) s kamarádem Nestorem nebo Nostorem (ty jména jsou děsný!) a lahví whisky. Tomu kamarádovi říká Míša Bartoš – vy určitě víte, co je to za fotbalistu, tak si ho můžete představit. Prý má stejně vlasy.. (no, proč ne?) Od nás jsme vyráželi nějak po půlnoci na plánovanou párty. Ta měla být podle dostupných informací u někoho v domě. Přijít mělo tak 200 lidí..
Ve skutečnosti se z domu vykutálel byt v několikapatrovém obydleném domě v jiné části Kallithey, než bydlíme my. Byt byl neveliký. Dalo by se říci prťavý. Na těch dvě stě lidí, samozřejmě. V jedné místnosti –asi tak tři na čtyři metry, možná mírně víc- pultík s připraveným pitivem, velké repráky, nějaká ta odkládátka na drinky, DJský pultík a kobylky. Při našem příchodu jich tam mohla být tak stovka. Postávajíc, jemně tančíc. Bundy jsme si odložily do pokoje, do kterého předtím pořadatelé akce naskládali všechno z obýváku, co by se mohlo rozbít nebo odnést..
Hudba nebyla zkraje podle našeho gusta a ani se nám nechtělo tísnit, tak jsme si dělali privat kitchen party. Po chvíli jsme se s Káčou sebraly a že než se nudit, vytančíme chmury. DJ střídal fláky, chvílema nesnesitelnej house, chvíli rap, pak se to zlepšilo a na hity Erasure, Depešáků a řecké vypalovačky plus písně z filmů Top Gun, anebo Flashdance jsme si řádně zařádili.
Ještě se k naší skupince připojil třetí Andreas Monias (poslední bratránek se stejným jménem, jméno po dědovi) se svojí slečnou Kisiou. Nebo jak se to její řecké jméno zkracuje. Hudba hrála hodně nahlas a my, Čecháčci zdrženliví, jsme jenom zírali, jak je možné, že třeba ve tři v noci se nikdo neozývá na protest. Andreas nechápal, kde vidíme problém. Docela jsme se pobavili, když zčista jasna pod domem zaparkovalo policejní vozidlo a s pártyáky to ani necuklo.. Žádnej nerv. Dolů sešel jeden kluk, něco s policajtem probral a v klídku se vrátil nahoru a jelo se pořád dál. Odchod jsme dali asi v půl páté nebo šesté a jeli zase k nám domů. Celá naše skupinka – tři Andreasové, Bartoš, my holky a Kisia. Míša byla pěkně pinklá, no, asi ne jen ona.. Na té akci bylo pití volně na dosah a nakonec i příjemná zábava, tak se v člověku to opojení prostě nedá zadržet. Zdrželi se tady jenom chvilenku, na skleničku a vyjasnění výrazu Megale. Nebo malege.. prostě hřebec.
Dneska jsme s Káčou probudily nějak po dvanácté, Veronika samozřejmě dřív – je navyklá na ranní vstávání bez ohledu na dobu, kdy jde spát. To jí závidět nemusíme.. to je těžký.. Koukaly jsme na Přátele – díl, kdy se Monika vdává za Chendlera. Většina filmů tu běží v anglickém originále s řeckými titulky, tak se legrační si všimnout, jak do té jejich alfabety přepisujou jména.
Holky si přály paldy, takže nic nového na pánvičce.. Všechno v klídku, v pět přijeli Míša, Andreas a Bartoš (ten Nostor), přišel pan majitel bytu, sepsali jsme nájemní smlouvu –prý je k sehnání snad v každé trafice, že je normoš pronajímat byty.., navíc je psaná v řečtině, takže i po přeložení do angličtiny nám Andreas říkal, že opravdu máme panu domácímu věřit.. a pak jsme jeli k moři na kafe, čaj, horkou čokoládu, apple pie a boudí. Nebo jak se to sladké jídlo se zmrzlinou jmenuje. Tam za námi dojel ještě Andreas Monias ztřeštěný –bratránek. Se sluchátky v uších, poněvadž nedokázal nesledovat fotbalový zápas – takovej je on fanda!- a pak ještě jeden kamarád, co zítra odlétá na výlet do Prahy.
Mno a anóbrýž jste mně dlouho neviděli, tak Vám musím říct, že ač si vždy objednávám horkou čokoládu a doma si vařím těstoviny a palačinky, alespoň na pohled jsem se zatím nezměnila. Nezhubla, nepřibrala, jenom vlasy mi trošku přirůstají. Fotku Vám nepošlu, protože Veronika si sice digitál vzala, ale zapomněla přibalit kabel a nabíječku, tak se nefotí a neposílá. Já mám ve svém půjčeném (to jakože od Dana Krže, tímto zdravím!) založený černobílý film, který čeká na památky. Tralalaaaaaaa, opatrujte se a smějte se,
Makina. A pište, pište!
KALIMERA19 MAKI ATHÉNA
video aténská tržnice
Holátka moje milovaná!Myslím na Vás, pořád Vás mám ráda, ale teďka jsem unavson, tak na to psaní bodám a časem časíčkem.. mrk mrk, kamarádíčkové moji! Já jsem přepsala tu svojí únavu a teď nemůžu usnout. Tak jestli to nevadí, budu si chvíli u Vás pártyovat, juch? Můžu? Možná se Vám zdá, že jsem se dlouho neozvala. Ano, ano, jest tak, jenže není pokaždé nálada spisovati ňáké řady, řádky, dala jsem si chvíli odfrk. Napadlo mne, že by ani nemuselo bejt na škodu se chvíli neozvat, alespoň jste měli –doufám- dostatek čásku si tu předešlou mou korespondenci pěkně projet a vychutnat a třebas zareagovat. Děkuju. Taák vyprávějte, copak je u Vás novinkového?
Já jsem se nějak rozbarvila, moc moc moc mně to baví, tak mne při tom nechte. Juch? Mám tady krásný nálady a jsem plná barevných a hřejivých pocitů, že by bylo škoda, byste to všechno neviděli se mnou! Pomali se začleňuju do zdejšího normálu, a když mne to popadne, sbalím foťák, filmy a vyrazím směr kamkoliv. Strašně mně to baví a moc dobře se bavím (Ty jo, to je skoro i Vypsaná fixa.., se mi asi stejská.. to jsou události..)
Úplně nádherně mi je pokaždý, když zahlídnu Akropoli. Z jakýhokoli úhlu, jakékoli dálavy, pokaždý si vzpomenu na svoje první (bouel, zatím i poslední) přiblížení se k ní. Skoro mne to až láká napsat k Ní. Paní Akropoli. Někomu už jsem to psala, takový ty moje mrákoty, co na mne přicházejí, když jsem z něčeho paf, vycítily, že tam je další vhodná příležitost. Skoro mne to až posadilo. Spadla mi čelist, to asi, jak na mne dejchala ta dávná doba, a já si říkala: “No, to mně vypněte!”.
Fíí ha, strašně moc si přeju, aby si tohle prožila další spousta lidí a lidiček. Táákže, až se Vám někdy bude zdát, že je čas zvednout krovky a/nebo kopnout do vrtule, dejte echo Makině, agentura zapracuje a třebas Vás i ubytuje. Chacháááááááááááááááááá!!
Mějte krásný dni, jitra nedělní (to jsou zase Oswaldi Schneideři) a pápá lálá, tralalíííííííí s úsměvem a objetím, Makina., O254, Athény
*
Nevadilo by mi sbalit si pinglík,
ráno chytit nějakej ten bus,
projet kusem Řecka někam,
skočit do sněhu,
pěkně se v něm porochnit a vyrochnit,
udělat motýla/andělíčka
(takový to hop do sněhu,
zamáchat rukama a nohama),
projít se, ukoulit kouli
(od poklopu ke poklopu
Kyklop kouli koulí,
mám z toho na jazyku bouli -
zkuste si to zopakovat,
třikrát a pozpátku?),
utáhnout šálindu, přimlasknout čepici,
aby mi mráz neofoukával hlavu
-to jako pozor, hrozí nastydnutí!,
a tak dál a tak dál.
*
ludwig©jordan
GALERIE
Miláčkové,
mrk mrk podruhé, bejbydůrci! Akorát jsem dopsala dopísek Šáris, tak si odtud rovnou něco zkopnu, ať to nepíšu stejně a dvakrát. Nebo ještě třeba víckrát.. Dneska mi psal Zutra (Katastrofánek), že v Čechách hlásají, že v Řecku napadlo –snad na dnešek- nejvíc sněhu za posledních 40 let. Hned vyjadřoval –jak se to říká, přítomnost, nebo tak nějak.. no, něco na způsob účasti. To bude vono! Účast!), tak teda: hned vyjadřoval účast a, cituji: Doufam ze nam tam nezmrznes a budes fotit. Hezky den!
Takže pokud jste nějakou takovouhle novinu zaslechli i Vy, tak Vás ubezpečuju, že v Athénách je to bezpečné. Tady se akorát střídá deštivo a pršavo, mrholivo a chladno. Svůj –poslední dobou stálemající- nízký tlak vysvětluji (ovšem s pousmátím) zvýšenou citlivostí způsobenou změnou klimatu.
Jestli je někde řecký sníh, tak to leda na horách, víc na sever. Jéje, já bych vejletovala, až bych odjela. Tomu byste nevěřili. Nevadilo by mi sbalit si pinglík, ráno chytit nějakej ten bus, projet kusem Řecka někam, skočit do sněhu, pěkně se v něm porochnit a vyrochnit, udělat motýla/andělíčka (takový to hop do sněhu, zamáchat rukama a nohama), projít se, ukoulit kouli (od poklopu ke poklopu Kyklop kouli koulí, mám z toho na jazyku bouli – zkuste si to zopakovat, třikrát a pozpátku?), utáhnout šálindu, přimlasknout čepici, aby mi mráz neofoukával hlavu –to jako pozor, hrozí nastydnutí!, a tak dál a tak dál.
Ale co se budu rozepisovat, on ten sníh je určitě odtud viditelnej i z Akropole, na nějakým tom vrcholku hor se ho určitě blejská tuna. Včera, vlastně už předevčírem (už je zase po půlnoci), jsme s holkama nemusely do školy. Tak jsem se už taky viděla kdesi ve výšinách, jenže jak říkám, je tady poslední dobou strašlivo oblačlivo (co to je za šišel? Ü), z hor se pářilo a tak jsem se radši držela při zemi, chvíli u moře, foťákovala a pak se nechávala vozit různejma dopravníma prostředkama a den si užila i tak!
Těm mým holkám lidi psali, že Sucháč byl totálně zasypanej sněhem, kdekdo byl na horách, někdo zasejc sjížděl P etřín.. Docela by mně zajímaly i fotky a obrázky, tý jho, to muselo bejt! Sněhu jako v ruský pohádce, juchúúúúúúúú!! Mějte se fantasticky, bombasticky a třebas i elasticky a třeba si i zabruslete, přece nebudete pořád jenom sáňkovat a jeli deli popr deli! No né? Papa lala, tralalííííííííí, fííííííííííííí, Makiňák., Taky mi povězTE, jak si užíváte, zajímá mně všecičko!!
Maki
*
Úplně nádherně mi je pokaždý,
když zahlídnu Akropoli.
Z jakýhokoli úhlu, jakékoli dálavy,
pokaždý si vzpomenu na svoje první
(bouel, zatím i poslední)
přiblížení se k ní.
Skoro mne to až láká napsat k Ní.
Paní Akropoli.
Někomu už jsem to psala,
takový ty moje mrákoty,
co na mne přicházejí,
když jsem z něčeho paf,
vycítily, že tam je
další vhodná příležitost.
Skoro mne to až posadilo.
Spadla mi čelist, to asi,
jak na mne dejchala ta dávná doba,
a já si říkala: "No, to mně vypněte!".
*
ludwig©jordan
GALERIE
video kavárna
Zdravíčko, lidičkové!Je úterý, máme tu krásnej večír, venku je po jemné bouřce (podivné spojení, uznávám), sedím v našem athénském obýváku, na klíně Herberta maje, a začínám Vám psát. Po pokoji se rozléhají písničky mojí oblíbený irský kapelky The Frames a Glen Hansard mne zrovna žádá ”..lay me down..“.. Je mi zase krásně, vlastně pořád, jak to tak pozoruju. Hladivé tóny zvuků, jednoduchá atmosféra, žádný složitosti, nevelké obtížnosti.
Jenom jedna věc nám dneska vyrazila dech. Veroniky Tomáš, který má přijet na týden mezi desátým a sedmnáctým do sem, jde zítra na testy, poněvadž u nich v práci má šest lidí z osmi mononukleosu. Jemu prý taky není nejlíp.. Špaténka, to je špaténka! Ale v tuhle chvíli nemůžeme dělat nic. Netušíme, jestli nebude muset být v karanténě, kdy vlastně budou výsledky, jestli bude moct vyletět a přiletět, co se stane s jeho letenkou,
a je to taková ta blbá událost.
Ani jsme nedopřeložily Potted Chrysantemums, protože po dělání presentace na Kutsourise (Agricultural Education) a téhle novotě na to prostě nálada fakt nepřišla.. ü Veronika s Káčou sledujou televisi, není to Základní instinkt, ale ten druhej film, se kterým se plete -ten, ve kterém hraje Demi Moor. Skandální odhalení.
Teď mrkám, jakou to píšu hnědou farbou.. hmmm.. dobrýý. ü Ta barva je podobná té, kterou mají Rámečky na For the Birds. Všechno je krásnýýýýýýýýýýý ýýýýýýýýýýý, jupííííííííííííííííííííííííí!! I ta ponurá nálada písníí.. Ale co, už jede sedmá píseň alba, dostáváme se do naléhavějších tónin, vzpomínám na Vás a děkuju.Tohle album mám opravdu ráda, směje se z něj na mne navíc Glen. Když jsem si ho nechávala podepsat tehdá po jejich koncertě (tom zbrkém vejletu s Kateřinou na valmezský Špalíček, Ü), Glen mi tam přikreslil obličejík. Glena s očima, nosem, pusou, bradkou.. a věděli jste, že má taky takový protáhlý psací G, jako píšu já?
Určo má i podobný ypsilony a jéčka. Docela bych si od něj půjčila nějakej rukopis.. jen tak, pro srovnání. ü Santa Maria!! Tak to už je hodně. Why did you have to go? Santa Maria, one day we.. ..why did you left..? ..Pééťo, slyšíš to taky? Pěkně se proposloucháme nocí!! Xkrát a do rána! Jupíí! Ü Lidííí, u toho se nedá jen tak psát! To se musí poslouchat!!
Maki
*
Tak jsem se už taky viděla kdesi
ve výšinách,
jenže jak říkám, je tady
poslední dobou strašlivo oblačlivo
(co to je za šišel?),
z hor se pářilo
a tak jsem se radši držela při zemi,
chvíli u moře, foťákovala
a pak se nechávala vozit
různejma dopravníma prostředkama
a den si užila i tak!
Těm mým holkám lidi psali,
že Sucháč byl totálně zasypanej sněhem,
kdekdo byl na horách,
někdo zasejc sjížděl Petřín..
Docela by mně zajímaly
i fotky a obrázky,
tý jho, to muselo bejt!
Sněhu jako
v ruský pohádce, juchúúúúúúúú!!
*
VIDEO PANORAMA ATÉNY
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA22 MAKI ATHÉNA
video metra v Athénách
Moji milí, dneska jsme s Káčou vyjely do školy. Já měla v oumyslu navštívit svého oblíbeného pana Papa, aby bylo konečně vidět, že vyvíjím jakous takous aktivitu, jsem se tam chtěla objevit, vytisknout si něco materiálů na jeho předmět a kdo ví co ještě.. Káča na net. Byla odhodlaná prosedět pár minut čekáním na jeden z osmi počítačů, co jsou pro všechny studenty dostupné!!, a pak na internetu prosedět dalších pár minut delších.
Jak jsme tak vyjely, sluníčko svítilo, doprava fungovala, ani se mi -naštěstí- nedělalo tolik zle a mdlo, nezdálo se, že nás ve škole něco přeqapí. Stalo se ale to, že dveře do školní budovy nebyly otevřené. Zarazila jsem se, uvědomila si, že ani v areálu školy není dnes nějak extra rušno, podivovala se.. Řekla jsem si ´no dobrá, dobrá, tak se teda tahle akce nekoná, půjdu za Káčou do knihovny.´
Myšlénka to sice byla nápaditá, jenže to by mi nemohla od Káči přijít esemeska, že v kniho se nic neděje, nechápe to, zamčíno. Vrátila jsem se k té zavřené budově, kam se mezitím dostavili nějací dva studenti a přeptala se, o co šlape. Byli to dva Řekové, vesele se přepli do kamarádění a s pobavením mi potvrdili, že ”..je stávka, takový je Řecko, dobrý, ne?“. No, dobrý dobrý. ü Suprkufr. Povídám jim, že z téhle strany už Řecko taky trochu znám (opravdu stávkujou, demonstrujou a cokoli na ten způsob a s velikou oblibou), a kdy že teda jako budou profesoři fungovat.
Nebude to zítra, ale pozítří. Což je nám pěkně k prdu, protože to jedeme do té Patry na karneval.. Ještě jsme se s Káčou šly podívat, jestli náhodou profesoři v jiných budovách fungujou, že bychom se utvrdily, že zítra domluvené hodiny odpadají, ale stávka byla celoplošná. Jediní, kdo pracovali, byli sekači trávy. Si představte, jak to krásně vonělo.. yyymhhhhhh, parráda! Mám ráda vůni čerstvě posekané zeleně.
A tím by asi končil sled dnes zaznamenaných významných postřehů. Vlastně.. vlastně ne! Ale to napíšu jinam. Teď si vyměním desku, propovídám televisní přestávku s holkama a další písmenka ode mne očekávejte tak za hodinu, abych to nepřeháněla. Ü Vyhrává Dan Bárta.
Thanks and safe home - until we see you again. Joseph Doyle (další z připsávek na tom papírku kolem cédéčka) a
Makina, 2257, Athény
*
Dneska začal v Athénách
jakejs takejs festival,
přesně nevím, o co se jedná,
ráno Andreas vzkazoval
(a Norka -to je další Erasmuskamarádka,
o té později- potvrdila),
že tady mají jakousi slávu,
a že by všude možně mělo bejt
rožnění a opíkání,
jehňátka a kůzlátka, gyrosy a souvlaki..
*
VIDEO AKROPOLIS SYNTAGMA
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA23 MAKI ATHÉNA
Pampadadampa, padada,
to je to zase paráda! Juchú, jupí, juchajdá, Honšú, Kjúšú, Ikosi, zas mne raplo draplo, hoho, hi! Ü (to jsem ale pako, já vím.. ü) Ale.. jak jsem už psala, naučila jsem se -o cho choooo, to se bavím- číslovky, tak Vám to hned musím ukázat. Ikosi není jeden z ostrovů -a už vůbec ne poloostrovů- japonských, ale jedna ze zde užívaných číslic. Schválně, kdo ví, jaká?? A kdo ví, kolik je dodeka?
Ale teď už konečně kápněme na smysluplnou notu! V pondělí půjdeme s Káčou a Míšou na naší první hodinu řeckého jazyka. Sice nám po příjezdu naše Aliki řekla, že se, bohužel, nemůžeme těchto hodin účastnit bezplatně, ale stačí si trochejtek (krásné slovo, Pééťo, kuju, používám, ü) přisadit, skrze Markétu -naší novou českou kamarádku- se tam pozeptat a už je to! Všeobecně prý platí, že každá škola je povinna Erasmusstudentovi zajistit jazykový kurs, pokud ten o něj projeví zájem (hradí to přijímací universita, ze svých Erasmusfondů).
Řečtina se vyučuje na Filosofické fakultě, pokud to dobře vím, chodit bychom tam chtěly třikrát týdně, vždy po dvou hodinách. Jsem na to zvědavka ! Úroveň mé rozumitelnosti (a odpověditelnosti, odpovídatelnosti) zdejším je opravdu na té nejplošší úrovni , jaká může být.
Jináč jsme si s Káčou vyhlídly nějaké zajímavůstky, které rozhodně potřebujeme vidět a obejít, tákže zítra máme na programu athénskou radnici, starodávné lázně a možná stihneme i nějaké to museíčko (musejíčko? Co já vím..), co nám město a průvodce nabídnou. Ale, samosebou, že nesmíme zanedbávat studijní záležitosti, ještě nás čeká dopřeložit asi pět stran textu ohledně plánování kurikula (učební, výukový program.. nebo jak chcete, to by Vám mohla poradit i Kateřina) a nějakej ten výpisek k tomu. A já ještě ty obnovitelný zdroje, jéjeje, to se zasejc vyšťavíme.. jóoó
Rozhodně Vás tam všechny moc pozdravuju a posílám athénský vzdoušek, dneska je zas příjemně vlahý, ještě nasáklý tím deštíkem, co se propršel až do moře. Júú, oooooooooohhmmmmmmmmm, dobrou noc a krásné sny, jitra nedělní., Makina., 0234, Athény
*
Zpívání,
jakoby předtancování
ve vymezeném prostůrku;
připomnělo mi to staré dobré české časy,
vesnické veselení a tak.
Škoda, že z našeho místečka
nebylo nějak extra vidět.
Ale zato stál nedaleko před námi
člobrďák s videokamerou,
tak jsme mu mohli alespoň nahlížet
do pidiobrazovky.
Andreas nám sem tam přeložil
něco z toho,
o čem se zpívalo
a co bavilo lidi. Sprosťárny!
Kam se hrabe naše babča
s "Hansi, Hansi, du bist Ösel..",
" Skákala Anča přes bidlo.. " a podobně!
*
KALIMERA24 MAKI ATHÉNA
video rybářský přístav
Zdravíčko, lidičci!Já tady mám čtvrt hodiny do jedné noční a začínám spisovat další psaní. Jestli Vás to zajímá, tak Čecháčci mají o hodinu a x stupňů Celsiových méně. Chachááá!! Hééč!
Někdy si představuju, jak se musíte ošívat, když Vám píšu, že tady je to na tričko a sáčko, posílám ovinutí palmovým listem a podobně, když zprávy z Čech jsou, že sníh.. Ale dobrý, dobrý. Třeba dneska jsem si pořídila nové sluneční brýle (zkráceně sluňáky, tohle slovo jsem slýchávávala snad jenom od Koloděje, kde je mu konec..?) a jak jsem tak skrze ně hleděla do rozbouřených vod moře, pohlížela na koupající se tělo (zas takový vedro není.. jenom jeden otužilec), usrkávala chlazeného džusu, nechávala si hrát vítr ve vlasech a ozařovat se slunečními paprsky, Káča si vzpomněla, že v naší domovině je ouplně jinak. Pamatuju si přesně, že jsme se o tom bavily při přecházení jedné velké, rozpálené silnice.
Dneska byl v Athénách zasejc krásnej den! Čilé probuzení (téměř), vydatné posnídání, pak jsem si zahrála na slečnu uklízecí a s vervou se pustila do vyklepávání matrac z gauče. Musím říct, že Řekové (ale i Veronika) na mne koukali docela s podivem, ale mne neodradí! ü Po dvanácté jsme s Káčou odešly do města (jak jsem psala, měly jsme v plánu radnici ad.), vrátily se asi po šesté. Ten plán se změnil.
Nebudeme to na nic/nikoho svádět. Krásné počásko, sluníčko svítilo, ptáčkové cvrdlikali, ani těch psů dneska nebylo všude tolik..?, zkrátka jsme nasedly do busu směr centrum, vystoupily v nějaké uličce, kterou jsme do zatím neznaly a nabraly směr suvlakárna.
Táhlo nás to pod Akropoli! Nechaly jsme se "přemluvit“ k posezení v jednom z podniků, co jich po ulicích jen je, vydatně se nasytily -ouch, pita souvlaki, ooü-, procházka pokračovala. Po ulicích se míhala spousta dětí v různých hávech, tu víla, tu čaroděj, po chvíli jsme našly důvod. Jedna ze školek pořádala maškarní! Pěkně jsme si tam trsly na Macarenu, pobavily se kostýmy a pokračovaly k Akropoli.
Přeqápko bylo, že se neplatil vstup. Asi byl dneska nějak speciální den, protože jinak je v průvodci uvedená cena.. Nebudu se rozepisovat, jak to tam nahoře vypadá, prostě jsem si z tý krásy musela sednout. Těšte se, že sem přijedete! Pořádně jsem to dokumentovala, detaily, celky, panoramata, athénskou sovu..
Zašly jsme i do musea. Jan., těš se!! Dějiny umění užité - těším se na výklad! Mno, ale aby to nevypadalo, že se jenom vytahuju, tak se taky svěřím s jednou neblahostí. Při převíjení se mi přetrhl film ve foťáku, takže Akropoli, moře, město, stavení, karneval a ulice budu přefocovat. Ale, řekněte, stanou se i horší věci. S tímhle se dá vyrovnat.
Od Akropole (to se ani nedá nikterak zkracovat! Akráč nebo Akr? Nemožné, ohavné.) jsme se přepravily k přístavu, odtud trolejí k metru, pak spletitou cestou dál a dál až se zvesela docajdaly domů, kde na nás čekal úplně jinačí byt, než ten, který jsme opouštěly. Veronika tu pár věcí přeuspořádala, tak si na ty zlepšováky budu muset zvyknout. Panečku, to mi dá zabrat.. júúúúú
A jaká byla Vaše neděle, taky taková úplná nádhera? Nezapomeňte se mazat opalovacím krémem a doplňovat tekutiny! Si nemyslete, opaluje i vzduch! Když jsme u toho vzduchu, tak u mne v pokoji je znova spravená klimatisace a akorát mi to tu nafoukává teplo. Zajímavý, ne? , Makina. 0134, Athény
*
A co na to macešky?
Že příště, ať si dělají
Athéňánci akce jinde,
protože za dnešek je lidi
pěkně vrátili do země.
Takhle hloupě nahnat lidi
do záhonků okrasných rostlin..
jenom kvůli zábavě.. Pche!
Na to se můžou pěkně vykašlat! y
*
VIDEO RYBÁŘSKÝ PŘÍSTAV ATÉNY
ludwig©jordan
GALERIE
Milí rozmilí,
nebuďte vyšokovaní, že osmnáctka je dopsaná později, než devatenáct-ka, prostě to přijměte!! Zdravím Vás a pozdravuji, opětně! Tuto zprávu jsem rozepsala v pondělí, v den, kdy se to událo. Jenže jsem nebyla použitelná k jejímu dopsání. O odeslání nemluvě -ale to zasejc souvisí s tou stávkou, co je o ní zmínka v dalším díle cyklu Kalimera, tak nic. Pěkně se rozplejtejte a proplejtejte tou mojí skrumáží písmen, řádek, odstavců a oddílů, a nezapomeňte si to užívat!!
A nedá mi to nepřipomenout, že zprávy pro Vás si (pokud mají v textu háčky a čárky) připravuju na koleni (no, to skoro i většinou a s platností užitého výrazu), nejpozději chvíli před odjezdem do školy, kde se pokaždé snažíme vydržet čekat ve frontě na počítače. Agricultural University of Athens je tak vtipná, že v knihovně má osm počítačů (plus dva takové staroušky), ke kterým se dostat není tak rychlé. Jestli si někdo stěžuje na ne/přístupnost k póčovi na ČZU, co víc, že u každého počítače není zařízení na čtení cédéček, internet je pomalík a kdesi cosi, nechť se přijede podívat, jak se žije na AUA.
I tu presentaci na Kustourise máme psát na folie, poněvadž si není jistej, jestli by sehnal projektor.. Ale co, je to ještě nevíte, jak to vypadá na Filosofické fakultě v Athénách! To budete čubrnět! Ale já Vás tam nechám dojet, můžete tam s námi jezdit na hodiny řeckého jazyka! Ale abych nás vrátila k tomu povídání o aktualnosti mých Kalimer. Nemůžete se nechat splést tím, kdy Vám jsou doručeny, jak píšu, holt se každej den nedostaneme na počítač a pak je to smršť.
Maki
*
Ulicemi se prodíraly spousty kobylek,
pouliční prodejci svítících čelenek,
rádoby srandovních věciček,
udavači květin a kvítek, turisti i zdejší..
Asi po nevím kolika podnicích,
kde nám řekli, že je všechno reservováno
nebo, že nás pět rádi pohostí
za předpokladu,
že tam každý uděláme útratu
alespoň pětadvacet ojro,
jsme se dohodli,
že si krásného nočního života
užijeme bohatě v Patře
a vydali se směrem k domovům.
*
ludwig©jordan
GALERIE
Miláčkové,
pondělní výjezd na řečtinu nebyl jen tak nepovypravovatelnou událostí, ve skutečnosti to byl výlet za dobrodružstvím. Zkraje to vypadalo, že se nám nemůže nic přihodit, jednoduše na Akademii potkáme Míšu, najdeme zastávku busů čísel 220, 221, dojedeme na konečnou, tam se včleníme do houfu studentů, kteří nás povedou správným směrem ke škole. V případě, že by tam nikdo nejel, měly jsme projít pod viaduktem, nahoru doleva a pak vejít do příšerné budovy.
Vydala se tam s námi i Veronika, která na kursy řečtiny chodit nechce. Důvod? Markéta nám řekla, že příšernější školu v životě neviděla a jestli si nevážíme toho, jaká je naše ČZU, změníme pohled. Markéta není z těch, co by jen tak něco nesnášeli nebo znepříjemňovali, stěžovali si a podobně. Na tohle, jsem teda byla zvědavá i já! Nemohla jsem dospat.
Nebudu popisovat, jak mi cestou busem střídal obličej barvy z tělové do zelena a bíla a zelena a bleda (možná chtěl vypadat jak to moje tríčko, co má vtipnej cákanec přes rameno... Zajímavější bylo, chování lidí v buse, když nám šofér nemohl otevřít dveře k výstupu..
No na Syntagmě, před Parlamentem, byla zasejc jekási demonstrace nebo stávka, co já vím, do toho já nedělám.. Nějakej chlapík se vážně rozzuřil a -ač bychom ho nedokázaly citovat- začal zuřit na řidiče, že nás musí pustit vystoupit. No, pěkně se tam spolu handrkovali! Vůbec mu nějak nedošlo, že další dva pruhy se nějak někam posunujou a že jako nebezpečí.. Jak byla nějak řízená doprava, tak se nám ta cesta trošilinek vychňapla..
Nejdřív jsme nevěděly, kde je stanoviště, ze kterého odjíždějí busy k athénské Filosofické fakultě. Pátraly jsme. Athéňané to mají tak, že snad u každé zásadní zastávky jsou takové boudičky, ve kterých sedávají panenky či panáčkové, a plní funkci jakéhosi rádce a poradce nevědoucím cestujícím. Vymyslí jim nejlepší spojení, vysvětlí, že doprava nefunguje, poněvadž je stávka, umějí i vystavit veselé průkazky pro pohodlnější cestování MHD a tak dál, a tak dál.
Když jsme se anglicky zeptaly jednoho z takovýchto panáčků, odkud že chceme tam, vysvětlil nám, řecky, že máme smůlu, máme mluvit po jeho. Kýžené odpovědi jsme se dočkaly u jiné budky jiného panáčka. No a jelikož byla ta nějaká stávka, bylo nám porazeno, abychom zbytečně nečekaly na autobus, který pravděpodobně tady ani nevyjede, a jely jiným autobusem k hotelu Hilton, tam, že přestoupíme. Jojo, bylo by to krásné cestování, nebýt stávek.
Jak jedeme nám neznámou trasou a číháme ten náš Hilton, nemohly jsme postřehnout, že bus změnil trasu a kolem Hiltonu ani nepojede. Z ničeho prsk se autobus projížděl jednosměrkami zajímavých ulic a nám my jenom mrkaly, kde že nám ten hotel uniknul ? Na nějaké bezpečné obousměrné ulici jsme vystoupily, počkaly na zpáteční autobus (ještě, že už máme ty průkazky, Ü) a vrátily se do bezpečných končin.
Našly hotel Hilton (vtipný je, že jak Řekové nevedou H, tak se to přepisuje jako Chilton - Χήλτων. Hihi, což?), nasedly do busu ke škole, pak všechno podle plánku a na konci a uvnitř, tam to bylo! Škola, ani nevím, jestli se to dá nazvat funkcionalistickou budovou, i když účel bez krásy, asi jo.. Nejde o zevnějšek, s tím se člověk vyrovná, ale vnitřek? Фήήχα
Maki
ludwig©jordan
GALERIE
Plakáty, plakáty,
všude visely plakáty, podlaha špinavá, zaplivaná, ulepená, průchoďák největší, pošta zkřížená s nádražím. Výtahem jsme vyjely do šestého patra, velikou zajímavostí byl jeden přivolávač na tři výtahy. Tam se začly pídit po nějakých dveřích, kde by se Erasmusstudent přihlašuje do kursu řečtiny.
Byly jsme odkázány do třetího patra. Od jakési přepážky (vzletně tomu nazývali Office, ů) zase do jinačího patra, až jsme se opravdu dostaly do té správné kanceláře a (ačkoli už bylo dávno po úředních hodinách) dohodly se s panem sekretářkou na zapsání do kursu.
Zítra, ve středu (je po půlnoci, dnes) tam máme donést vyplněnou přihlášku s fotografiemi.. Jenomže s tím jejich stávkovacím systémem teď nevíme, jestli tyhle dva dny má stávkovat jenom zemědělka, nebo se to vztahuje na všechny vysoké školy.. no, ouvej, achich oufej. Rovnou jsme tam mohly zůstat na hodinu, než začla, došly jsme si do bufíku pro jídlo a na záchod. To jsou taky pěkný historky..
Občerstvení funguje stylem, že si nejdřív zaplatíš u pokladny to, na co máš asi tak chuť (protože přes ty kobylky-studenty není vidět na pult, na nabídku). Paní pokladní vydá účtenku, se kterou se přejde k tomu pultu, kde prodavač nejdřív tento lístek zničí a teprve pak jde zapracovat na jeho podkladu.
To se ještě dohadujou směrem k pokladně, že ty špenátový pity už přece nejsou, tak ať to nenechávají lidi vybírat. No, zážitek přesně pro mne. Naprosto unešeně jsem se tam bavila a čučela jak čumbrk do pole. (teď ani nevím, jak tohle vyzní a proč mne to napadlo, ale má to býti veselé přirovnání o nadšeném unešení)
S jídlem a pitím jsme si sedly na chodbu, opatrně, protože opravdu nehygienické prostředí a všechno to probíraly. Při tom sledovaly holuba, co si tam tak vyzobával kousky oddrobených svačin a ještě jak mu vtipně podkluzujou nohy na lesklé lavici.. no, neměl se tak zuřivě vrhat po tom zobanci.. ü Záchod jsme očekávaly skoro i turecký. (už jsem Vám říkala, že u jídelny v naší škole jsou takové? Ü). Nebyl. Ale zas tak nějaká vyvoněná paráda to taky nebyla.
Před začátkem naší první hodiny řečtiny (ve skutečnosti už ale ten kurs najíždí na třetí týden) jsme se seznámily se dvěma Češkama. Hana a Jana, studentky ekonomky v Plzni. Jsou tu na tři měsíce, bydlí taky v Kallithee, ale dál od nás. Pan učitel je Řek s -prý, já to ještě nemám tak odposloucháno- typickou řeckou výslovností. Tak třeba kíípuan (keep one), njútrum (neutrum), Chana (Hana) a na další si nevzpomenu. Říká: Je důležité udělat chybu, kdopak dnes ještě nemluvil?
Když zjistil, že jsme tam prvně, jakoby mu při tom poplesalo srdíčko. Byl strašně vtipnej, když se ptal, jestli už někdo navštívil Pireus (jo, my tam byly s Káčou a suprkufr, parádní přístaviště, lodě, kavárničky, delfinárium a jiná lákadla!). Na to jemným hláskem hrdě dodává, ”Its maj favourite ejrea, aj lif in Pireus.“ Skoro jsem se složila do židličky.. ü
Jestli to vyjde, tak bychom za tu řečtinu mohly i dostat pár kreditů. Aliki nám o tom sice nic neříkala (stejně tak, jako nám řekla, že bychom si tu řečtinu na fildě musely platit..), ale to si zjistíme jinde. Jenom je blbý, že jestli ve středu (dnes) měla být ta hodina zrušená, tak na další se dostavíme asi až za týden - nevíme totiž ještě přesně, kdy se v pondělí vrátíme z Patry, karnevalu.
Helejte, děti, jsou dvě hodiny a jde se do hajan. Skončili už Přátelé? Úkolem dne je dojet na fildu, naše škola snad bude pokračovat ve stávce, tak asi nám odpadá diskutování o vzdělávání s Alexem, pak potřebuju do nějakýho fajnovějšího fotolabu, aby mi vyndali z přístroje přetrhnutej film, dostat se na internet, koupit telefonní kartu pro volání do Čech, sbalit se do Patry a odjet na karneval.
Asi se Vám teď nějakej čásek neozvu, ale to vůbec nic neznamená! Vás se týká, že mne stejně máte zabavovat, posílat mi smsky, dopísky a sovy. A už jsem se Vám pochlubila, že jsem dostala první poštovní dopis? Od Leníka, heč!! A od Pééti je na cestě, heč! Jo a kdyby se Vám vracely maily, že mám plnou schránku, tak to je možný. Pro jistotu mi posílejte kopie na mail, anebo mi zařiďte novej účet. Já nestíhám.. klasika..
Všimněte si, jak se usmíváte, joooooooo, a pořád Vás mám ráda!, Makina., 0210, Athény
ludwig©jordan
GALERIE
video jízda nočními Athénami
Zdravíčko, lidičkové!
Jestli Vám to ještě nepřišlo, tak jsme se přemístili do Patry, prejže největšího peloponéského města. Jezdí odtud lodě do daleka, široka, mělka i hluboka. Z Athén jsme vyjeli (i s Andreasem) včera večer, někdy po šesté hodině. Do té doby jsme stihly s holkama dojet na fildu pro průkazy studentů řečtiny, obejít pár obchodů, pořídit pár věciček, u Míši jsem nafofrovala maily, pročistila schránu a hned se odsvištělo. Byl to fofrkufr.
A kdo všechno? Míša, Andreas, Káča a nakonec i Veronika. Tomášovy výsledky krevních testů budou v úterý. Letenku si nějak pořešil, nový termín jeho příletu se dozvíme zanedlouho. Juch! No, a taky jsem tady já. Normálně mám zakázáno sedět vzadu v autě uprostřed, Andreas přese mne nevidí. Nonono, čeho se bojí, že?
Cesta do Patry trvá tak dvě hodiny. Je úžasný vyjet zasejc někam jinam, kolem moře -chvíli nasávat ropné výpary z tankerů, okamih pozorovat největší výrobnu lodí, projíždět kolem hor, dáááááááál!! Když to teď píšu, připravujeme se na odchod do města. Vyzvednout karnevalí kostým, pořídit nějaké blbosti a důležitosti, obhlídnout situaci -jo, město je parádně nazdobený! Fííha, všude světla, radostné obličeje.. jenom, co jsme viděli včera..-, zajít na kafíčko/horkou čokoládu, desertík a tak. Až se vrátíme zase sem, Andreasova bytu, dáme si řeckou siestu, véču, povídání s přáteli a tak po jedenácté vycvrnkeme znova do víru karnevalu!!
Ještě se vrátím a snad dopíšu, kterak jsme si včera užívali na sado-maso párty, v klubu Guz a asi v půl páté ráno v rychlém občerstvení, kde si Andreas dával palačinku s banánem a čokoládou a tak dál. Je prostě karneval festival, všude roztodivné parády a úžasná atmosféra. A pěkně na nás dejchá. Ü Jóó, zábavu mají Řekové pěkně promakanou! Jen tak dál, těším se a moooc pěkně si o užívám. Suprkufr! , Makina.1035, Patra
*
Jestli to chcete vědít,
tak to foukátko/klimatisace/ventilace
u mne v pokoji nefunguje,
balkónové dveře nejdou pořádně dovřít,
venku je víc než chladno
a já už dávno pololežím
na svým "spartakiádním lehátku",
na kolenou kolébám Herberta
(HP compaq nx9020)
a stejně mám dobrou náladu,
protože mne nic netrápí.
Kafe na usnutí..
-se zpívá v jedný písničce
od Houpacích koní,
ale teď radši houpy hou,
krásné sny jdou.
Jsou nedaleko a hřejou do spánků.
*
VIDEO NOČNÍ JÍZDA ATÉNY
ludwig©jordan
GALERIE
Holátka pacholátka,
tady je ve velkém stylu roztočenej karnebáál, juchú jupíííí!!!! Patra je solidně nazdobená, elektrické svítidla v podobě rozveselených obličejů, všude hraje hudba, lidi chodí s různými malůvkami na obličeji, těle, nej/ne/možnější kostýmy a jiné parády, konfety ve velkém stylu! Všichni se vlní a tančí a jančí, usmívají se a porůznu prdlouší! V tomhle je mistr Bratránek, Makina. A pište, pište!, Makina přeje krásný deeen! Juchú, jupíí, to se máš!
Tak povídej, vyprávěj, přeháněj! Jaký to bylo v noci? Jaký jsme potkali kamarády a kamarádky, o čem všem jsme si povídali, žertíky taky. Karnebál v Patře jede ve velkým stylu, od středy se pořád někam chodí a vyráží. Na včerejší párty jsme neměly s holkama dostatečně sil. I když, .. jenom nás nehorázně pálily oči z toho neustavičnýho pártyování a nedospání, a když je Makina nevyspalá, nejen, že se směje, ale od určité doby je Křemílek i s Vochomůrkou (Vochomůrkem?) najednou a má to tak akorát na hajany.
Stručně, jaké postavičky jsme už vytvořili: pirátka, policajtka, kovbojka, vojanda, Andreas v pyžamu se Snoopym a spací páskou, Bratránek s rumbakoulema, a další a další. Nejoblíbenější jsou ty jedny vojenský kalhoty. První den je měla Káča, druhý Andreas a včera Akis. Kdo dnes? To je ve hvězdách.. ü Dneska začíná ten největší blázinec, kostýmovaný průvod, alegorické vozy, hudba, tanec, masky!
Za chvíli Patra odepře autům vjezd do centra, pěkně se dofintí a začně řadit jednotlivé skupiny do zástupů a průvodu. Mají to nalajnované a organisované, x skupin, v každé všichni uniformy, nemůže se stát, že Beruška přilítne mezi nevím, Mořeplavce.. ü Skupina, ve které půjdou naši kamarádi se jmenuje Artisti α Brasiliani, hóšové jako italští malíři ve šmoulově modrých kostýmech, nějakou gumovou hučkou na hlavě a paletou z molitanu v ruce, slečny jako Brazilky v růžovém, s brkem ve vlasech. Ü Včera si to tady zkoušeli a byla to prča. Obzvlášť ta pryžová smradlavka na hlavě! Největší šoumen je Bratránek!
Ale abych Vás obohatila, co je v Řecku nového, tak zrovna před půl hodinou uvedli do funkce nového presidenta. Jmenuje se Karolos něco. Je sedmdesát dva let starý.. Funkční období čtyři roky, nic moc nemůže, většinu věcí má pod palcem premiér. no, jenom, kdyžby Vám to uniklo v zahraničním zpravodajství.. ü Hola hou, přesouváme se na terásku Andreasova bytu, přes domy hledíme na hory a jejich bělostně zasněžené vrcholky, sluníčko bude svítit a my se bavíme dááááááááááál!! Jste tu taky, užívejte si!!, Makina.1417, Patra
*
Mimochodem, hosi,
kolik masli jste si nechali
navazat na pomlazku,
kolikero devcat a divcat jsi vysekal
a jaky vzor mela nejocenenejsi kraslice?
a devcata, kdo Vas vysupal
a kdo polil vodou?
A ted zase pro vsechny> porad nevim,
jaky velikonocni zvyklosti maji Rekove..
tak mne muzete poucit.
*
ludwig©jordan
GALERIE
Přátelé, kamarádi!
Zdravím převelice! Si představte, že celej den trávím nad poštováním. Mno, to jsou události, což? Jsem nemocenka obecná, to víte, nějak se to karnebláznení muselo projeviti! Ü Ještě nedokážu moc srovnat a utříbit pocity, kterých jsem si za uplynulý víkend prožila strašně moc a dost dobře nedokážu popsat atmosféru, která na ulicích a všude v Patře byla.. tak se omlouvám, zkrátka to nepopíšu. Je to totiž obtížný! Zato Vám konečně mohu poslat náhled fotek, které v Patře pořídila Veronika na svůj digifoťák.. máte radost? Taky nám došlo, že od pátku tu rozjíždíme další měsíc mimo domovinu a už je to skoro na pováženou!
A další novoty? Nechci to dneska nijak moc přehánět, ale abyste teda věděli, tak od pře/včerejška za čtyřicet dní tu, v pravoslavném Řecku, vyvrcholí velikonoční velikonocení! Karnebálama se zpravidla zahajuje (divnej výraz, upravte si podle svého mínění.. děkuji, ü) období masopustu.
Ten se drží ona zmiňovana čtyři desetidení (desetidenní - umím já vůbec česky?!).To desetidení, ta desetidenní lhůta.. asi Jenom doufám, že ten půst nebudou nijak prožívat u nás ve školní jídelně, opravdu nechci dennodenně očima přehlížet malá embryjka/miminka nebo přísavky a kraby. Ačkoli věřím, že je to delikatesa lahodná.
Děťátka moje, není mi nejlíp, loučím se s Vámi a přeji krásnou dobrou noc -či den-, Vaše oblíbená Makina. A nezapomeňte si ohlídat, že první pátek v sudém měsíci vystupuje úžasné a jedinečné těleso KATASTROFANKA v pražské Valašské hospodě U Frgála. Starokošířská 10, Smíchov.
A kudy kam? Tudy tam! Tramvajkou (jejda, porád funguje 4, 7, 10?) z hlaváku, Václaváku, IPP, Národní, Anděla, či jiných míst na zastávku U Zvonu, přejít tramvají pruhy a ve směru z centra (po směru tramvaje) se vloupnout do té Starokošířské uličky. Nebojte se, tváří se jako slepá ulička a není zas moc extra osvětlená, zato jí městská část příslušné Prahy obdařila názvem. A to Vás nesplete!
Víte-li o Katastrofance pomálu, chcete-li jí nabídnout vystoupení, či pravidelné vystupování, nebo jen nahrát desku, či obdobně, neostýchete se dlouho, ozvěte se!
Doporučujte Katastrofanku svým známým, budou Vám vděčni!, Agentura Makina. Takže baf! Já se jdu zavrtošit do pelechu. Chachááááá! Heč!, 0048, Athény, A zajímá Vás, jaké informace pro Vás střádám a spřádám? , Komboloj, Blikátka a hudba v metru, Mávat i na tram, Výslovnost , Medové dobroty, Vjezd do centra podle dne a SPZ, Zvyk s novým autem, A další a další Už se těšínkujete? Nezapomeňte se připravovat na další novoty a staruchy, agentura Makina se nenechá zahanbit!
Mimochodem, už je zase noc! TMA , A SVĚTLO JE VLASTNĚ ZAS JEN TA TMA, A SVĚTLO JE VLASTNĚ ZAS JEN TA TMA , A SVĚTLO JE VLASTNĚ ZAS JEN TMA
Maki
*
A bylo to suprkufr parada nejprijemnejsi
Zpivani, tancovani, juchani..
Tancili jsme spolu i na zidlich
a vsichni jsme se krasne usmivali,
ponevadz jsme byli stastni,
Nevim presne, co jste meli na sobe vy,
ale nam to sluselo.
Obzvlast si nedokazu uprit vypichnout,
ze sikesni recke triko
s rafinovanym vystrihem
-jako jsem mela kuprikladu ja
-se predvedlo v plne sve krase.
Kdyz se tocim, tak se tocim,
kdyz tancuju a k tomu se vlnime..
je to krasne..
*
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA31 MAKI ATHÉNA
Moji oblíbenci!
Teď jsem trošku rozskočená, moc se nedokážu rozhodnout, jestli sedět v obýváku, poslouchat pěkně rozjetý J.A.R.y (čert včera vyletěl a nikdo z nás ho neviděl.. juchúú, díkys, Ver a Ondro! Moc mne baví!!) nebo se mi chce víc usalašit v jiném pokoji u televise a sledovat nějakej americkej film z -odhadem- šedesátých let. Hm hm hm.. zatím zkouším být uprostřed, co mne pohltí víc! To vypadá, že movie.. paní v obrazovce se pěkně rozčiluje na nějakýho šamstra.. to je napínavý!! Takže beru Herberta a velím přesun! Třeba se mi povede chytit, o čem to je.
A zdejší novinky? Řekové každou chvíli protestujou, demonstrujou a stávkujou, žádná velká změna. Někdy minulý týden ořezali v naší ulici stromům pár větví, tak bylo všude spousta citrónů a mandarínek..
S Káčou nás pobavila jedna paní -Řeka-, která z těch větví ve špíně na zemi vybírala plody. Ale věděla, co si může dovolit sebrat. Ü Měla to, jak se říká, ve voku. (specielně pro Pepu nepíšu úvozovky, ü)
A já? Přijďte se podívat, co tady vyvádíme!! Nomálně byste ze mně netušili! Zrovna jsem dolíčila Káču. Kdo mne zná a kdo mrká na drát?! Holky před chvílí odešly do víru sobotního města. Během toho fintění jim já -já, jo!- měla radit a porazovat, co jako je vhodný, co se k čemu hodí a že teda jako k tomu výstřihu rozhodně vlasy tak a/nebo onak. Máme tady z toho docela legrandu. Dobrý, ne?
A to Vám musím říct, že to nebylo poprvé, co jsem ta malovátka měla v ruce. Na sebe se s tím nehrnu, ale na požádání zkrášlím..to zas jako jo. Agentura Makina si bere ráda do parády svoje oblíbence! Ü Skoro by se dalo říct, že budu brzy Káčina vrchní malenka. Jó jó, rozjasňovat obličeje, to já rád!! Prvně jsem jí malovala v Patře, během karnevalu. Hmm, vážně. Opravdu. A dokonce dva večery za sebou.
Ale zase si nemyslete, že.. Odvahu (nejen do barev) mám, to sice jo, ale ještě nejsem rozkoukaná s těma různýma fintama, jakože podklady a tak.. Na postup se ptám Veroniky. Pak se nechávám chválit. Ü To mně ba. Dostalo se mi ocenění, že mám smysl pro barvy a tak dál.. inu, agentura Makina. A navíc slečna malíře a architekta. Ü Taky zíráš, co všechno tady píšu?! Já ze sebe netušim. Ale bavím se pěkně. Hlavně se toho nebojím. Ü Jináč pohodka, dneska byl zasejc krásně sluníkovej den. Na našem balkóně se slunily nějaký tři Češky, úplně normálně. V půlce března.. to mně vypněte, ü.
Pak jsem tady zavelela úklidovou fofrovku/fofrovou úklidovku; velký praní, šůrování, antiprach a vymydlení balkónu. Plus přetáhnutí koberce v mém pokoji - pro snažší přestup mezi pokojem a balkónem. (byla tam jenom taková škvírečka, pokud se balkónové dveře daly vyvřít..). Vládla tady milá spolupráce a koordinace, zkrátka tak, jak to mám rád. Jéé, teď jsme se vyděsili!! Napínavá scéna ve filmu! Ještě teď jsem z toho vyplašená.
Chci si najít brigádu (chachaa, stipendium se vytrácí.. postačilo na nájem, nějaké ty průkazky, zábavu, jídlo..), ale prý je to bez šance. Práci nemůžou sehnat ani Řekové, Markéta, co je tu druhým semestrem sehnala práci až před dvěma týdny.. Tak je to pěkně na prd, netuším, z čeho bych jako měla vyžívat, za co si užívat. ü Fíha, ta paní herečka je teda pěkně od rány! Zase se hádá s nějakým panáčkem. Jo, už to vím. Matka, syn.
A všechno řeší v kruhu rodinném. Sedí v obýváku, celá rodinka, matka je trošku nametená (volím adekvátní výrazivo) a vytahuje křivdy, které na ní byly spáchány..
Něco pro mně. Já to tak nemám ráda, když se lidi hádají.. ale vydržím. Už zase zvyšuje hlas! Ať si jde dělat demokracii někam na louku!!!!!!!
Tý pytle, tak z toho křiku se dcera pozvracela! Prostě nevydržela.. Tak to je něco! Pod okny nám někdo pěje, projíždějí auta s hlasitě puštěnou řeckou hudbou, paní matka v telebedně vyvádí, až je nemožná a já se s Vámi krásně napojuji.. Júú, to se mám! Heč!
A víte co? Normálně mi můžete psát víc, nemyslíte? Myslím, jako všichni. Baví Vás dostávat zprávy? Mně totiž jo! Tak se neostejchejte a Vy to víte, zajímá mne všecenko všecičko! Ten Larch se v taky čílí.. to je dneska večírek.. no no no! A ještě postřeh! Když tady budete, dávejte si pozor na ne! To totiž řecky znamená Ano!! Chacháá, ü!
Pořád Vás máme rádi a baví nás na Vás myslet. Nezapomeňte ode mne pozdravovat celou rodinku
a přátelstvo a jestli můžu něco doporučit, tak se mějte nenuceně!! Halooooo, na shledanou!! Někdy, někde! Juchúúúúúú, jupííííí, holalíííííí!! Jéé, to mi připomíná halali, a ještě svíčkovou! To je zvláštní..
Agentura Makina. 2217, Athény
*
A do cipku tohoto meho cerneho trika
-ktere je presne podle meho stylu,
strizene na sikmo,
cipate dlouhe rukavy,
vystrih nepravidelny-
se hodilo i cervene kvitko,
kteremu jsem odpustila i to,
ze je karafiaty..
[na ty si totiz moc nepotrpim]
*
ludwig©jordan
GALERIE
video Parlamentní stráž
Ejchuchúú, hola! Řecko Vám volá!
Dobrý den, krásné dnění! Tož spusťte, copak budeme dělati dnes? Teď to kalimerování trochejtek flinkám -by se mohlo zdát-, ale Vy víte, že se chystám na něco velkýho! Ještě nemám přesnou ilusi, o co se bude jednat, ale určitě toho ze sebe vysypu šílenou spoustu, tak střádám síly! (nejsou to výmluvy?)
Co Vám chci sdělit nyní: tento pátek -a každý rok ve stejném datu-, v den narozenin naší maminky -dobře si to pamatujte a nezapomeňte poslat květinu a věnování, ü-, čiže 25.tého III., prožívá Řecko velký den! Velkolepou oslavu - vzpomínku na historickou událost -den postavení se Turkům, revoluce, revolta, řev a ..-. Netuchám, jestli jsem to dobře pochytala, stalo se tak snad roku 1821 (nebo o sto let později? Quis! - správné odpovědi můžou napovídat Kryštůfek Robin a MarkKuč? Vlastně to můžou celé okomentovat..
A jelikož je řecký národ na toto patřičně hrdý, prožijeme si s nimi státní svátek. Juchú, jupí, juchajdá, tradáá, Ü. Před parlamentem a kdekolivěk jinde bude velká sláva, hóšové v národních krojích -s těmi legračními bambulkami na papučích, sukýnkou, šmrncovním třásněním z čepečku na hlavě, hihi..- budou mít nějakou ceremonii a jsem zvědavson, co navíc..! Každopáďo se tma půjdeme podívat a možná, možná tento zážitek i předáme Vám. Chcete?
Zatím Vás objímám a zdravím, přes tu dálku a obrazovku počítače to hezky šimrá, opatrujte se, my taky tak. Nepodivujte se, jestli další moje psaní pochytáte až po neděli.. nemám představu, kdy se dostanu na net..
A mimochodem, třicátého za mnou vylétá Pééťa, jupííííííííí!, Zdravím!
Agentura Makina.,2332, Athény
*
holčiny,
písnu jen v kratkosti,
neb nedostatek casu,
nevim jake zvyklosti maji Rekove
(rada se dozvim),
ale Irove tak maximalne koupej
v obchode
velikananansky cokoladovy vajicko
a tim se vzajemne obdarujou.
mozna maji i jine,
ale ty jsme fakt nezachytili.
Jo, vlastne maji,
v patek maji Good friday/
takze statni svatek,
veskery restaurace/
hospy/bary/puby zavreno,
veskery obchody nesmeji prodavat
alkohol,
takze se v sobotu
ozerou jako...jako...jako...
schazi vyraz...jako...
to se neda popsat!!!!!!!
proste strasne!...
a v nedeli taky,
neb v pondeli maji Easter mOnday/
statni svatek
a zase jim nesmeji prodat alkohol
a puby jsou zavreny.
tak nevim.
tahle zeme je stejne cela
jen o krasne krajine,
prijemnych farmarich, vune hnoje
a ovce ve meste
a ozraly potacejici se irove v ni.
chlastaj strasne,
az me to odnaucilo pit. fakt.
mejte se
*
ATHENS 360 PANORAMAS ATHENS Zappeion
ludwig©jordanGALERIE
KALIMERA33 MAKI ATHÉNA
video Aténský Zappeion
Kalo pascha sas, kamarádi moji!
Dlouho jsme se neozvali, nemějte nám to za zlé, chápejte, svátky jsou svátky. Ü Zdravím posluchače TF JU v ČB! Jako správná pozorovatelka si bedlivě všímám všeho, co se kde šustne -psst, nikomu to neříkejte, je to zpráva jenom pro Vás.., chichíí, Ü- a jsem tu, bych Vám předala poznámky.
Radujte se, veselte!! Ü Je po velikonocích, je to dovolené.. Táákže, holoubci moji vrkací, ujasněme si pár záležitostí! Prvně a nejpodstatněji,
že velikonoce jsou církevní svátky mající nám, obyčejným smrtelníkům, připomenout utrpení Kristovo a jeho zmrtvýchvstání.. Řecká národnost toto vnímá velice puntičkářsky, tudíž v období tomto je pro věřící -připomeňme si řecké ortodoxní.. - vyhlášen/přijímán půst.
Od pondělí do půlnoci sobota/neděle. (tímto ovšem zároveň neříkám, že si ho ordinují všickni!) Půst znamená, že si něco odepřou. Jemný nástin čeho všeho si odpírají: co se tejká jídla a pití: nedovoleno je požívání masa (výjimkou jsou, samozřejmě, ryby a mořští živočiši), mléčných výrobků a vejce.
Pro toto je pro někoho obtížné zajít si jen tak -ze zvyku- odpoledne s přáteli na kafe, poněvadž většinou si oblíbili kafčo frappé, a v tom mlíko je. Chacháá, maj´ to těžký. Z dalšího, co zkrátka v době půstu nedělají, je, že si týden musí odepřít intimní rozkoš (žena-muž), na velký pátek si kupříkladu ani pánové nesmějí holit vousy, neboť Ježíš trpěl, tak oni musí taky. Taky se nesmějí sprchovat.
Co jsme se ještě dozvěděly (y - ženy), s tím utrpením a bolestí se dokonce v pátek v klubech a podobných zařízeních nesmí hrát veselá, dovádivá musika - Ježíš trpěl, toto se musí vzpomínat a uctívat.. Takže pouští pomalé, skomírající a vpravdě žalostné zpěvy.. Mno, zajímavé.. Ü My jsme se byly s Káčou v sobotu podívat u velkýho kostela, toho největšího, co Athéňánci mají -nazývá se ΜΗΤΡΟΠΛΗ/Μητροπολη/ Metropolis. Spousta kobylek, lidiček, policistů, hodnostářů, svíček, síly..
Docela jsme měly problém se tam dostat. Tím myslím, že nejezdily autobusy (v jedenáct v noci by v normální sobotu i neděli něco jelo) a taxiky byly taky vytížené.. Ü Tohle se špatně přenáší, ty pocity a dojmy, v Čechách jsem se snad žádné podobné akce neúčastnila (nechodím ani na Půlnoční..), tak nevím jak do toho/jak na to..
Liturgické zpěvy (vzpomněla jsem historku z TF, kterak jsem měla zájem být na podobné hodině s Martinem B. , ü), o půlnoci kostelní zvony, do toho se rozezněla posádková hudba, zapálené svíčky.. Helejte, tohle není moje Marketa Parketa, tak toho nechám.
Jenom jsem Vám ještě chtěla sdělit, že -ostatně i jako u nás- na pěti ze sedmi televisních programů probíhaly přímé přenosy z kostelů, a/nebo běžely filmy jako David, Ježíš a tak. Od pátku minimálně. Pro Řeky jsou velikonoce hlavním svátkem, znamenají pro ně víc, než třebas vánoce/narození Páně. Schází se celá početná rodina a celou neděli se baví, veselí, halasí, tančí a jančí, pijou a jedí..
Když jsme se s Káčou včera (v neděli) vydaly na výlet na venkov, vůně pečených jehňat dráždila naše smysly a moc, moc jsme si přály, by si nás nějaká ta pohostinná rodina ujala. Ü Nestalo se tak -nevadí, nezlobíme se, ü-, při příchodu domů nás uspokojil alespoň talíř velikonočních dobrot od naší milované paní domácí. Cukroví piškotového rázu, červeně obarvená vařená vajíčka a čokoládou polité/obalené oříšky.. Mňam, ještěže Veronika s Lenkou (její návštěva) drží tajli a Káču piškotoví neláká. Chichii.. ¨¨
Jak tak dumám, dala bych si velikonočního beránka (když už ne pečeni..), biskupské těsto by vyhovovalo.. aách, Řecko není všecko! Ü Pomlázky nevedou, i když na vrbové proutí věší vajíčka, koledníky nemají, i když s vejslužkou od cukráře tu chodí každičkej člobrd. Tímto se s Vámi pro teď loučím, přeji krásné dni, jitra i večery, mám Vás ráda a helejte, usmívejte se! Cháchácháá, Agentura Makina., 02.V.2005, 1138, Athény Sem se mi ozývejte! ü, sms na foun, dopisy v obálce :
Makina, 184 Irakleous Odos, 176 73 Athens – Kallithea. Greece,
*
A zdejší novinky?
Řekové každou chvíli protestujou,
demonstrujou a stávkujou,
žádná velká změna.
Někdy minulý týden ořezali
v naší ulici stromům pár větví,
tak bylo všude spousta citrónů
a mandarínek..
S Káčou nás pobavila jedna paní
-Řeka-, která z těch větví
ve špíně na zemi vybírala plody.
Ale věděla, co si může dovolit sebrat.
Měla to, jak se říká, ve voku.
(specielně pro Pepu nepíšu úvozovky,)
*
ludwig©jordan
GALERIE
Holalíla, holaa!! Kamarádi, přátelé, drazí!
Vaše oblíbená agentura Makina si zasejc jednou na Vás vzpomenula, tentokráte Vás oblaží obrázky. Juchú, jupíí, juchajdáá, chacháá! Byste vědíli, tak se toho vůbec nebojím, a jak si kdosi z Vašich řad (těch zástupů před šatnou, kde bych ji nečekal..) žádal, ukážu se Vám i já.
Než ale k tomuto přistoupíme, chacháá, než Vám podšoupnu nějaké ty veselosti s příponou jinačí, než .doc..., sdělím Vám -ráda- nějaké ty dnejší, athénské, novoty. Inu, asi byste to taky čekali, a ono to vážně přišlo! Venku se nám dennodenně ukazuje sluníčko, vystrkuje nás z domovů a příbytků -někoho jenom na balkón, jinačí zas k vodě, nebo po památkách a/nebo za přírodou.
Ovšem s vykukujícím pupíkem se nad naší milou athénskou sférou zlehka a pomali usazuje i sféra jinačí, smog. Je to takové neroztomilé cosi, které třebas nejdříve není viditelné - jenom tak člověk pociťuje, kterak je celej den teplo, přesto, že zdánlivě není patrné odkud. A když se smráká, než se sešeří, všimne si podivných, někdy až roztodivných barev na obloze.. Nedobře se dejchá a celkově, je divno.
Dneska se k nám navíc přiblížila pouštní prachovina - přes hory, před moře, do široka, do daleka.. špatné dejchání, neviditelno, bílo -jakoby se bořily a hroutily všechny domy, do kdy stály. Vzduch zatížen jemnými částečkami prachu, cítit to bylo po suti.. Musely jsme sebe i vyprané prádlo odstranit z balkónu, tfuj, tfuj, tfuj, byl to hnus. Všichni se zabarikádovali a pokud nemuseli, nevycházeli ze svých příbytků. Očekáváme, že nás to tady bude potkávat častěji.. neeéé.. Udělala jsem pokus to vycvaknout Veroničiným digistrojem, ale nepovedlo se -foťákoslav nepoznal, o co nám jde!! (a ten prach prosvítil) ü
Táák a jelikož jsem Vás zkraje psaního lákala na fotečky, doufám, že je nezapomenu přiložit. V neděli sedmnáctého dubna jsem si poprvé půjčila Digiho aparát a prošla se Athénami. Ty obrázky nejsou nikterak zásadní, jenom Vám ukážu, kterak to vypadá, když se jde od busstávky ΧΡΗΣΑΚΙ k nám domů.
Pod našimi okny rozkvetou citrusy
Řekni mi můj milý, řekni mi kdy tu jsi?
To jen tak pár veršů na závěr, dopisuju to totiž na balkóně a dneska máme zasejc pěknej den!! I Vám přeji takové. Mám Vás ráda, jupííííííí!!, Makina., 2017, Athény
p.s. Mimochodem, v sobotu jsem si zařádila v móóři -ačkolivěk nebylo zas tak extra slunečno.. ü ale byla sobota, duben, Athény, radost, nálada, napadlo mne to.. Ü A pak jsem si cestou domů špatně našlápla na obrubník, takže mi zase kvrklo v kotníku.. no, moc vtipný to není, ale chodit se s tím dá. Orthesa funguje, Makina leduje. Papa lala, tralalii, zdravíííííím!!!!! A jdu na trh - kdybyste to chtěli poznat, tak tohle číslo dopisuju v pondělí. Makina.
*
A já?
Přijďte se podívat, co tady vyvádíme!!
Nomálně byste ze mně netušili!
Zrovna jsem dolíčila Káču.
Kdo mne zná a kdo mrká na drát?!
Holky před chvílí odešly
do víru sobotního města.
Během toho fintění jim já -já, jo!
-měla radit a porazovat,
co jako je vhodný,
co se k čemu hodí
a že teda jako k tomu výstřihu
rozhodně vlasy
tak a/nebo onak.
*
ludwig©jordan
GALERIE
KALIMERA35 MAKI ATHÉNA
panorama
Kamarádí,holáátka!
Monastiraki Psiri
Porád všechno v ouklendu, tady to snad ani jinak nejde. Včera jsme s Káčou zlehka zabufetily v kontíku pod barákem (no bóže, tak tam hodila s odpadkama i klíče od bytu.. a co?). Ü Naštěstí se toho v kontejneru moc nenacházelo.. mimochodem, další řecká zvyklost je vyhazovat suť do kontejneru! Pro Čecha nezvyklé, pro Řeka běžné. Vtipný bylo, jak se ty klíče nedaly zachytit na skobu a v nejnevhodnější chvíli (když už jsme se jich nahoře skorem dotýkaly, Ü) znova a znova padaly do toho tekutýho a smrdutýho kontíkovýho hnusu.. ü.
Dneska zasejc svítilo sluníčko, s Káčou jsme si uvařily veselou políšku, dopřeložily kapitolu na středečního Kutsourise -Agricultural Education-; to Vám povím, o zemědělství jsme se z těch textů zatím moc nedozvěděly, asi nějakej jinej předmět..ü- a já se tu vesele věnuju dalšímu studování ač mne to už neba.. chacháá. Takže jdu asi spát, hééč! Heč!
A abych měla ze sebe lepší pocit, tak už se nebudu dneska víc vytahovat a nějaký to heč a pche si nechám na příště.. jupííííí! Můžeme se pořád kamarádit. Chcete???? Joooooooooooooooo!! Tak to mám radooooooooooost.
Další novinky: V Řecku se taky změnil čas, ale pořád je tu od jednu hodinu víc než v Čechách.. což mi přijde podivný.. s jejich originalitou.. cheéé. Rozjívená Makina., 0027, Athény
*
Co Vám chci sdělit nyní:
tento pátek
a každý rok ve stejném datu-,
v den narozenin naší maminky
dobře si to pamatujte
a nezapomeňte poslat květinu
a věnování,
čiže 25.tého III., prožívá Řecko
velký den!
Velkolepou oslavu
vzpomínku na historickou událost
den postavení se Turkům,
revoluce, revolta, řev a ..-.
Netuchám,
jestli jsem to dobře pochytala,
stalo se tak snad roku 1821
(nebo o sto let později? Quis!
-správné odpovědi můžou napovídat
Kryštůfek Robin a MarkKuč?
Vlastně to můžou celé okomentovat..
*
ludwig©jordan
GALERIE
Kalimera sas,
zdravim Vas ze smrdutych Athen. Novinka a zajimavustka tydne> stavkuji tu zamestnanci sberneho dvoru, takze tu neslysime zadne POP POP POP ZPIVA SI PO PELAR [MIG 21]. Ulice jsou zavaleny odpadem a odpadky, dopad na zivotni prostor to ma nemaly -vetrejte si do bytu puch pusivy a prochazejte se malebnymi ulickami mestskych ctvrti! Chachaa, nechce se Vam, coz ?
Kuka vozy jsme slyseli naposledy nekdy pred ctyrmi, peti [nebo snad vice?] dny. Mno, zajimave. K tomu si pripoctete, ze je tu tricet a vice stupnu a vzduch se temer nehybe.. Kontiky se vyvazeji jen z turisticky navstevovanych mist, lepe receno, z centra Athen. Aby si kratkodobi navstevnici asi neudelali mylny nazor a nepripsali si do denicku, co vsechno je pro ne recke - viz fraze> it`s all greek to me..
Jak jsem uz parkrat pisovala, stavkovani, demostrace a protestakce nejsou v Recku nikterak omezovany, dalsi pozoruhodna akce podobneho razu se kona dnes pred Akademii -tam pro zmenu recti aktiviste mavaji prapory a ukazuji transparenty s hesly typu> zakazte GMO; Recko nechce GMO; GMO je smrt a podobne..
Jojojo, je to proste paraaaaaaada!!!! Porad Vas mam rad a jinak neni o cem psat, udrzujte svou lednicku plnou
a dodrzujte pitny rezim. Juch? Domluva. papa, lala, tralali, makinek ..
pro Jordana : Zdravíčko, panáčku!
Převelice se omlouvám za prodlevu v psaní, ale nějako -klasicky- nestíhám.. Ani si nevzpomínám, jestli jsem Ti vůbec poděkovala za seznam pro Pepu zajímavých titulů. Děkuju moc! Sice jsem se do toho obchodu s hudební parádou dosud nevrátila, ale nevadí nevadí, to zvládám.. času dost. Mimochodem, devatenáctého března slaví Pepa jak svoje jmeniny, tak i narozeniny. Má to pěkně při jednom.
Když se narodil, jeho tatínek (jenž se s maminkou nedokázal dohodnout na jméně a chtěl zásadně Pepu Ü) prohlásil „..vždyť on si to jméno vybral!.. Tak to bude Josef!“). A teď mi povyprávěj, jakpak se máš, kdepak se zrovinka nacházíš, jak navnímáváš jaro a co inspirace? Já píšu barevné dopisy, usmívám se a je mi krásně, protože v srdci mám spoustu krásných lidí!, Jupíííííííííííííí!, Mávám na pozdrav a vesele se loučím, nezapomeň: vesele, žít se má vesele!!
Papa lala, tralalí, Makina.
*
Pak jsem tady zavelela úklidovou
fofrovku/fofrovou úklidovku;
velký praní, šůrování, antiprach
a vymydlení balkónu.
Plus přetáhnutí koberce v mém pokoji
pro snažší přestup mezi pokojem
a balkónem.
(byla tam jenom taková škvírečka,
pokud se balkónové dveře daly vyvřít..).
Vládla tady milá spolupráce a koordinace,
zkrátka tak, jak to mám rád.
Jéé, teď jsme se vyděsili!!
Napínavá scéna ve filmu!
Ještě teď jsem z toho vyplašená.
*
ludwig©jordan
GALERIE
Kalimera sas,
uz je to tady, uz je to blizko, blizoucko, na dotek.. Cas se nam nachyluje a schyluje, vsechno se to nejak krati, veci se chouli do zavazadel.. jo jo, takovej je svet. Dnes v noci se rozloucime s Kacou, pomasiruje si to rovnou do Berouna.. inu, inu. Dostavame zpravy z domova, kterak to tam vypada a na co se pripravit a se vi, ze my to prijedeme pekne revisirovat!! chachaaaaaaaaaa! Ne, ze nas preqapite nejakyma vyraznyma zmenama, nebo to jako klidne preqapujte, jenom se nenaparujte a jako v klidecku, joo? chochoooo? tak teda domluva!
Jestli Vam neco muzu rict, tak si predstavte, ze jako semtam mikrospanek a skub, muze byt i obava, ze se nam to doma nebude libit {zname svoje toulavy boty}, takze . fiiha, fiiha, cerna dira, obava jde pryc! Zrovna kousam cerveny jablko, hmm, eno nuno, dobrota! pekne stavnatoucky, co si budem vypravet, chut jednoduse delikatesni, smakosne rafinovana a velkoryse sladkokysela..
Uz jsem Vam psala, ze jsem konecne byla s Jitou [nasi novou kamaradkou] nahore nad Athenama na tom nejvyssim moznym miste, kam se da vycestovat? Juuuu, tak si to predstavujte! Kam se hrabe pohled na Ateny z Akropole nebo Lykavitu, pche, nuudo! Samotny tyhlety dva body, dominanty mesta, jsou pidipidipaa, mrnavy a temer prehlednutelny. Byt v tehle vysce a Jan Drda Mestecko na dlani hadr!! Vyhled na ostrov Aegina a na dohled Salamina, taky Pelopones a vseckno!! hmhhmmm.
Nenechte se mast, taky to tu nemame porad jen o uzivani si, semtam se i zamyslime. Vite co.. tak nejak si tu prozivame nekolikatej tejden, za chvili domu, : za rodinou a pratelstvy, co mame doma v Cechach a muzeme hodnotit, po cem se nam bude styskat a na co se muzeme tesinkovat, zatimco po cem budeme stradat a ceho se bat pri prijezdu a zaclenovani doma. Malinko jsme poznaly jinaci kulturu, jine zvyky a obyceje..
Helejte, dneska uz konec zamyslenim, zvedame krovky a jdeme balit Kacu! Jeste stesti, ze neodlitame taky. uf, jeste chvili kamaradit a chachaaaaa, Petese se an nas tesinkuje!! chachaaaaaaa, ale to neni jedina.
Bejbyduri, nezapomente v patek dojet na Habrak k Usti pod Labem a podporit beneficni festival UTULEK FEST a nejen ten, taky naseho bratrance, nejmilejsiho z nejmilejsich, uz toho musi mit nad hlavu docela solidne - vsak on je tedreditel Zemekoule, ze ? EmiliANO ? tak pacek vacek racek,
Makinek.
*
Ahoj Maki,
letím do drugstore koupit si dvě křídla ať otevřeným oknem k tobě můžu vletět prý v Praze je teď teplo, jako v létě tak si vem bílou šálu, abys nenastydla.......poe_
p.s. ach..zapoměl jsem, kdy to má být ? v pátek ? tak to nemůžu ! to my špačci máme svátek !...promiň...
*
Ahoj Jordane,
vsechny spacky a spacicky zdravi Makina!
Bohuzel musim zklamat, ale bilou salu nevlastnim. Nosivam ted temne barevnou londynskou (tzn., ze jsem ji poridila v Londyne - l2003, bylo to sedmnacteho listopadu), ktera ma ctverecky. Misi se tam ruzne odstiny fialove a zelene a ty ctverecky jsou zlutou a oranzovou barvou.. Jinak mam taky na pouzivani v Praze zlutou s modrym a fialovym pruhem na koncich a nebo jeste ciste cernou, trosku kratsi salu, kterou mam po dedovi. Ale tu mi Veroniq (moje kamaradka) skoro zakazala nosit (ponevadz mam cerny kabat a pak pry vypadam moc temne, ci co), tak jsem ji mela po dlouhe dobe a vyjimecne na pohrbu. Tam se ta barva hodila.
Co jinac? Ja se chystam porozesilat dalsi pozvanky na ruzne akce. Vecer jdeme do divadla a to bude dobre. Uz se tesinkuju. Jinak teplo bylo, dneska je -alespon tady, v Praze -docela mracno a destivo a neslunickovo. Ale naladu mi to nehorsi. Papa lala, tralala, Makina.
Jo a ta kridla - pevne verim -sis poridil dostatecne kvality! Abys nam neupadl.
ludwig©jordan
GALERIE
pro Jordana :
nazdar bazar, bejby,
tak mne se pomalu ale jiste krati dny v Athenach a Ty porad nikde, covece.. no copa to toto ma znamenati> chochoo? normalne prijed a neboj se toho, no neeeee? akorat ted jsem na letisti a cekam na takovyho jednoho nejlepu clobrda, co se zname uz od malinkata.. chachaaaaaaaaa, juu, tak to jsou veci, ze?
a helej, taky mivas tak krasnou a rozjarenou naladu? a taky mas oranzove tricko a hnedou sukni ? a uz nestejska se ti nahodou trosku, ze jsme se jeste nevideli? no tak poudej, copa novinkoveho? ja salam napady a jdu psaaaaaaaaaaat ja ziram, Jordanku.. ted mi srdce plesa, diky, diky, diky moc.. chachaaaaa mno, nebudeme si z toho delat legru. mej krasny den, papa,
Makina.
*
Zdravicko, Jordanku,
to neni pravda, ze bych na Tebe nemyslela, to ja jenom skoro vubec nestiham a tak nepisuju.. vis? Ale zrovinka se mi chce zustat chvili v tom virtualnu, ktere na sebe nechavam pusobit a muzeme trosicku, alespon trosicku, se na sebe vic usmivat.
Chci se Ti pochlubit, co se mi ted naskytlo za vyjimecnou
a moc lakavou prilezitost, nabidku. Muj kamarad, byvaly spoluzak ze skoly, mne pozadal, abych vystoupila na jim organisovane akci cteni knihy Maly princ. Mno, kdyby to bylo jenom cteni knihy.
Je to ale cteni knihy - neboli Maly princ. V rectine. Juuuu-uuuuuuuuuuuuuuuuuuchuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu, toz mily panacku, prijed na akci do Litomeric, tento ctvrtek.
V priloze Ti poslu dalsi
zajimavustky, chces?
Vše potřebné je snad na plakátu -bude se číst po částech česky, anglicky, francouzsky, německy, italsky, španělsky, portugalsky (možná spíš ale brazilskou portugalštinou), rusky, polsky, holandsky, slovensky, čínsky, možná vietnamsky... čt 10.11.05 od 18. hodin v čajovné Hóra v Litoměřicích, Tak zatim, bejby, jsem tak rozradostnena, ze nejde vic. Papaaaaaaaaaaaaaaa.
Makinka.
*
Něco pro mně.
Já to tak nemám ráda,
když se lidi hádají..
ale vydržím.
Už zase zvyšuje hlas!
Ať si jde dělat demokracii
někam na louku!!!!!!!
Tý pytle, tak z toho křiku
se dcera pozvracela!
Prostě nevydržela.. Tak to je něco!
Pod okny nám někdo pěje,
projíždějí auta
s hlasitě puštěnou řeckou hudbou,
paní matka v telebedně vyvádí,
až je nemožná
a já se s Vámi krásně napojuji..
Júú, to se mám! Heč!
*
ludwig©jordan
GALERIE
Nazdar bazar, Jordánku !
Dlouho jsme si nepsali, dlouho o tobe nic nevim. Ale coz. Nejak se s tim smiruju. Nevadi. Jak se mas a co delas? Jak vanoce a co psani? Omlouvam se, ale jsem na netu zase jenom na chvili, takze z posilaneho pojednani jsem si precetla zatim dve stranky a zbytek si necham na jindy. Je to na mne pro tuto chvili trosku moc filosoficke.
Teda, ne, ze bych takoveto uvahy necetla rada, ale, bohuzel, cas me tisni. Tak si to prectu pozdeji a v klidu. jo, a .. vazim si Te.. mam Te rada .. to jenom pro pripad, ze nevim co. Vcera mi zemrela babicka a ja ji to nestihla rict. Jinak ja po dlouhe dobe zase vzala k ruce svuj zapisnik a psadlo a dala se do poesovani. No, uvidime, co se z toho vyvrbi, ted musi moje radky trosku zrat, abych .. no, vsak to znas. mej se krasne. S pranim hezkeho dne,
Makina.
Pratele, kamaradi. Velice zarmoucena jsem nucena Vam oznamiti, ze jsme se v minulych dnech, po temer dvouletem vztahu, rozesli s Erikem. Nase neshody zacaly uz ani nevim kdy a behem vanoc se zcela vyostrily. V patek mi chvili ukazoval jen symboly a znaky, pak se vypnul ouplne. Nu coz, timto se jen vyhnul bazaru. Tudiz, pokud mne shanite, uz to nebude k Erikovi - najdu si jineho.
Kazdopado moje telef. cislo je Vam stale k disposici -jen docasne funguje jako tzv. zaznamnik starych citu. Volat a psat mozno, jen nezarucuji, kdy zpravy nasaji. Kdy svou kartu vsunu do kouzelneho pristroje a budu -receno novodobym slangem- mobilni.K poslechu Vam jsem k disposici ve Vysocanech kde je cislo pevne. Mejte se kraasne, paradne, uzasne, uchvatne, fantasticky, bombasticky, V platnosti zustava: mam Vas rad.
Makinek.
Zdravicko, Jordanku,
ja si vubec nestezuju, jenom konstatuju. to si piskni, ze se neustale usmivam a z lidi vytahavam jejich tezkosti, pac mam tu moc, ze mi fura lidi veri a sveri i nejhlubsi boly. Takze se s tim pak vyporadavam, ale netruchlim nejak skepticky. Mile, truchlim si mile a hezky prijemne. Kdyby to melo byt hlubsi, vezmu plavky a jdu se norit do hlubin vody.. vis? takze s usmevem, mej se hezky a hezke pracovani.
obejm. Makina ..
*
Jak tak dumám,
dala bych si velikonočního beránka
(když už ne pečeni..),
biskupské těsto by vyhovovalo.. aách,
Řecko není všecko! Pomlázky nevedou,
i když na vrbové proutí věší vajíčka,
koledníky nemají,
i když s vejslužkou od cukráře
tu chodí každičkej člobrd.
*
KALIMERA40 MAKI ATHÉNA
MAKI : nazdarek, bejby moje!
dekuji dekuji za prilozene sbirkovani, jen, co to pujde, ihned se tomu budu venovati.. momentalne jsem ve stavu pilneho studentika a snazim se pochopit zalezitosti molekul a atomu, prvku a takovych tech podobnych chemickych zalezitosti.. mno, preju si, aby to slo.. hihi.
zrovinka se nachazim v Pragulce, mestecku mem milovanem, minuly tyden jsem stravila v kruhu rodinnem s celou svoji rodinkou v Taborku a reknu Ti, bylo to vycerpavajici.. tim si ale nestezuji, jenom to tak hodnotim. po dlouhe dobe jsem se ocitla na zkousce Katastrofanku a musim rict, pekne se -kolegackove- rozjeli, pekne to zni a je to zajimave a zajimavejsi a az to bude nejzajimavejsi, urcite se na nas prijdes podivat i Ty!
Promin, musim se loucit, sedim u pocitace vypujceneho jednim z absentujicich kolegu mych karamadu a ti uz chteji jit. pryc. papa, lala, tralaliiiiiiiiiiiii, posilam rozjareny usmev a objeti!!!!!!!!!!!!!
Makina.
MAKI : zdar, je to v priloze,
dnes jsme byli s Andreasem ve skole, dostaly jsme s holkama prukazku na jidla v menze zdarma (nic moc kure dneska, ale neva neva), nejakej dalsi studentsky prukaz a dal se uvidi. Navstivily jsme tri profesory, kteri nam zadaji ze svych predmetu projekty, ktere vypracujeme, abychom nemusely chodit na prednasky -ktere jsou, mimochodem, v rectine, takze se nas prozatim netykaji.
Rectinu nas tady ucit ve skole nebudou, leda bychom si to zaplatily. Tak se pujdeme zeptat na Ceskou ambasadu, jestli tady neco podobneho sezememe. Zitra jeste obehneme dalsi profesory a uvidime, co se bude dit. V rychlosti, internet ve skole asi nepujde, jsou tam dva pocitace pro vsechny.. no, zridime si karty telefonni s pripojkou na net na domu.
papa, priloha vi vic a dik za smsky dnesni. Nejakej Rek se do mne na pohled zamiloval a dokonce by ani nechtel zaplatit za ruze, ktere puvodne prodaval. Nejak bezradne se tvaril, kdyz jsem se chvili snazila ho setrast.. no, chude jedno.. papa, Makina. jo, na obalku staci napsat moje jmeno -postaci nechavaji dopisy na adrese, ktera je uvedena na obalce -nevraci odesilatelovi.
Makinek
MAKI : zdravicko, priteli, jakpak se mas?
Omlouvam se, anebo ne, neomlouvam se, bylo by to totez dokola.. Chtela jsem psat o tom, ze po dlouhe dobe mam moznost zasednout ke stolu, kde je pocitac a ten je pripojeny a bla bla bla, a tak dal, a tak dal.. Proste je to tak, dlouho jsem nemohla, pak se mi ani nechtelo, ale uz zase zacinam vyuzivat modernosti a komunikativnosti. Tak mne tady mas!
Jestli Te to zajima, tak jsem minuly tyden konecne slozila zkousku z obecne, anorganicke a analyticke chemie, takze -uf, uf- parrada. Chochoo, pokud se mohu chlubit a chvastat -opatrne a nevystredne -pisemny test (na zaklade nehoz jsem se dostala k ustni casti zkousky) jsem napsala na sto procent. Lepe receno, spocitala.. Juj, to jsem ale byla Makina sikovna, ze?
Ale konec chloubeni, ja jenom tak laskuju a usmivam se pri tom, proste dobrej pocit, ze jsem se neco ucila a naucila. Chapes, vim. Hned na to jsem si sjela do Taborka, naseho milovaneho mestecka a tam stravila celkem tyden se svou rodinkou. Ej, juch, suprkufr, parrada. Pekne, pekne, pekne. Ted jsem zase v Praze, ale jenom do soboty - - uz je to tady, behem skolniho roku mame pravidelne katastrofanci zkousky, sobota, pet odpo, Tabor. Ted zkousime na rijnova vystoupeni, Jordanku, prijed, prilet, prifrc, pojd, pojd, pojd, jen pojd, podivej se na nas! Budeme se Ti libit! Pepa dodal nove texty, cteme ted v petici a kdyzbys slysel co cteme, jenom bys mrkal!
Zacala jsem cist. Po dlouhe dobe. A poesii. Kdyzbys mne nekde-kdekoli potkal, budu mit v ruce (prinejmensim v batohu) nejakou knihu. Ted je to Francouzska poezie nove doby, kterou seskladal Karel Capek. Takze takovi ti Rimbaudove, Verlainove a tak dal.. davam si zalezet, pozorne se procitavam, ctu. a Hmm, toliko zhavosti, co mne napadaji ke sdeleni. Jordanku, mej pekne dny, hezke usmevy a papa lala, tralalaaaaaaa,
Makina.....
*
Co jsme se ještě dozvěděly (y - ženy),
s tím utrpením
a bolestí se dokonce v pátek
v klubech a podobných zařízeních
nesmí hrát
veselá, dovádivá musika
Ježíš trpěl,
toto se musí vzpomínat a uctívat..
Takže pouští pomalé, skomírající
a vpravdě žalostné zpěvy..
Mno, zajímavé..
My jsme se byly s Káčou
v sobotu podívat
u velkýho kostela, toho největšího,
co Athéňánci mají -nazývá se
ΜΗΤΡΟΠΛΗ/Μητροπολη/ Metropolis.
Spousta kobylek, lidiček, policistů,
hodnostářů, svíček, síly..
*
ludwig©jordan
GALERIE
