PÓLY EXISTENCE

není láska tou sílou,
která tě přenese přes práh smrti ?
a nevede nás
celý duální život k tomu ?

dva póly existence
nás přivedou a odvedou
do slastného nebytí,
a nejsou to ty chvíle
nirvány při meditacích ?

taková jsi virtuální ?
mluvíš na mne slovy,
ale slova ke mně postrkují tvé usmáté oči,
zamatová intonace jim dává křídla něhy
a já je vidím
v mnohých barvách přírody...
co to je láska, když ji nevidím,
jsi to ty, které se dotýkám ?
--
Zavytí spirály
už se našla,
nová čistá,
má bílou košilku a žije,
agýistická poesie,
jsou to svítání vzešlá se sluncem
očistná
jak posvátné vody Thákurovy
--
přihoď pod kotel
ať rozvlníš spařenou hladinu myšlenek
--
Střepinky
když zasáhnou tě do hlavy,
tak nebolí,
když slova bolest odplaví,
tak přebolí
--
dívenko,
když se ti dítě narodí
bude tu lidský svět,
s ním také nimrodi
co střílí každý květ
--
vy noci podivné
už jste to zkusili,
zaspat při bombardování ?
že nevíte co to je ?
no to madame pompadúr dovádí !
--
hledíš do dálav oceánu
a srdcem jsi prostřed souše
--
to mi nikdo nepoví,
ani kvítek medový,
proč miluji tebe lásko,
papír křídový
--
tvůj výkřik krouží kolem planety
a je-li bůh,
tak tě jistě slyší
--
taková prostá inspirace
představa
mít klíč
a když se vrátíš z práce
tě ona
komedie čekává
--
malý hrobeček sonetů
uklidil jsem je
do sbírečky pro potěšení
možná .. a možná nepotěšení

v každé odkaz na obrázek a hudbu
ale to už je přílíííííš .. když pospícháme
tucet básní pročíst a vzdělat se
získat přehled
(ale žádnou neprocítit)

NEVADÍ,
snad není geniální,
to bych poznal/la
la la la, na první pohled :
tam kde je lebka
kůže je hebká
budu ti mávat z obláčku ! .._:-)